Utrechtská unie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mapa Španělského Nizozemska, Unie Utrechtu a Unie Arrasu (1579)

Utrechtská unie (nizozemsky: Unie van Utrecht) je smlouva podepsaná 23. ledna 1579 v nizozemském Utrechtu. Sjednocovala severní provincie Nizozemska, které do té doby byly pod kontrolou Habsburského Španělska.

Spojení provincií[editovat | editovat zdroj]

Smlouva známá jako Utrechtská Unie je považována za základ Spojených nizozemských provincií. Jejich nezávislost uznalo Španělsko až v roce 1609 podpisem smlouvy z Antverp, zaručující 12 let příměří mezi Španělskem a Spojenými provinciemi.

Dohoda byla podepsána 23. ledna 1579 provinciemi Holland (Nizozemí), Zeeland, Utrecht, (ale ne všemi městy této provincie) a provincií (ale nikoli městem) Groningen. Byla reakcí protestantských provincií na smlouvu uzavřenou v Arrasu v roce 1579 (nizozemsky: Unie van Atrecht). V této smlouvě dvě jižní provincie a města deklarovala podporu římsko-katolickému Španělsku.

Během následujících měsíců roku 1579 podepsaly Utrechtskou Unii také další provincie, například Gent, města provincie Friesland, stejně jako tři čtvrtiny provincie Guelders (Nijmegen, Veluwe Quarter, Zutphen County). V létě roku 1579 se připojil Amersfoort z provincie Utrecht společně s Ypres, Antverpami, Bredou a Bruselem. V únoru 1580 podepsaly smlouvu Lier, Bruggy a okolí. Město Groningen se přidalo pod vlivem místodržícího provincie Friesland, George van Rennenberga. Poslední čtvrtina provincie Guelders, Upper Guelders, nikdy smlouvu nepodepsala. V dubnu 1580 se přidala provincie Overijssel a Drenthe. Připojila se i města Tournai a Valenciennes.

Důsledky[editovat | editovat zdroj]

Flandry byly téměř celé dobyty španělskými jednotkami, stejně jako polovina Brabantu. Spojené provincie i po podpisu této smlouvy stále uznávaly španělskou vládu. Vytvořením Unie však došlo ke zhoršení vztahů mezi provinciemi a Španělskem a v roce 1581 Spojené provincie deklarovaly svou nezávislost na Španělsku v dokumentu Plakkaat van Verlatinghe (volně přeloženo: „Akt zřeknutí se“). Dokument byl prohlášením nezávislosti mnoha provincií Nizozemska na Španělsku a vypovězením věrnosti králi Filipovi II. Španělském, a byl tak začátkem nizozemského boje za nezávislost.

Příměří z Antverp z roku 1609 v podstatě ukončilo nizozemský boj za nezávislost a znamenalo přestávku v jednom z nejdelších konfliktů v historii, v osmdesátileté válce. Jak říká Pieter Geyl, příměří znamenalo „úžasné vítězství pro Nizozemsko“. Nizozemci se nevzdali své země, odmítli ukončit útoky na španělské kolonie a španělské obchodní impérium a Španělé uznali Nizozemí za svobodnou zemi a souhlasili, že během příměří nevznesou na žádnou část svůj nárok.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Union of Utrecht na anglické Wikipedii.

  1. Pieter Geyl. The revolt of the Netherlands, 1555–1609. [s.l.]: Barnes & Noble Books, 1980. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Geyl, Pieter. The revolt of the Netherlands, 1555–1609. [s.l.]: Barnes & Noble Books, 1980. Dostupné online. 
  • Israel, Jonathan I. The Dutch Republic: Its Rise, Greatness, and Fall 1477–1806 (1998) pp 184–96
  • Koenigsberger, H. G. Monarchies, States Generals & Parliaments: The Netherlands in the Fifteenth & Sixteenth Centuries (2002)
  • Salmon, Lucy Maynard. The Union of Utrecht (1894) online pp 137–48

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]