Vasilij Alexejev
| Vasilij Alexejev | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. ledna 1942 Pokrovo-Šiškino |
| Úmrtí | 25. listopadu 2011 (ve věku 69 let) Mnichov |
| Místo pohřbení | Central Cemetery |
| Alma mater | Jihoruská státní technická univerzita v Novočerkassku |
| Povolání | vzpěrač a politik |
| Ocenění | zasloužilý mistr sportu SSSR (1970) Řád čestného odznaku (1970) Řád rudého praporu práce (1971) Leninův řád (1972) Řád přátelství mezi národy (1976) … více na Wikidatech |
| Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Vzpírání na LOH
| ||
| zlato | LOH 1972 | supertěžká váha |
| zlato | LOH 1976 | supertěžká váha |
| Mistrovství světa ve vzpírání | ||
| zlato | MS 1970 | + 110 kg |
| zlato | MS 1971 | + 110 kg |
| zlato | MS 1972 | + 110 kg |
| zlato | MS 1973 | + 110 kg |
| zlato | MS 1974 | + 110 kg |
| zlato | MS 1975 | + 110 kg |
| zlato | MS 1976 | + 110 kg |
| zlato | MS 1977 | + 110 kg |
Vasilij Ivanovič Alexejev (rusky Василий Иванович Алексеев, 7. ledna 1942 Pokrovo-Šiškino, Rjazaňská oblast, Sovětský svaz - 25. listopadu 2011 Mnichov, Německo), byl ruský vzpěrač, soutěžící v supertěžké váze. Měřil 183 cm a vážil 160 kg. Stal se dvojnásobným olympijským vítězem, pokus získat v osmatřiceti letech třetí zlato na domácí olympiádě skončil jeho jedinou soutěžní porážkou: neměl ani jeden platný pokus. V roce 1992 byl trenérem vzpěračů Společenství nezávislých států na barcelonské olympiádě, jeho svěřenci vybojovali pět zlatých medailí.
Zpočátku se věnoval volejbalu a lehké atletice, ale kvůli problémům s udržením optimální váhy se nakonec rozhodl zaměřit na vzpírání. Od roku 1966 žil ve městě Šachty a trénoval v tamním klubu Trud pod vedením Rudolfa Pljukfeldera. V Šachtách je po něm pojmenována ulice, park a byla mu odhalena socha.[1] Vladimir Vysockij mu věnoval skladbu Песня о штангисте (Píseň o vzpěrači).[2] Byl známý pod přezdívkou Železný Vasil, jeho krédem bylo: „Mým úkolem je na jakémkoli závodě porazit sám sebe, zvednout více než dosud.“[3]
V roce 1972 mu byl udělen Leninův řád. Od roku 1993 je členem Síně slávy Mezinárodní vzpěračské federace.
Úspěchy[editovat | editovat zdroj]
- Vzpírání na letních olympijských hrách: vítěz 1972, 1976
- Mistrovství světa ve vzpírání: vítěz 1970, 1971, 1973, 1974, 1975, 1977
- Mistrovství Evropy ve vzpírání: vítěz 1970, 1971, 1972, 1973, 1974, 1975, 1976, 1977, 1978
- Osmdesátkrát zlepšil světový rekord
- Je držitelem dosud platného rekordu ve zrušené disciplíně trojboj: 645 kg.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Памятник легендарному штангисту Василию Алексееву открыт в Шахтах Ростовской области, TASS 25. 2. 2014
- ↑ Тяжелое чувство нежности, Rossijskaja gazeta 1. 12. 2011
- ↑ Josef Davídek: Země, stadióny, rekordy. Olympia, Praha 1976
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vasilij Alexejev na Wikimedia Commons - http://federacia.ru/encyclopaedia/bomonde/alekseev/
- Vasilij Alexejev v databázi Olympedia (anglicky)
