Přeskočit na obsah

Vladimír Uhlíř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ak. arch. Vladimír Uhlíř
Narození15. března 1926
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí8. ledna 2011 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
ZeměČesko
NárodnostČeská
Vzdělání1953 ČVÚT - Architektura, 1962 AVU - Akademie Výtvarných Umění
PovoláníArchitekt, designér, výtvarník
Manžel(ka)Marie Bettelheimová
Příbuznídcera Barbora Uhlířová, vnuci Adam a Daniel Šťastný
Znám jako"dědek"
Významná dílaStanice Metra Vltavská, Florenc, Roztyly, Pražského povstání
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Uhlíř (15. března 1926 Praha8. ledna 2011 Praha) byl český architekt, výtvarník, designér, známý zejména jako autor pražských stanic metra Vltavská, Florenc, Roztyly, Pražského povstání. Osobně se zasadil o autentický architektonický styl těchto stanic, kde zároveň spolupracoval s tehdejšími významnými umělci a sochaři.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na pražském Žižkově, kde vyrůstal; v letech 1944–1945 byl totálně nasazen v továrně Junkers. Absolvoval reálné gymnázium v Praze. V letech 1947–1953 úspěšně vystudoval fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Vzdělání si později doplnil o akademický titul na Akademii výtvarných umění v Praze.

V roce 1953 se oženil s Marií Bettelheimovou, absolventkou Vyšší školy uměleckého průmyslu, dcerou pražského architekta Rudolfa Bettelheima. V období 1953–1955 absolvoval vojenskou základní službu jako ženista na pozici četař. V roce 1955 se mu narodila dcera Barbora. V letech 1955 až 1957 pracoval v podniku Rudný projekt. V letech 1955 až 1972 pracoval jako projektant ve státním podniku Interprojekt Praha, kde začal realizovat významnější stavby a podílel se na počínající přípravě stavby pražského metra. V období 1972 až 1991 pracoval jako hlavní projektant v Metroprojektu Praha a podílel se na architektonických řešeních pražských stanic metra a dalších státních staveb. Na ztvárnění stanic spolupracoval např. se sochařem Rudolfem Svobodou, akademickým malířem Martinem Sladkým, architektem Jiřím Lasovským.[zdroj?]

Od roku 1991 pracoval jako soukromý architekt a věnoval se architektuře rodinných domů, vesnických usedlostí a stájí; zároveň získával i větší zakázky krajských institucí.

V posledních letech svého života se věnoval kresbě a malbě, kde měl v oblibě vodové barvy a perokresbu. Většinu svého volného času trávil na své roubené venkovské usedlosti čp. 55 ve vesničce Běštín, kde se věnoval volné tvorbě a vesnické architektuře.[1] (Usedlost byla od roku 1977 zapsána jako nemovitá kulturní památka.)[2]

Po delší nemoci zemřel v rodinném kruhu v lednu roku 2011.

Realizované projekty

[editovat | editovat zdroj]
  1. Podbrdsko. www.mistopis.eu [online]. [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  2. venkovský dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  3. Faun a Vltava [online]. Dopravní podnik hlavního města Prahy, 2014 [cit. 2017-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-05. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]