Velké národní divadlo v Pekingu
| Velké národní divadlo v Pekingu | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | high-tech architektura |
| Architekt | Paul Andreu |
| Výstavba | červenec 2007 |
| Poloha | |
| Adresa | Xichang'anjie Subdistrict,  Čína |
| Souřadnice | 39°54′11,99″ s. š., 116°23′1″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velké národní divadlo (čínsky 国家大剧院, pchin-jinem Guó jiā dà jù yuàn , v českém přepisu Kuo-ťia ta ťü-jüan), je jednou z nejvýznamnějších moderních staveb v Pekingu. Slavnostně bylo otevřeno v prosinci 2007 po šesti letech výstavby. Jeho autorem je francouzský architekt Paul Andreu, který zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži v roce 1999.[1]
Budova stojí v samotném historickém centru Pekingu, na West Chang'an Avenue, v obvodě Si-čcheng (Xicheng District), přibližně 500 metrů od Náměstí Nebeského klidu a nedaleko Velké síně lidu a Zakázaného města.[2]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Stavba má podobu obří poloviční elipsoidní kupole z titanu a skla, dlouhé přibližně 212 metrů, široké 143–144 metrů a vysoké 46 metrů. Kupole se zvedá nad hladinu umělého jezera, které ji obklopuje ze všech stran, což vytváří charakteristickou iluzi, že se vznáší nad vodou a působí oválnějším dojmem. Řešení má symbolický charakter – kontrast tvrdého kovu a jemného skla vyvolává vizuální asociaci harmonie podobné vztahu jin–jang.[2]
Vnější plášť tvoří tisíce kusů titanových panelů a skleněných segmentů. Jedná se o tzv. super-elipsoid, který je průřezově přerušen širokým proskleným pásem, jenž během dne propouští světlo do interiéru a v noci nechává nahlédnout dovnitř.[2]
K budově vede 60 metrů dlouhý podvodní tunel, kterým návštěvník vstupuje do podzemního foyer. Podoba vstupu navazuje na Andreuovy dřívější projekty (např. Osaka Maritime Museum). Architekt jej považoval za zásadní prvek přechodu mezi rušným městem a „světem kultury“.[1]
Pro svůj výrazný tvar se budově běžně přezdívá „Vejce“ (The Giant Egg).[1]
Interiéry a provoz
[editovat | editovat zdroj]Uvnitř objektu se nacházejí tři hlavní sály:
- Operní sál – 2 416 míst,
- Koncertní sál – 2 017 míst,
- Divadelní sál – 1 040 míst.
Kromě nich je součástí komplexu také výstavní a multifunkční prostor, zázemí pro umělce, restaurace a veřejné prostory. Celková plocha stavby dosahuje přibližně 149 500 m², přičemž Andreuův návrh vychází z myšlenky několika postupně se překrývajících „obalů“ a přechodových prostor pracujících se světlem a transparencí.[2]
Umístění a urbanismus
[editovat | editovat zdroj]Divadlo bylo umístěno do nejcennější historické zóny Pekingu, kde se potýká s kontrastem tradiční čínské architektury a monumentálních vládních budov. Urbanistické úpravy v okolí zahrnovaly vytvoření rozsáhlých parkových ploch a pěších nástupních cest. Budova tak v kontextu starobylého centra představuje současnou interpretaci reprezentativní kulturní architektury.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké národní divadlo v Pekingu na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
