Výlučná ekonomická zóna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Výlučná ekonomická zóna

Výlučná ekonomická zóna je oblast moře do vzdálenosti 200 námořních mil (370 km) od pobřeží; její součásti je pobřežní moře.

Úmluva[editovat | editovat zdroj]

V roce 1982 byla přijata Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu ke které roku 1996 přistoupila i Česká republika. Úmluva mj. dala právní rámec pro vznik výlučných ekonomických zón.

Pobřežní stát má ve své výlučné ekonomické zóně svrchovaná práva k průzkumu a využívání přírodních zdrojů. Jedná se o zdroje živé i neživé, z podzemí, z mořského dna i z vod nad ním. Patří k nim i využívání kinetické energie vody a větru nad hladinou. Smí tam zřizovat a regulovat cizí umělé stavby a jejich zařízení, provádět vědecký průzkum i ochraňovat mořské životní prostředí. Jiné státy v této zóně mohou konat cokoli z výše uvedeného jen se svolením pobřežního státu.

Ve své výlučné ekonomické zóně je pobřežní stát povinen povolit jiným účastníkům svobodnou plavbu a přelety letadel, kladení podmořských kabelů i potrubí do schválených tras a umožňovat práce kolem nich. Stanovuje povolené množství vylovených živých organismů s ohledem k optimálnímu využití a k zachování ekologické rovnováhy. Nemá-li pobřežní stát kapacitu na výlov přípustného množství může poskytnout licenci k lovu jiných státům, ty se ale musí podřídit podmínkám stanoveným pobřežním státem.[1][2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Důvodem pro vytvoření výlučných ekonomických zón byla snaha vylepšit hospodářskou situaci přímořských rozvojových zemí. Vzniklo tak území o rozloze okolo 38 miliónů námořních čtverečních mil (70,4 mil. km²) které obsahuje značné množství přírodních zdrojů. Avšak 77 % z takto vytvořené plochy připadlo 8 státům, které rozhodně nejsou rozvojové, jsou to USA, Francie, Austrálie, Rusko, Kanada, Japonsko, Nový Zéland a Velká Británie. Je to způsobeno jejich výhodnou geografickou polohou a značným počtem administrativně závislých území.

Pozitivním přínosem je však zodpovědný přístup většiny uživatelů výlučných ekonomických zón k problematice udržitelného využití moří a oceánů, k životnímu prostředí i živým zdrojům. Jediným problémem jsou nevyjasněné hranice zón některých států vedoucí k vleklým sporům.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu [online]. AION CS, s.r.o., Zlín [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. (česky) 
  2. Výlučná ekonomická zóna [online]. Juristic.cz, Plzeň [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. (česky) 
  3. ŠTĚPÁNEK, Petr. Ekonomický a politický význam akvatoria se zaměřením na výlučnou ekonomickou zónu vybraných států. Praha, 2010 [cit. 14.10.2014]. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Milan Vošta. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]