Viktor Kolotov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Viktor Kolotov
Viktor Kolotov (1975)
Viktor Kolotov (1975)
Osobní informace
Celé jméno Viktor Michajlovič Kolotov
Datum narození 3. července 1949
Místo narození Judino, Sovětský svaz
Datum úmrtí 3. ledna 2000 (ve věku 50 let)
Místo úmrtí Kyjev, Ukrajina
Výška 181 cm
Hmotnost 74 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice záložník
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1969–1970
1971–1981
Rubin Kazaň
Dynamo Kyjev
68 (16)
218 (62)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1970–1978 Sovětský svaz Sovětský svaz 54 (22)
Úspěchy
Olympijské kruhy Fotbal na LOH
bronz LOH 1972 SSSR
bronz LOH 1976 SSSR
Pohár vítězů pohárů
zlato 1974/1975 Dynamo Kyjev
Sovětská fotbalová Vysšaja liga
Zlatá medaile 1971 Dynamo Kyjev
Zlatá medaile 1974 Dynamo Kyjev
Zlatá medaile 1975 Dynamo Kyjev
Zlatá medaile 1977 Dynamo Kyjev
Zlatá medaile 1980 Dynamo Kyjev
Zlatá medaile 1981 Dynamo Kyjev
Sovětský fotbalový pohár
Zlatá medaile 1974 Dynamo Kyjev
Zlatá medaile 1978 Dynamo Kyjev
Superpohár UEFA
zlato 1975 FK Dynamo Kyjev
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Kolotov (3. července 1949 Judino – 3. ledna 2000 Kyjev) byl ukrajinský fotbalista tatarského původu, záložník, jenž reprezentoval někdejší Sovětský svaz.

Fotbalová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V sovětské druhé lize hrál za Rubin Kazaň, nastoupil v 68 utkáních a dal 16 gólů. V letech 1971–1981 hrál v nejvyšší soutěži Sovětského svazu za Dynamo Kyjev, nastoupil v 218 ligových utkáních a dal 62 gólů. S týmem získal šestkrát mistrovský titul a v letech 1974 a 1978 Sovětský fotbalový pohár. S Dynamem Kyjev vyhrál jako kapitán týmu v sezóně 1974/75 Pohár vítězů pohárů. V Poháru mistrů evropských zemí nastoupil v 15 utkáních a dal 4 góly, v Poháru vítězů pohárů nastoupil v 9 utkáních a dal 2 góly a v Poháru UEFA nastoupil ve 14 utkáních a dal 2 góly. Za reprezentaci Sovětského svazu nastoupil v letech 1970–1978 v 54 utkáních a dal 22 gólů. S reprezentací Sovětského svazu získal bronzovou medaili za 3. místo na LOH 1972 v Mnichově a LOH 1976 v Montrealu.

Ligová bilance[editovat | editovat zdroj]

Ročník Zápasy Góly Klub
Sovětská fotbalová Pervaja liga 1968 1 0 Rubin Kazaň
Sovětská fotbalová Pervaja liga 1969 34 7 Rubin Kazaň
Sovětská fotbalová Pervaja liga 1970 34 9 Rubin Kazaň
Sovětská fotbalová Vysšaja liga 1971 25 10 Dynamo Kyjev
Sovětská fotbalová Vysšaja liga 1972 26 11 Dynamo Kyjev
Sovětská fotbalová Vysšaja liga 1973 23 6 Dynamo Kyjev
Sovětská fotbalová Vysšaja liga 1974 28 7 Dynamo Kyjev
Sovětská fotbalová Vysšaja liga 1975 25 12 Dynamo Kyjev
Sovětská fotbalová Vysšaja liga 1976 10 3 Dynamo Kyjev
Sovětská fotbalová Vysšaja liga 1977 15 5 Dynamo Kyjev
Sovětská fotbalová Vysšaja liga 1978 23 2 Dynamo Kyjev
Sovětská fotbalová Vysšaja liga 1979 28 5 Dynamo Kyjev
Sovětská fotbalová Vysšaja liga 1980 11 1 Dynamo Kyjev
Sovětská fotbalová Vysšaja liga 1981 4 0 Dynamo Kyjev
CELKEM 1. liga 218 62

Trenérské kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po skončení kariéry fotbalisty se stal trenérem a vedl ukrajinskou reprezentaci do 21 let, se kterou usiloval o postup na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let v roce 2000. Práce však byla spojena s dalším skandálem: 31. března 1999 jeho tým bezpečně v Kyjevě porazil Island, ale v odvetě senzačně prohrál 4:1. Podle vzpomínek Kolotovova přítele Maxima Maximova, se několik reprezentantů ze Šachtaru Doněck domluvilo a zápas odchodilo na protest proti tomu, že reprezentační tým přišel o prémie.[1]

Ani od Kolotova, ani od vedoucího týmu Gennadije Zubova nebylo možné zjistit pravdu o zápasech s Islandem. Trenér národního mužstva Iosef Sabo požádal Kolotovovy svěřence, aby trenéra nespouštěli z očí, neboť viděl, v jakém je stavu. V šatně se jich Kolotov přímo dotázal, zda někoho oklamal nebo porušil slib, protože důvody jednání hráčů nechápal. Má se za to, že tehdy Kolotov utrpěl první infarkt.

Po návratu z Islandu byl odvolán z funkce hlavního trenéra mládežnické reprezentace a dostal nabídku spolu s Pavlem Sadyrinem trénovat FK Rubin Kazaň. Po infarktu však pracovat nemohl. I když téměř přestal pít alkohol, zdraví měl poničené nejen infarktem, ale také kouřením.[1]

Kolotov vyrazil 2. ledna 2000 s přáteli na lov přesto, že ho nejbližší přemlouvali, aby zůstal doma. Po návratu mu bylo zle, manželka přivolala lékaře ze sousedství, ale byli bezmocní. Kolotov zemřel na infarkt.[2] Stefan Reško, spoluhráč z Dynama Kyjev uvedl, že Kolotova přivedl do hrobu konflikt po zápase s Islandem.[1]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c «РЕБЯТА, ЧТО Я ВАМ СДЕЛАЛ?» [online]. Rusteam.permian.ru, 2008-01-11 [cit. 2020-03-23]. Dostupné online. (rusky) 
  2. КАК СЛОЖИЛАСЬ СУДЬБА ИГРОКОВ ИЗ ЧЕМПИОНСКОГО СОСТАВА 1975г
  3. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №210/2016. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. (ua) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]