Victorine Meurent
| Victorine-Louise Meurent | |
|---|---|
.jpg) Victorine Meurent | |
| Jiná jména | Victorine Meurant |
| Narození | 18. února 1844 bývalý 6. pařížský obvod |
| Úmrtí | 17. března 1927 (ve věku 83 let) Colombes |
| Země | Francie |
| Národnost | francouzská |
| Povolání | malířka |
| Známá jako | modelka malíře Maneta |
| Ovlivněná | Étienne Leroy (1828-1876) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Victorine-Louise Meurent (také Meurant) (18. února 1844[1] Paříž – 17. března 1927 Colombes) byla francouzská malířka a slavná modelka slavných malířů. Nejznámější je jako oblíbený model Édouarda Maneta. Byla nejen modelkou, ale byla také umělkyní, která pravidelně vystavovala na prestižních pařížských Salonech. V roce 1876 byly její obrazy vybrány pro výstavu na Salonu, a Manetova práce doporučena nebyla.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Victorine Meurent se narodila v Paříži v rodině řemeslníků. Její otec byl patinátor a matka kloboučnice. Modelkou se stala ve věku šestnácti let ve studiu Thomase Coutura a možná také studovala umění v ateliéru jeho ženy.[2] Pro Maneta pracovala poprvé jako modelka v roce 1862 pro jeho obraz The Street Singer.[3] Byla oblíbenou modelkou jednak pro svou drobnou postavu, která jí přinesla přezdívku La Crevette (kreveta),[4] ale i pro její zrzavé vlasy, které tak jasně svítí v Manetově akvarelové kopii Olympie. Meurentová nejen malovala, také hrála na kytaru a na housle, učila hru na tyto dva nástroje a zpívala v kavárnách.
Její jméno zůstane navždy spojeno s Manetovými uměleckými díly z roku 1863, The Luncheon on the Grass(Snídaně v trávě) a Olympia, na kterých je zobrazena nahá. V té době byla také modelkou Edgara Degase a belgického malíře Alfreda Stevense. Oba byli blízcí přátelé Maneta. Její vztah se Stevensem byl údajně obzvláště blízký.
Manet využíval Meurentovou jako modelku do začátku let 1870, kdy se ona začala věnovat spíše klasickému umění. Manet s ní nesouhlasil a tak došlo k ocizení, neboť Manet nebyl příznivcem jejího akademického stylu malby. Poslední Manetův obraz, ve kterém se Meurentová objeví je Gare Saint-Lazare (Nádraží Saint-Lazare). V roce 1875 Meurentová začala studovat u portrétisty Étienne Leroye.[3] Následující rok poprvé přihlásila vlastní práci do Salonu a její práce byla přijata.[5] Porota toho roku zamítla Manetův obraz Bourgeoise de Nuremberg au XVIe siècle.[6] Meurentové obraz přihlášený na Académie des Beaux-Arts v roce 1879 byl vystaven ve stejné místnosti jako obraz Manetův. Své práce vystavovala také v letech 1885 a 1904. Na Salonu Meurentová vystavovala šestkrát. Z finančních důvodů pokračovala v modelování, v letech 1880 pro Norberta Goeneutte, umělce známého svými lepty a pro Henri de Toulouse-Lautreca.
V roce 1903 se stala Meurentová členkou Société des Artistes Français s podporou Charlese Hermann-Leona a Tonyho Roberta-Fleuryho, zakladatelů Société. V roce 1906 se Meurentová přestěhovala na předměstí Paříže, do Colombes, kde žila po zbytek svého života se ženou jménem Marie Dufour.[3] Je možné, že dům vlastnili společně. Meurentová zemřela 17. března 1927.
Po smrti Dufourové v roce 1930 byl obsah domu zlikvidován; vše včetně houslí bylo spáleno.
Victoria Meurentová v Manetových obrazech[editovat | editovat zdroj]
-
-
-
Mlle. Victorine in the Costume of a Matador (Victorine v kostýmu matadora)
Metropolitan Museum of Art
1862 -
-
-
-
The Guitar Player (Hráčka na kytaru),
Hill-Stead Museum
c.1866 -
-
_-_Edouard_Manet_(Museum_of_Fine_Arts,_Boston).jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Victorine Meurent na anglické Wikipedii.
- ↑ Archives de Paris Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.; canadp-archivesenligne.paris.fr
- ↑ JIMENEZ, Jill Berk. Dictionary of Artist's Models. London: Routledge, 2001. S. 372.
- ↑ a b c SUMMERS, Claude J. The Queer Encyclopedia of the Visual Arts. [s.l.]: Cleis Press, 2004.
- ↑ Ross King, The Judgement of Paris, str. 37
- ↑ Dictionnaire général des artistes de l'École française depuis l'origine des arts du dessin jusqu'à nos jours : architectes, peintres, sculpteurs, graveurs et lithographes. str. 80 Gallica BnF
- ↑ Salon des artistes français 1879, no.2128; Gallica BnF
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Friedrich, Otto. Olympia: Paris in the Age of Manet New York: Touchstone, 1993.
- Lipton, Eunice. Alias Olympia. ISBN 0-8014-8609-2. 1992.
- Main, V R. A Woman With No Clothes On. London: Delancey Press, 2008. ISBN 978-0-9539119-7-4. 2008.
- Seibert, Margaret Mary Armbrust. 1986. A Biography of Victorine-Louise Meurent and Her Role in the Art of Édouard Manet. Diss. The Ohio State U., 1986.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Victorine Meurent na Wikimedia Commons - The Naked Truth, by V R Main
- Salon 1885, № 1755
- Société des artistes français Salon 1904, № 1264
- Le Bulletin de la vie artistique, 1921/05/15 (A2,N10), str. 297; Gallica BnF
- La Vie parisienne : la ville et le théâtre : 1884 (à 1889) / par Parisis (Emile Blavet), str. 122; Gallica BnF Le Figaro (Paris. 1854), 1884/03/02 (Numéro 62), str. 1; Gallica BnF
- L'Hôtel Drouot et la curiosité en 1883-1884, str. 173; Gallica BnF
