Vanessa Bell

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vanessa Bell

Roger Fry: Vanessa Bell (1916)
Narození 30. května 1879
Londýn
Úmrtí 7. dubna 1961 (ve věku 81 let)
Charleston Farmhouse
Alma mater King's College London
Povolání malířka
Manžel(ka) Clive Bell (19071961)
Děti Quentin Bell
Julian Bell
Angelica Garnett
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vanessa Bell rozená Stephenová (30. května 18797. dubna 1961) byla anglická malířka a návrhářka interiérů.

Byla členka Bloomsbury Group a starší sestra spisovatelky Virginie Woolfové. Vzala si Cliva Bella, člena Bloomsbury Group stejně jako Virginia, která si vzala Leonarda Woolfa. S Clivem měla celkem dva potomky, prvorozeného Juliana a mladšího Quentina, s Duncanem Grantem nejmladší a jedinou dceru Angelicu. Spolu s rodinou žila v Charlestonu. Zemřela v nedožitých 82 letech. Julian zemřel v Španělsku, Quentin v roce 1996 a Angelica v roce 2012.

Dětství a studia[editovat | editovat zdroj]

Vanessa Stephenová byla nejstarší dcerou Sira Leslie Stephena a Julie Prinsep Duckworthové.[1] Její rodina, včetně sestry Virginie, bratrů Tobyho (1880–1960) a Adriana (1883–1948), nevlastních bratrů George a Geralda Duckworthových, žila na adrese 22 Hyde Park Gate ve WestminsteruLondýně. V rámci domácího vzdělávání se Vanessa učila jazyky, matematiku, historii a absolvovala lekce kreslení od malíře Ebenzera Cooka. Následně v roce 1896 navštěvovala uměleckou školu, kterou založil Sir Arthur Cope, a pak v roce 1901 studovala malbu v Royal Academy of Arts v Londýně.

Později jako dospělá přiznala, že ji její nevlastní bratři George a Gerald během dětství údajně sexuálně zneužívali.[2]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Po smrti matky v roce 1895 a úmrtí otce roku 1904 se Vanessa přestěhovala s Virginií a bratry Tobym a Adrianem do Bloomsbury,[3] kde se seznámili s umělci, spisovateli a intelektuály, se kterými společně vytvořili skupinu zvanou Bloomsbury Group. První večerní setkání skupiny se odehrálo v domě Vanessy a jejích sourozenců na Gordon Square.[1] Mezi zúčastněnými byli: Lytton Strachey, Desmond MacCarthy, později také Maynard Keynes, Leonard Woolf, Roger Fry a Duncan Grant.

V roce 1907 se provdala za Cliva Bella[3] a měla s ním dva syny, Juliana a Quentina. Jejich manželství bylo otevřené[3] a oba měli během svého společného života několik milenců. Vanessa měla aféry s uměleckým kritikem Rogerem Fryem a malířem Duncanem Grantem,[1] se kterým se jí roku 1918 narodila dcera Angelica, již Clive Bell vychovával jako svou vlastní.

Vanessa, Clive a Duncan Grant se svým milencem Davidem Garnettem se krátce před vypuknutím první světové války přestěhovali do Sussexu na venkov, kde Vanessa s Grantem malovali a pracovali na zakázkách pro umělecké dílny Omega Workshops, které založil Roger Fry. Její první výstava se konala právě v těchto dílnách v roce 1916.[4] Zemřela 7. dubna 1961 v Charlestonu ve Východním Sussexu na následky náhlé nemoci.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vanessa Bell na anglické Wikipedii.

  1. a b c JONES, Marnie. Review: Her Own Story. The American Scholar [online]. 54. Čís. 1 [cit. 22.10.2017], s. 130. Dostupné online.  
  2. JANE., Dunn,. A very close conspiracy : Vanessa Bell and Virginia Woolf. London : Cape. xiii, 338 pages, [32] pages of plates s. Dostupné online. ISBN 9780224022347.  
  3. a b c JONES, Marnie. Review: Her Own Story. The American Scholar [online]. Roč. 54, čís. 1 [cit. 22.10.2017], s. 131. Dostupné online.  
  4. RICHARD., Shone,. The art of Bloomsbury : Roger Fry, Vanessa Bell, and Duncan Grant. Princeton, NJ : Princeton University Press. 293 pages s. Dostupné online. ISBN 0691049939.