Vladimír Jedenáctík
Vladimír Jedenáctík | |
---|---|
Narození | 18. července 1905 Brno |
Úmrtí | 9. srpna 1980 (ve věku 75 let) Praha |
Alma mater | Konzervatoř Brno (1924–1925) |
Povolání | herec, zpěvák, pedagog, hudební skladatel a operní pěvec |
Zaměstnavatelé | Národní divadlo Brno (1926–1942) Národní divadlo (1942–1973) |
Ocenění | zasloužilý umělec (1958) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladimír Jedenáctík (18. července 1905 Brno[1] – 9. srpna 1980 Praha) byl český herec, operní pěvec – basista a hudební pedagog.
Život
[editovat | editovat zdroj]Základy klavírní hry a zpěvu získal od své matky, žačky Leoše Janáčka.[2] Otec byl tajemníkem Zemského divadla Brno.[3] Studoval obchodní akademii v Brně a během studia improvizoval na klavír během promítání němých filmů v brněnských kinech.[3] Kvůli výdělku pro rodinu hrál také v Bohém baru.[3] Po soukromém studiu hry na klavír a studiu zpěvu u Valentina Šindlera a Máši Fleischerové studoval ještě rok (do června 1924 do září 1925)[3] na brněnské konzervatoři, kde také v roce 1926 složil státní zkoušku z klavíru, sborového a sólového zpěvu. Již jako mladý účinkoval v brněnském ochotnickém dělnickém divadle Bratrství[4]. Od roku 1926 pak působil v brněnské opeře Zemského divadla na záskok od 1. září 1927 s trvalou smlouvou.[3] Po posledním představení Dvořákovy opery Čert a Káča 11. listopadu 1941 přešel v roce 1942 do pražského Národního divadla, kde byl v angažmá do 31. prosince 1973, kdy odešel do důchodu.[3]
Kromě velmi dobré pěvecké techniky oplýval i velkým hereckým nadáním, které dobře uplatnil v československém filmu (vytvořil přes 20 rolí) a později i v Československé televizi. V letech 1952 až 1959 vyučoval hereckou výchovu na katedře operní režie a zpěvu na HAMU.
Za svůj život nastudoval téměř 200 operních rolí, z toho přes 100 v pražském Národním divadle.[2]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 1958 titul zasloužilý umělec
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matrika 17372, sn. 183 [online]. MZA [cit. 2022-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 188
- ↑ a b c d e f Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-12.
- ↑ Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 30, ISBN 80-204-0493-7
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 28
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 30, ISBN 80-204-0493-7
- Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883 – 1963, Orbis, Praha, 1964, str. 126
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 188–9
- Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 398
- Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 53
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Jedenáctík na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Jedenáctík
- Vladimír Jedenáctík v Česko-Slovenské filmové databázi
- Slavní pěvci Národního divadla v Praze Archivováno 29. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Vladimír Jedenáctík ve Filmové databázi
- Vladimír Jedenáctík v Encyklopedii dějin města Brna
- Vladimír Jedenáctík na Kinoboxu