Velyka Roztoka
| Velyka Roztoka | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°17′22″ s. š., 23°5′16″ v. d. |
| Nadmořská výška | 130 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
  Velyka Roztoka | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 1,5 km² |
| Počet obyvatel | 613 (2001) |
| Hustota zalidnění | 419,3 obyv./km² |
| Správa | |
| PSČ | 90133 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velyka Roztoka (ukrajinsky Велика Розтока, také Бережанська Розтока, maďarsky Gázló,[1] také Szollos-rosztoka nebo Beregrosztoka ) je ves v Iršavské městské komunitě v okrese Chust v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. V roce 2001 zde žilo 613 obyvatel.
Ve vsi se nachází ložisko minerální termální vody, která je využívána pro balneologické účely. Tento zdroj byla objeven na břehu řeky Boržava v roce 1965. Voda vyvěrá sama, protože ji vytlačuje metan. Teplota vody je 38°C. Složení vody zkoumal Oděský institut lázeňské vědy, který dospěl k závěru, že voda má léčivé vlastnosti.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka pochází z roku 1586. Do uzavření Trianonské smlouvy byla ves součástí Uherska (maďarský název vsi Gázló znamená brod). Poté byla ves součástí Československa; za první československé republiky byla ves vedena pod názvem Roztoka.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Велика Розтока na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ a b Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 18.