Vladimír Vondráček (ragbista)
| Vladimír Vondráček | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Datum narození | 21. července 1924[1] |
| Místo narození | Praha  Československo |
| Datum úmrtí | ? |
| Stát | Československo |
| Přezdívka | „Mirek[2]“ |
| Sportovní informace | |
| Klub | SK Philips Praha (1941-48) Sokol Vinohrady (1948-51) DSO/TJ Spartak AZKG Praha (klub 51-72) TJ ČKD Tatra Smíchov (klub 72-80) TJ Motorlet Praha (1980-8x) |
| Pozice | 3. řada (vazač, rváček) |
| Údaje v infoboxu aktuální k roku 2020 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství Evropy v basketbalu mužů | ||
| zlato | ME 1946 | Československo |
| stříbro | ME 1947 | Československo |
Vladimír „Mirek“ Vondráček (*21. července 1924 – ?) byl československý a český sportovec, mistr Evropy v basketbalu z roku 1946 a pozdější hráč a trenér patnáckového ragby.
Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]
Byl rodákem z pražských Vinohrad. Cvičit začal ve svých 4 letech v sokolovně v Riegrových sadech. Začínal s gymnastikou, od které přešel k atletice a ke kolektivním sportům. Do dálky skákal přes 6 metrů a 400 m překážek zvádal pod jednu minutu. Basketbal (košíkovou), národní házenou hrál od svých 14 let.[3]
Basketbal[editovat | editovat zdroj]
V období protektorátu po roce 1939 byla zrušena sokolská tělovýchovná jednotka a basketbal začal hrát za tovární klub SK Philips. Po skončení druhé světové války se dostal do československé reprezentace a v roce 1946 byl nominován do týmu startujícího na Mistrovství Evropy v Ženevě. Ke svému zařazení do týmu později uvedl: "Já byl v mužstvu, protože jsem uměl rychle běhat, vyskočit a míč donést..."[3] Ke hře samotné uvedl, že ve čtyřicátých letech padalo v basketbalu daleko méně košů, protože se bránilo tvrději, podobně jako v házené. Minimálně se střílelo z dálky.[3] Mrzelo ho, že nenastoupil ve finále. Semifinálový zápas proti Maďarsku se mu nepovedl a trenér František Hájek ho nechal ve finále proti Itálii sedět na lavičce. Ve čtyřicátých a padesátých letech dvacátého století se střídalo pouze v případě zranění, jinak hrála po celý zápas základní sestava.[3] Československo první poválečné mistrovství Evropy vyhrálo. V roce 1947 na mistrovství Evropy vybojoval s basketbalovým týmem před domácím publikem v Praze druhé místo.
Ragby[editovat | editovat zdroj]
Civilním zaměstáním byl hygienik[4] a přes práci ho kolega hygienik Jan Kudrna přivedl v roce 1951 na ragbyový trénink. Hrál za Spartak AZKG dnešní Pragovku. V roce 1955 získal s klubem první titul republikového mistra a celkově za kariéru 4. V reprezentaci odehrál mezi lety 1954-1964 13 zápasů. Po skončení aktivní sportovní kariéry se věnoval trenérské práci.
Trenérská práce[editovat | editovat zdroj]
Trenérské práci se věnoval již jako aktivní hráč v Pragovce. V roce 1967 si ho vybral jako svého asistenta do československé reprezentace Milan Pětroš. V únoru 1968 Petroš na vlastní žádost, ze své pozice abdikoval a vedení ragbyové sekce ČSTV navrhlo pozici šéftrenéra reprezentace jemu.[5] Nabídku přijal a reprezentaci vedl až do června roku 1972, kdy Československo sestoupilo po domácí porážce s Rumunskem 3:22 do druhé divize Poháru národů.[6]
Na podzim 1972 přijal po náhlém úmrtí trenéra Alfonse Zedy nabídku vést ambiciózní pražský ragbyový oddíl TJ ČKD Tatra Smíchov.[7] Klub se za jeho trenérského vedení vypracoval ze spodu ligové tabulky mezi nejlepší československé ragbyové kluby. S TJ Pragou doháněli v druhé polovině sedmdesátých let suverénní moravský ragbyový klub TJ Vyškov. Nejblíže měl s Tatrovkou k titulu v sezóně 1978/1979, když prohráli rozhodující zápas 17. kola ve Vyškově o titul 3:4 a skončili druzí.[8] S týmem Tatry Smíchov se rozloučil po sezóně 1979/1980 a svoji pozornost zaměřil k novému projektu budování ragbyového stánku TJ Motorlet Praha v pražských Petrovicích.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Československý sport. 1981-1-9, s. 7. ISSN 0323-1224.
- ↑ Nechal si říkat Mirek, podle čeho byl někdy chybně uvádět jako Miroslav.
- ↑ a b c d Lidová demokracie. 1981-3-27, s. 8. ISSN 0323-1143.
- ↑ Stadion č. 11/ 1964. 1964-3-13, s. 12. ISSN 0038-8920.
- ↑ Československý sport. 1968-3-20, s. 1. ISSN 0323-1224.
- ↑ Československý sport. 1972-5-23, s. 2. ISSN 0323-1224.
- ↑ Československý sport. 1972-3-21, s. 4. ISSN 0323-1224.
- ↑ Československý sport. 1979-6-11, s. 8. ISSN 0323-1224.
