Přeskočit na obsah

Vila Rusalka (Vysoká u Příbramě)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vila Rusalka
Účel stavby

letní sídlo

Poloha
AdresaVysoká u Příbramě, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky30368/2-2603 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Rusalka je obytný dům (čp. 16) v obci Vysoká u Příbramě ve Středočeském kraji. Vila bývala letním sídlem Antonína Dvořáka a jeho rodiny. Je chráněna jako kulturní památka.[1]

Dvořák a Vysoká u Příbramě

[editovat | editovat zdroj]

Antonín Dvořák jezdíval od roku 1880 na letní pobyty do zámeckého areálu ve Vysoké u Příbramě (dnešní Památník Antonína Dvořáka). Majitelem tohoto panství, byl jeho švagr hrabě Václav Robert z Kounic. Dvořákova rodina pobývala v domku zvaný Dvorek v zámeckém parku.

Vila a její úpravy

[editovat | editovat zdroj]

Nádherná okolní krajina Dvořáka velmi okouzlila a byla inspirací pro mnohé z jeho skladeb, které zde napsal.[2] Rád přijal švagrovu nabídku odkoupit od něho na severozápadním konci obce Vysoká, opuštěný špýchar a ovčín i s okolním pozemkem. Vzhledem k Dvořákově zlepšující se finanční situaci se koupě za 2000 zlatých uskutečnila v roce 1884 a okamžitě byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce budovy na obytný dům. Přestavbu domu řídil Dvořákův švagr Jan Hertan a ředitel schwarzenberského panství v Rakovicích u Čimelic, August Bohdanecký. Pokud byl Dvořák ve Vysoké, sám na přestavbu domu i zahrady dohlížel. Již v roce 1885 zde poprvé rodina pobývala od května do září.[3]

V nově opraveném a upraveném domě, byla v prvním poschodí umístěna Dvořákova pracovna, odkud měl vyhlídku na okolní lesíky, louky, pole a vesnici Třebsko. Za dobré viditelnosti byl vidět šumavský Boubín. Rodina obývala další tři místnosti domu. Později byl k domu přistaven přístavek s kuchyní a tím byly získány další dvě obytné místnosti pro rozrůstající se rodinu.[4] Dvořák dal zbourat ovčín s chlévem a postavit domek, do kterého se nastěhoval horník Jan Hodík, který v nepřítomnosti Dvořákových dům spravoval a staral se nejen o dům a zahradu, ale také o Dvořákových dvacet párů holubů.

Zahrada byla rozdělena na část okrasnou se vzácnými dřevinami a část užitkovou. V okrasné části byl postaven dřevěný altán.[5] Vila byla rodinou kolem roku 1908 secesně upravena. Celý areál je ohraničen kamennou, částečně drátěnou zdí se dvěma branami s pilíři.[1] V letech 2010–2016 byla opravena fasáda domu z finančních prostředků benefičních koncertů.[6]

Vila Rusalka, vchod

Pobyty ve vile

[editovat | editovat zdroj]

Do Vysoké jezdívala rodina každoročně na pět měsíců od jara do podzimu. Výjimkou byl rok 1893, kdy Dvořák s částí rodiny byl v Americe a léto trávil ve Spillville.

Dvořák podle vzpomínek svého syna Otakara vstával kolem čtvrté hodiny a vydával se sám na ranní procházku nebo na mši do Třebska, při které občas v kostele hrával na varhany. Po návratu celé dopoledne komponoval. Po obědě šel na vycházku s dětmi, po návratu se znovu vracel k práci. Občas se věnoval holubům, šel na návštěvu do zámku ke Kounicovým nebo po večeři zašel do hospody mezi místní havíře na pivo a karty. Tam někdy vyprávěl o svých cestách a všichni se zájmem poslouchali. Vracel se brzy, spát chodíval kolem deváté hodiny.[7]

Na Vysokou Dvořák se vždy okamžitě vracel při každém návratu z cest. Se svými hudebními návštěvami sedával v zahradním altánu u dubového stolu se třemi lavicemi.[8] Zde také rád komponoval.[9]

Hudební díla vzniklá na Vysoké

[editovat | editovat zdroj]

Mnohá Dvořákova stěžejní díla vznikla na Vysoké: Symfonie č. 7, Symfonie č. 8, Requiem, II. řada Slovanských tanců, opery Rusalka, Dimitrij, Jakobín, Čert a Káča i nedokončená Armida, Klavírní kvintet A dur nebo Klavírní kvartet Es dur a mnohé další.[10]

Občas chodíval hrát i mimo ranní mši na varhany do třebského kostela (v roce 1894 kostelu věnoval nové varhany, ty byly požárem roku 1953 zničeny) nebo do Bohutína. Ve Vysoké kostel nebyl.

Pamětní deska a busta

[editovat | editovat zdroj]
Pohled na vilu Rusalka

Na dům dal Dvořákův zeť skladatel Josef Suk umístit pamětní desku. V 50. letech 20. století byla doplněna Dvořákova busta od sochaře Jindřicha Říhy.[11]

Dnešní název Rusalka místu dali až potomci, v jejichž majetku dnes celý areál nadále zůstal a je nepřístupný. Přístup je možný jen zcela výjimečně pro mimořádné návštěvy nebo 1. května 2017 pro účastníky dálkového pochodu „Za Dvořákem na Vysokou”.

  1. a b Vila Rusalka [online]. Památkový katalog [cit. 2021-02-21]. Dostupné online. 
  2. MUZEUM, Národní. Antonín Dvořák: Inspirace přírodou. Národní muzeum [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  3. DVOŘÁK, Otakar. Můj otec Antonín Dvořák. 1. vyd. Příbram: Knihovna Jana Drdy, 2004. 216 s. ISBN 80-86240-78-9. S. 97. 
  4. DVOŘÁK, Otakar. Můj otec Antonín Dvořák. Příbram: Knihovna Jana Drdy, 2004. 216 s. ISBN 80-86240-78-9. S. 101. 
  5. DVOŘÁK, Otakar. Můj otec Antonín Dvořák. Příbram: Knihovna Jana Drdy, 2004. 216 s. ISBN 80-86240-78-9. S. 98–99. 
  6. Benefiční koncert pro vilu Rusalka [online]. 2016-5-20 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  7. DVOŘÁK, Otakar. Můj otec Antonín Dvořák. Příbram: Knihovna Jana Drdy, 2004. 216 s. ISBN 80-86240-78-9. S. 101–104. 
  8. PROCHÁZKA, Boris. Antonín Dvořák - cesta za slávou. České Budějovice: Růže, 2004. 136 s. ISBN 80-903485-4-8. S. 104, 106. 
  9. BURIAN, Vladimír. Hudba domova. Kapitoly ze života hudebního skladatele Antonína Dvořáka.. Praha: Supraphon, 1979. 235 s. S. 165–171, 189–191, 204–206, 225–234. 
  10. Dvořák a Vysoká [online]. [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. 
  11. Prostor - architektura-interiér-design [online]. [cit. 2021-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-04. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BERKOVEC, Jiří. Život plný hudby: vyprávění o Antonínu Dvořákovi. Vyd. 2., v nakl. Academia 1. vyd. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0601-X.
  • DVOŘÁK, Antonín. Vyznání v F dur: paměti vnuka skladatele Antonína Dvořáka. Praha: Akademie klasické hudby, 2018. ISBN 978-80-907037-0-4.
  • MARHOUNOVÁ, Jana. Žitý život: zamyšlení nad osobností Antonína Dvořáka. Praha: Empatie, 1996. ISBN 80-85953-01-3.
  • NUSL, Robert. Cítím se zde šťastný, psal svým známým o Vysoké Dvořák. Příbramský deník. 2011, (78), 2. ISSN 1210-7360.
  • ŠPLÍCHALOVÁ, Vladimíra. 50 let Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké: tisková podoba dokumentární výstavy : 1963-2013 = 50 years of the Antonín Dvořák memorial museum at Vysoká : documentary exhibition: textual parts : 1963-2013. Přeložil Ivan VOMÁČKA. Vysoká u Příbrami: Památník Antonína Dvořáka, 2013.
  • ŠPLÍCHALOVÁ, Vladimíra a František J. KUBÍK. Za Dvořákem jezdí celý svět. Mladá fronta Dnes. Střední Čechy Dnes. 2006, 17(42). ISSN 1210-1168.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]