Václav Solín
| Václav Solín | |
|---|---|
| Narození | 24. srpna 1527 Hranice IV-Drahotuše |
| Úmrtí | 5. června 1566 (ve věku 38 let) Třebíč |
| Povolání | hudebník, kněz, spisovatel a tiskař |
| Nábož. vyznání | Jednota bratrská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Solín (24. srpna 1527 v Drahotuších – 5. června 1566 v Třebíči) byl knězem Jednoty bratrské, hudebníkem a spisovatelem.
Život
[editovat | editovat zdroj]Roku 1557 byl na synodu ve Slížanech ordinován na kněze. Byl jedním z prvních spolupracovníků ivančické tiskárny a do počátku roku 1564 jejím správcem. Jako korektor se již v roce 1561 podílel na vydání Šamotulského kancionálu a v roce 1564 také tzv. Ivančického kancionálu, o němž zaznamenal zahájení a ukončení tiskových prací (2. prosince 1562 – 17. února 1564).[1] Částečně spolupracoval i na prvním vydání Blahoslavova překladu Nového zákona, vytištěného v roce 1564 v Ivančicích. Před dokončením obou tisků z neznámých důvodů Ivančice opustil a od ledna 1564 až do své smrti působil jako správce bratrského sboru v Třebíči. V roce 1565 se společně s budoucím biskupem Ondřejem Štefanem jako doprovod zástupců bratrské šlechty účastnil deputace do Vídně, vyslané k pohřbu českého krále Ferdinanda I. a k audienci u Maxmiliána II.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]V dubnu 1559 se Václav Solín účastnil v Ivančicích rozmlouvání zástupců Jednoty bratrské se slavkovskými křtěnci, o němž zanechal pod názvem Summa rozmlouvání mezi bratřími a novokřtěnci slavkovskými zprávu v desátém svazku sbírky bratrských pramenů Acta Unitatis fratrum.
Svůj podíl na některých tiscích vyjadřoval monogramem V.S., jako v případě Šamotulského kancionálu, pro nějž vytvořil dřevořezový portrét Mistra Jana Husa.[3] V tomto kancionále jsou také otištěny čtyři Solínovy písně: „Aj všickni křesťané milí“ (F.IV.), „Jezu Kriste, náš přeslavný králi“ (G.XIII.), „O všickni lidé, kdožkoli touto cestou jde“ (F.III.) a „Važmež věrní nábožně smrt Kristovu nevinnou“ (F.IX.).
Dříve byl pokládán za autora tištěného spisu Muzika, to jest Zpráva k zpívání náležitá (druhé vydání z roku 1561), který vyšel pod pseudonymem Jana Josquina.[4] Následující badatelé však tuto hypotézu odmítli.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DOLANSKÝ, Ladislav. Johannes Josquinus a Václav Solín. In: Listy filologické 28 (1901), 17–24
- DAŇKOVÁ[BOHATCOVÁ], Mirjam. Bratrské tisky ivančické a kralické. The prints of Ivančice and Kralice of the Union of Czech brethren (1564–1619). Praha 1951 (Sborník Národního musea v Praze. Řada A – Historia. Sv. 5, č. 1.), 60–63, 65, 89, 130
- FIALOVÁ, Vlasta. Zachariáš Solín, tiskař Kralické bible. Brno 1968
- FIEDLER, Joseph (ed.). Todtenbuch der Geistlichkeit der Böhmischen Brüder. Fontes rerum Austriacarum. Oesterreichische Geschichts-Quellen. Abt. 1. Scriptores. Bd. 5. Wien 1863, 250 (Solínův životopis v bratrském Nekrologiu)
- GREGOR, Vladimír. Jan Josquin a Václav Solín. In: Sborník Studijního a lidovýchovného ústavu kraje Olomouckého. Oddíl B. I. (1951–1953), 91–94
- HOSTINSKÝ, Otakar (ed.). Jan Blahoslav a Jan Josquin. Příspěvěk k dějinám české hudby a theorie umění XVI. věku. S novými otisky obou Muzik: Blahoslavovy (1569) a Josquinovy (1561). Praha 1896 (Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze, ročník 5, třída 1, číslo 1)
- HREJSA, Bohuš. Kancionály v Jednotě bratrské. In: Reformační sborník 4 (1931), 30
- CHALOUPKA, Jan. Ochránci, překladatelé a tiskaři kralické tiskárny (1562–1656). In: Časopis Moravského muzea. Vědy společenské 66 (1981), 101–102
- MARTÍNEK, Jan. K autorství Josquinovy Musiky. In: Listy filologické 83 (1960), 323–324
- MENČÍK, Ferdinand (ed.). Kalendářní zprávy o některých moravských bratrech. In: Zprávy o zasedání Královské české společnosti nauk. Třída filosoficko-historicko-filologická (1885), 67–76 (letopisecké poznámky Václava Solína a jiných bratrských kněží)
- MÜLLER, Joseph Theodor. Geschichte der Böhmischen Brüder. Bd. 2. Herrnhut 1931 (podle rejstříku)
- RYBIČKA, Antonín. Kalendářní zápisky životo- a místopisné. 1. Kdy a kde narodil se V. Z. Solin? In: Památky archaeologické a místopisné 15 (1890–1892), 474–475
- VÁVRA, Ivan. Dnešní stav josquinovské otázky. In: Listy filologické 80 (1957), 253–257
- VOIT, Petr. Encyklopedie knihy. Starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha 2008, 825–826.
- ZAPLETAL, Florian. Václav Solín z Drahotuš. In: Záhorská kronika 12 (1929–1930), 65–68
