Václav Volf (1856)
| Václav Volf | |
|---|---|
| Narození | 26. října 1856 Máslojedy  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. října 1926 (ve věku 69 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Povolání | důstojník, ředitel hřebčína |
| Příbuzní | Josef Volf (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Volf (26. října 1856 Máslojedy – 25. října 1926 Praha) byl armádní důstojník, ředitel a inspektor hřebčínů. Byl starším bratrem literáta Josefa Volfa a strýcem československého legionáře Václava Volfa.
Působil v ústavu pro odchov teplokrevných hřebců v Radowci, v tehdejší rakouské Bukovině, dnes v Rumunsku. Jako důstojník při státních hřebčínech tam dosáhl hodnosti podplukovníka, a dokonce získal šlechtický titul. Kvůli koním pracovně cestoval do Arábie, Británie, Belgie, Francie, Ruska. V tomto ústavu působil v letech 1882 až 1913, kdy skončil na vlastní žádost. Od roku 1906 dokonce ústavu velel. Po návratu do Čech byl povýšen do hodnosti plukovníka a stal se zemským velitelem hřebčích ústavů, neboli Bešelů. Roku 1918 se ve věku 62 let stal inspektorem chovných ústavů. Začal vést chovný ústav koní na Hluboké, v té době ještě v majetku Schwarzenbergů.[1]
Po vzniku samostatného Československa byl tehdejším ministrem zemědělství Karlem Práškem jmenován ředitelem tehdy nově státního hřebčína v Kladrubech nad Labem.[1] Jako ředitel přímo podléhal ministru zemědělství. Tuto pozici vykonával od konce dubna 1919 do roku 1925.[2][3] V seznamu ředitelů Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem je psán jako Václav Wolf s „W“.[4] V závěru roku 1921 sepsal zprávu o stavu hřebčína s chovem starokladrubských koní, v níž zmiňuje, že zájem o něj klesl na minimum a jeho další chov v hřebčínu postrádá smysl. Poprvé bylo navrženo kladrubské koně přestěhovat z hřebčína jinam. Jejich chov však měl být zachován.[5]
Dne 25. května 1925 byl povýšen do 5. hodnostní třídy technických úředníků a zproštěn vedení hřebčína.[6] Nově se stal inspektorem ministerstva zemědělství pro chov koní všech československých koňských chovných ústavů, včetně kladrubského.[1][6]
Zemřel den před svými 70. narozeninami, dne 25. října 1926. Pochován byl v Praze na Vinohradském hřbitově.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d KAREŠOVÁ, Blanka. Josef Volf (9. 2. 1860 – 20. 1. 1937). Bellum 1866. 2015, roč. 24 (26), čís. 2, s. 26–35.
- ↑ Co s námi bude? Císařský hřebčín Kladruby nad Labem v roce 1918. Pardubice [online]. 2018-10-20 [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je nejstarším hřebčínem na světě. www.vetweb.cz [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Ředitelé hřebčína Kladruby nad Labem. www.nhkladruby.cz [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
- ↑ ŠERÁ, Eliška. To snad byla taková popřevratová horečka... Příspěvek k hospodářsko – sociálním dějinám a česko – rakouským vztahům na příkladu Národního hřebčína Kladruby nad Labem [online]. České Budějovice: 2008 [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
- ↑ a b MORAVCOVÁ, Jarmila. Státní hřebčín Kladruby n. L. Ústav pro plemennou biologii - stanice Kladruby n. L. Inspekce st. ústavů pro chov koní, Sdružený inventář. [s.l.]: Státní archiv Zámrsk, 1963. Dostupné online. Archivováno 29. 9. 2021 na Wayback Machine.