Vasilij Blochin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vasilij Blochin
Vasilii Mikhailovich Blokhin, Major-General, (1895 – 1955) (NKVD).jpg
Narození 7. ledna 1895
Vladimirská gubernie
Úmrtí 3. února 1955 (ve věku 60 let)
Moskva
Místo pohřbení Donský hřbitov
Alma mater Moskevský architektonický institut
Zaměstnavatel NKVD
Ocenění Leninův řád
jubilejní medaile 20 let Dělnicko-rolnické rudé armády
Řád rudého praporu práce
medaile Za obranu Moskvy
Řád Vlastenecké války 1. třídy
… více na Wikidatech
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vasilij Michajlovič Blochin (7. ledna 18953. února 1955) byl sovětský brigádní generál, který sloužil jako vrchní popravčí ve stalinistické NKVD pod velením Genricha Jagody, Nikolaje Ježova a Lavrentije Beriji (Jagoda a Ježov byli, poté, co upadli v nemilost, sami Blochinem na Stalinův příkaz popraveni).

Blochin byl na své místo vybrán v roce 1926 Stalinem. Podílel se spolu s dalšími popravčími na mnohých hromadných vraždách během Stalinovy vlády, zvláště v období velkého teroru a během 2. světové války.[1] Zavraždil vlastní rukou desetitisíce lidí, včetně 7000 polských válečných zajatců během Katyňského masakru v létě 1940,[1][2] což z něho činí největšího kata ve zdokumentovaných lidských dějinách.[1][3] Po Stalinově smrti byl degradován a donucen odejít do důchodu. Zemřel v roce 1955, údajně spáchal sebevraždu.

Mládí a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Blochin se narodil do rolnické rodiny dne 7. ledna 1895 ve Vladimirské oblasti. Během 1. světové války sloužil v carské armádě. Po bolševickém převratu se rychle "zorientoval" v nových poměrech a v březnu 1921 vstoupil do sovětské tajné policie Čeka.[4] Zde si jeho nadřízení brzy všimli jeho nemilosrdnosti a "dovednosti", s jakou vykonával to, co Stalin nazýval "čornaja rabota" - "černou prací": vraždy, mučení, zastrašování a tajné popravy. Blochin byl brzy povýšen a během šesti let jmenován šéfem nově vytvořeného oddělení Kommandatura Pobočka administrativně výkonného oddělení NKVD.[4] To bylo vytvořeno právě za účelem provádění této, jak se také jinak říkalo, "mokré práce".[5] Sídlilo na Lubjance v Moskvě a jeho členové byli vybírání samotným Stalinem, který oddělení také přímo velel. Zřejmě i díky tomu oddělení přežilo jinak nemilosrdné čistky, které občas v NKVD probíhaly.[6]

Blochin zastával funkci velitele vnitřního vězení v Lubjance, což mu umožňovalo vykonávat jeho práci bez zbytečné byrokracie a dozoru. Přestože většina z odhadovaných 828 000[1] poprav, které NKVD vykonala během Stalinova života, byla vykonána lokálními čekisty spolu s tzv. trojkou z NKVD, hromadných poprav se účastnili i speciální popravčí z Kommandantury. Blochin navíc osobně popravoval prominentní vězně, většinou vysoce postavené bolševiky,[4] kteří byli odsouzeni v tzv. Moskevských procesech. Mezi jeho oběti tak patřili například maršál Sovětského svazu Michail Tuchačevskij a dva ze tří šéfů NKVD (Genrich Jagoda v roce 1938 a Nikolaj Ježov v roce 1940), pod kterými sám Blochin dříve sloužil.[7] Za svoji službu v roce 1937 byl vyznamenán Stuhou cti.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vasili Blokhin na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Parrish 1996, p. 324.
  2. Montefiore 2005, pp. 197–8, 332–4.
  3. Glenday, pp. 284–5.
  4. a b c Montefiore 2005, p. 198
  5. Montefiore 2005, p. 325
  6. Rayfield 2005, p. 324.
  7. Rayfield 2005, p. 338.
  8. Parrish 1996, pp. 324–5.