Viktor Dobrovolný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Viktor Dobrovolný
Narození2. března 1909
Havlíčkova Borová
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. prosince 1987 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánísochař, malíř, ilustrátor a fotograf
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Dobrovolný (2. března 1909 Havlíčkova Borová[1]13. prosince 1987 Praha) byl český sochař, malíř a ilustrátor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narozen 2. března 1909 v Havlíčkově Borové v domku č.p. 73.[1][2] Sochař a glyptik absolvoval reálku v Praze 1920-24, učil se kreslení písma, ornamentu, pískování a leptání skla v uměleckoprůmyslovém závodě J. Palmeho v Praze 1924-26 a v letech 1927-34 vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, v sochařském ateliéru profesora Josefa Drahoňovského.[3]

Jeho tvorba i názory byly už od dob studií v Praze silně ovlivněné otcem Filipem Dobrovolným, levicově orientovaným novinářem. Za účast v komunistickém odboji byl v letech 1941-45 vězněn v koncentračních táborech Mauthausenu a Dachau.[3]

V letech 1945-49 byl zaměstnán jako technický redaktor v družstevním nakladatelství Máj. V roce 1950 se stal členem Svazu československých výtvarných umělců.[3] V roce 1984 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jako výtvarník byl Viktor Dobrovolný aktivní již ve 20. letech 20. století, kdy začal kresbami a karikaturami přispívat do týdeníku Kronika, ale také Der Simpl a skautského časopisu Oheň. Čas věnoval také malbě a práci s materiálem, která nakonec v jeho tvorbě převážila. Náměty pro svá získával ze své současnosti, když jimi reagoval na dobu, kterou prožíval, ale také se ohlížel na českou tradici. Hledal nové způsoby vyjádření svých tužeb, pocitů a záměrů a snažil se je skloubit s požadavky objednavatele díla.[2]

Jeho tvorbu lze rozdělit do dvou linií. Jednu tvoří řada portrétů, medailí a pomníkových prací v duchu socialistického realismu vytvořená především na politickou objednávku[2] a druhá zahrnuje plastiky expresivního a alegorického znázornění zachycující půvaby každodenního života, ale také jeho možné dramatické zvraty. V neposlední řadě obsahuje jeho tvorba četné postavy žen jako symbolů života.[2] Vystavoval v galeriích a uměleckých domech nejvíce v Praze, ale také v Liberci, Chebu aj. Jeho díla jsou zastoupena v Národní galerii v Praze, Galerii hlavního města v Praze, Oblastní galerii v Liberci a také v Památníku Terezín.[4]

Je autorem zaniklého pomníku Antonína Zápotockého (původně umístěn v Kladně), jehož kopie stojí v Zákolanech.[5]

Další informace[editovat | editovat zdroj]

Viktor Dobrovolný jel také několikrát na studijní cesty: 1947 AnglieLondýn, FranciePaříž; 1950 Polsko a 1953 SSSR.[4]

V. Dobrovolný - expozice v rodišti umělce v Havlíčkově Borové

Vybraná díla z jeho tvorby jsou vystavena v Havlíčkově Borové, obec je získala v roce 1994 darem od paní Květeny Dobrovolné (sňatek s V. Dobrovolným r. 1935), jež tak splnila přání jejího muže.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1900-1919 v Havlíčkově Borové , sign.5993, ukn 12043, str.108. Dostupné online.
  2. a b c d Viktor Dobrovolný. MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. [online]. Havlíčkův Brod: MAS Havlíčkův Kraj, 2012 [cit. 2017-08-02]. Dostupné z: http://www.havlickuvkraj.cz/kos-region/viktor-dobrovolny Archivováno 2. 8. 2017 na Wayback Machine.
  3. a b c d 1943-, Stránská, Jaroslava,. Havlíčkova Borová ve svědectví starých pergamenů. Havlíčkova Borová: Obec Havlíčkova Borová 334 s. ISBN 802398313X. OCLC 85707546 S. s. 228. 
  4. a b Použity informace z pramenů a materiálů v Památníku Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové, z vedlejší expozice o dalších borovských rodácích (červenec, srpen 2017).
  5. HRICKO, Ondřej. Sochy a města: Antonín Zápotocký [online]. Univerzita Pardubice, VŠCHT Praha [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Stránská, Jaroslava: Havlíčkova Borová ve svědectví starých pergamenů. Havlíčkova Borová, 2006. 334 s. ISBN 80-239-8313-X

MALÝ, Zbyšek, ed. a MALÁ, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-... Vyd. 1. Díl II. (D – G). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998- . sv. Prameny a dokumenty.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]