Viktor (Sergejev)
| Jeho Přeosvícenost Viktor | |
|---|---|
| Biskup glazovský a igrinský | |
| Církev | Ruská pravoslavná církev |
| Diecéze | Glazov |
| Jmenování | 30. července 2014 |
| Předchůdce | Avraamij (Děrnov) |
| Zasvěcený život | |
| Sliby | 11. dubna 2014 |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | 21. července 1993 světitel Mykolaj (Škrumko) |
| Kněžské svěcení | 8. srpna 1993 světitel Mykolaj (Škrumko) |
| Biskupské svěcení | 31. srpna 2014 světitel Kirill |
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Viktor Fjodorovič Sergejev (Виктор Фёдорович Сергеев) |
| Země |  Rusko |
| Datum narození | 22. prosince 1954 (69 let) |
| Místo narození | Kambarka, Ruská sovětská federativní socialistická republika |
| Národnost | ruská |
| Alma mater | Iževský mechanický institut Všesvazový státní institut kinematografie Moskevský duchovní seminář |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Viktor (světským jménem: Viktor Fjodorovič Sergejev; * 22. prosince 1954, Kambarka) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup glazovský a igrinský.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 22. prosince 1954 v Kambarce.[1]
Roku 1970 dokončil ve svém rodném městě střední školu č. 2. Poté nastoupil na Kambarskou strojírenskou technickou školu. Roku 1979 dokončil mechanicko-technickou fakultu Iževského mechanického institutu.[1]
Od roku 1973 pracoval v Kambarském strojírenském závodu a v letech 1979–1987 v produkci společnosti "Ižmaš". V letech 1987–1989 byl asistentem kameramana 2. kategorie v Udmurtské televizi. Poté se stal kameramanem dokumentárních a hraných filmů v různých filmových studiích, včetně Iževského filmového studia "Kajros".[1]
Roku 1991 dokončil dálkové studium kameramanské fakulty Všesvazového státního institutu kinematografie.[1]
Roku 1992 navštěvoval eparchiální katechetické kurzy a od února 1993 sloužil na klirosu chrámu svatého Mikuláše ve vesnici Zavjalovo. Dne 15. června 1993 začal sloužit na klirosu katedrálního chrámu Svaté Trojice v Iževsku.[1]
Dne 21. července 1993 byl v chrámu Ikony Matky Boží Kazaňské ve vesnici Možga arcibiskupem iževským a udmurtským Mykolajem (Škrumkem) rukopoložen na diákona a 8. srpna v chrámu Svaté Trojice v Iževsku na jereje. Od 20. září 1993 byl představeným chrámu svatého archanděla Michaela ve vesnici Malaja Purga.[1]
Dne 28. června 1994 se stal stálým duchovním katedrálního chrámu svatého Alexandra Něvského v Iževsku. Od 9. ledna 2000 byl předsedou rady Bratrstva svatého blahověrného velikého knížete Alexandra Něvského v Iževsku a od 4. září stejného roku představeným modlitebny svatého velikomučedníka Pantelejmona v nemocničním komplexu "Avtozavod" ("Ižmaš").[1]
Roku 2001 dokončil dálkové studium na Moskevském duchovním semináři.[1]
Roku 2003 byl povýšen na protojereje.[1]
Od 19. února 2003 byl představeným chrámu svatých Carských mučedníků v Iževsku a 15. března 2004 chrámu svatých apoštolům rovných Konstantina a Heleny ve vesnici Selty, chrámu Nanebevstoupení Páně ve vesnici Uzi a chrámu Svaté Trojice ve vesnici Valamaz.[1]
Dne 24. listopadu 2004 působil jako vedoucí misionářského oddělení eparchie.[1]
Dne 12. května 2006 byl ustanoven představeným chrámu svatých Carských mučedníků v Iževsku a 28. srpna předsedou rady Bratrstva svatého blahověrného velikého knížete Alexandra Něvského.[1]
Dne 7. srpna 2007 se stal členem Všeruského pravoslavného bratrstva Jana Předchůdce "Trezvenie" a byl koordinátorem tohoto bratrstva v Privolžském federálním okruhu.[1]
Dne 9. července 2008 se stal představeným chrámu Proměnění Páně v Glazově a blagočinným Glazovského okruhu iževské eparchie.[1]
Dne 31. srpna 2011 byl jmenován představeným chrámu Ikony Matky Boží "Ukoj mé bolesti" v Glazově a 20. srpna 2013 chrámu svatých Carských mučedníků v Iževsku.[1]
Dne 1. listopadu 2013 byl ustanoven vedoucím oddělení prevence závislostí iževské eparchie a 20. března 2014 vedoucím oddělení sociální služby a církevní charity.[1]
Dne 11. dubna 2014 byl archimandritou Juvenalijem (Rožinym) postřižen na monacha se jménem Viktor na počest svatého vyznavače Viktora (Ostrovidova), biskupa glazovského.[1]
Dne 25. července 2014 jej Svatý synod zvolil biskupem glazovským a igrinským.[2] Dne 27. července byl v katedrálním chrámu svatého Alexandra Něvského v Iževsku povýšen na archimandritu[3] a o tři dny později byl v chrámu Všech svatých monastýru Danilov v Moskvě oficiálně jmenován biskupem.[4] Dne 31. srpna 2014 proběhla v katedrálním chrámu Proměnění Páně v Tambově jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita petrohradský a ladožský Varsonofij (Sudakov), metropolita iževský a udmurtský Mykolaj (Škrumko), metropolita tambovský a rasskazovský Feodosij (Vasněv), metropolita rjazaňský a michajlovský Veniamin (Zaryckyj), metropolita saratovský a volský Longin (Korčagin), metropolita saranský a mordovský Zynovij (Korzynkin), biskup solněčnogorský Sergij (Čašin), biskup uvarovský a kirsanovský Ignatij (Rumjancev), biskup mičurinský a moršanský Germogen (Seryj) a biskup sarapulský a možginský Viktorin (Kostěnkov).[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Moskevský patriarchát
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 25 июля 2014 года
- ↑ Иеромонах Виктор (Сергеев), избранный епископом Глазовским и Игринским, возведен в сан архимандрита
- ↑ Состоялось наречение архимандрита Иоанна (Рощина) во епископа Наро-Фоминского, архимандрита Паисия (Юркова) во епископа Щигровского и Мантуровского и архимандрита Виктора (Сергеева) во епископа Глазовского и Игринского
- ↑ Предстоятель Русской Церкви совершил Литургию в Преображенском кафедральном соборе г. Тамбова и возглавил хиротонию архимандрита Виктора (Сергеева) во епископа Глазовского и Игринского
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- (rusky) Oficiální stránky eparchie