Uršula Braniborská (vévodkyně)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Uršula Braniborská
Narození 17. října 1488
Berlín
Úmrtí 18. září 1510 (ve věku 21 let)
Güstrow
Pohřben Doberan Abbey
Potomci Magnus III. Meklenbursko-Zvěřínský, Uršula Meklenbursko-Zvěřínská a Žofie Meklenbursko-Zvěřínská
Otec Jan Cicero Braniborský
Matka Markéta Saská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uršula Braniborská (17. října 1488, Berlín18. září 1510, Güstrow) byla rodem braniborská princezna a sňatkem meklenburská vévodkyně.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Uršula byla nejmladší dcera braniborského kurfiřta Jana Cicera (14551499) z jeho manželství s Markétou Saskou (14491501), dcerou saského vévody Viléma III.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Uršula se provdala 16. února roku 1507 za meklenburského vévodu Jindřicha V. (14791552). Z jejich manželství vzešli tři potomci:

Smrt a místo posledního odpočinku[editovat | editovat zdroj]

Zemřela v necelých dvaadvaceti letech věku 18. září 1510, krátce po narození svého třetího dítěte, tři roky po uzavření sňatku. Uršula a posléze i její syn Magnus byli jako poslední zemřelí pochováni v pohřební kapli chrámu v Bad Doberan.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich V. Norimberský
 
 
Fridrich I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Míšeňská
 
 
Albrecht III. Achilles
 
 
 
 
 
 
Fridrich Bavorský
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Maddalena Visconti
 
 
Jan Cicero Braniborský
 
 
 
 
 
 
Bernard I. Bádenský
 
 
Jakub I. Bádenský
 
 
 
 
 
 
Anna Oettingenská
 
 
Markéta Bádenská
 
 
 
 
 
 
Karel II. Lotrinský
 
 
Kateřina Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Markéta Falcká
 
'Uršula Braniborská'
 
 
 
 
 
Fridrich III. Míšeňský
 
 
Fridrich I. Saský
 
 
 
 
 
 
Kateřina z Hennebergu
 
 
Vilém III. Saský
 
 
 
 
 
 
Jindřich I. Brunšvický
 
 
Kateřina Brunšvicko-Lüneburská
 
 
 
 
 
 
Žofie Pomořanská
 
 
Markéta Saská
 
 
 
 
 
 
Albrecht IV. Rakouský
 
 
Albrecht II. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Johana Žofie Bavorská
 
 
Anna Habsburská
 
 
 
 
 
 
Zikmund Lucemburský
 
 
Alžběta Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Barbora Celjská
 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Georg Friedrich Stieber: Das Leben des Hertzogs Magni zu Mecklenburg, ersten evangelischen Bischoffs zu Schwerin, 1716, S. 6
  • Johann Samuel Ersch: Allgemeine Encyclopädie der Wissenschaften und Künste, J. f. Gleditsch, 1842, S. 420 (Digitalizovaná verze)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]