Vasilij Blochin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vasilij Blochin
Narození7. ledna 1895
Vladimirská gubernie
Úmrtí3. února 1955 (ve věku 60 let)
Moskva
Místo pohřbeníDonský hřbitov
Alma materMoskevský architektonický institut
Povoláníkat a voják
ZaměstnavatelLidový komisariát vnitřních záležitostí
OceněníLeninův řád
jubilejní medaile 20 let Dělnicko-rolnické rudé armády
Řád rudého praporu práce
medaile Za obranu Moskvy
Řád Vlastenecké války 1. třídy
… více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vasilij Michajlovič Blochin (7. ledna 18953. února 1955, Moskva) byl sovětský generálmajor a válečný zločinec, který sloužil jako vrchní popravčí ve stalinistické NKVD pod velením Genricha Jagody, Nikolaje Ježova a Lavrentije Beriji (Jagoda a Ježov byli, poté, co upadli v nemilost, sami Blochinem na Stalinův příkaz popraveni).

Blochin byl na své místo vybrán v roce 1926 Stalinem. Podílel se spolu s dalšími popravčími na mnohých hromadných vraždách během Stalinovy vlády, zvláště v období velkého teroru a během 2. světové války.[1] Zavraždil vlastní rukou desetitisíce lidí, včetně 7000 polských válečných zajatců během Katyňského masakru v létě 1940,[1][2] což z něho činí největšího kata ve zdokumentovaných lidských dějinách.[1][3] Po Stalinově smrti byl degradován a donucen odejít do důchodu. Zemřel v roce 1955, údajně spáchal sebevraždu.

Mládí a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Blochin se narodil do rolnické rodiny dne 7. ledna 1895 ve Vladimirské oblasti. Během 1. světové války sloužil v carské armádě. Po bolševickém převratu se rychle „zorientoval“ v nových poměrech a v březnu 1921 vstoupil do sovětské tajné policie Čeka.[4] Zde si jeho nadřízení brzy všimli jeho nemilosrdnosti a „dovednosti“, s jakou vykonával to, co Stalin nazýval „čornaja rabota“ – „černá práce“: vraždy, mučení, zastrašování a tajné popravy. Blochin byl brzy povýšen a během šesti let jmenován šéfem nově vytvořeného oddělení Kommandatura Pobočka administrativně výkonného oddělení NKVD.[4] To bylo vytvořeno právě za účelem provádění této, jak se také jinak říkalo, „mokré práce“.[5] Sídlilo na Lubjance v Moskvě a jeho členové byli vybíráni samotným Stalinem, který oddělení také přímo velel. Zřejmě i díky tomu oddělení přežilo jinak nemilosrdné čistky, které občas v NKVD probíhaly.[6]

Blochin zastával funkci velitele vnitřního vězení v Lubjance, což mu umožňovalo vykonávat jeho práci bez zbytečné byrokracie a dozoru. Přestože většina z odhadovaných 828 000[1] poprav, které NKVD vykonala během Stalinova života, byla vykonána lokálními čekisty spolu s tzv. Trojkou z NKVD, hromadných poprav se účastnili i speciální popravčí z Kommandantury. Blochin navíc osobně popravoval prominentní vězně, většinou vysoce postavené bolševiky,[4] kteří byli odsouzeni v tzv. Moskevských procesech. Mezi jeho oběti tak patřili například maršál Sovětského svazu Michail Tuchačevskij a dva ze tří šéfů NKVD (Genrich Jagoda v roce 1938 a Nikolaj Ježov v roce 1940), pod kterými sám Blochin dříve sloužil. Potvrzena je také jeho osobní účast na Katyňském masakru.[7] Za svoji službu v roce 1937 byl vyznamenán Stuhou cti.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vasili Blokhin na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Parrish 1996, p. 324.
  2. Montefiore 2005, pp. 197–8, 332–4.
  3. Glenday, pp. 284–5.
  4. a b c Montefiore 2005, p. 198
  5. Montefiore 2005, p. 325
  6. Rayfield 2005, p. 324.
  7. Rayfield 2005, p. 338.
  8. Parrish 1996, pp. 324–5.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]