Přeskočit na obsah

Vajont (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vajont
Údolí řeky s jezírkem vytvořeným sesuvem v roce 1963
Údolí řeky s jezírkem vytvořeným sesuvem v roce 1963
Základní informace
Délka toku10 km
Plocha povodí234 km²
Průměrný průtok23 m³/s
SvětadílEvropa
Pramen
Ústí
Protéká
ItálieItálie Itálie (BenátskoBenátsko Benátsko - provincie Belluno, Furlansko-Julské BenátskoFurlansko-Julské Benátsko Furlansko-Julské Benátsko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Středozemní moře, Jaderské moře, Benátský záliv
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vajont je levý, asi 10 km dlouhý přítok řeky Piave v Benátsku z autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko severovýchodně od města Belluno. Vzniká soutokem dvou potoků ve výšce kolem 900  m n. m. a ústí ve výšce 473 m n. m. u obce Longarone.

Vajont přitéká z východu z jižních Karnských Alp a vytváří úzké, hluboko zaříznuté, štěrkem naplněné údolí, jehož italský název je Val Vajont. Údolím prochází silnice SS 251 z Longarone přes Erto e Casso do Cimolais. V Erto ústí do Vajontu řeka Torrente Pezzeit ze severu. Dále na východ, u San Martino, pokračuje silnice údolím Tuara přes průsmyk Passo di San Osvaldo dále na východ.

Údolí řeky Vajont se však stáčí od jihu, od 2472 m vysokého vrcholu Col Nudo, na jehož úbočí pramení dva přibližně stejné potoky, z nichž západní se nazývá také Col Nudo a východní Rio Frugna. Vajont teče obloukem k severozápadu okolo úpatí kopce Monte Toc. Část jeho severního svahu se roku 1963 sesula a zasypala vodní nádrž, která byla ve zkušebním provozu částečně naplněná vodou. Sesuv způsobil částečné přetečení nádrže. Pod obcí Casso stojí přehradní hráz. Naproti hrázi leží v údolí sesuvem vytvořený kopec.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vajont (Fluss) na německé Wikipedii.



Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]