Ucháč Neuwirthův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxUcháč Neuwirthův
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Pododdělení Pezizomycotina
Třída Pezizomycetes
Řád řasnatkotvaré (Pezizales)
Čeleď desticovité (Discinaceae)
Rod ucháč (Gyromitra)
Binomické jméno
Gyromitra neuwirthi
Velen. 1922
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ucháč Neuwirthův (Gyromitra neuwirthi[1] Velen. 1922) je vzácná vřeckovýtrusá houba z čeledi desticovitých.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Gyromitra neuwirthi Velen. 1922
  • Gyromitra neuwirthii Velen. 1922
české názvy
  • chřapáč Neuwirthův[1]
  • ucháč Neuwirthův

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Houbu popsal v roce 1922 český mykolog Josef Velenovský pod názvem chřapáč Neuwirthův (Gyromitra Neuwirthi /sic/) na základě nálezu středoškolského profesora Františka Neuwirtha v okolí Jindřichova Hradce. Poté nebyl po desítky let v literatuře uváděn žádný nález. V roce 2010 byl publikován nález ucháče Neuwirthova ze Španělska.[2]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Klobouk dosahuje průměru 20-30 milimetrů, je kulovitý, zaoblený a nepravidelně laločnatý - nikoli labyrintický. Okraje má podvinuté a volné. Povrch (hymenium) je černě kaštanový, zevnitř čistě bílý. Třeň je pravidelně válcovitý, dosahuje 4-8 milimetrů v průměru, je pevný, plný a na povrchu bílý a lysý.[1]

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Vřecka dosahují 100-120 × 12-14 μm, jsou tlustě válcovitá, tupá. Parafýzy hojné, tlusté 5-7 μm, na koncích kyjovitě ztloustlé, zbarvené sytě hnědě. Výtrusy eliptické, 17-19 μm dlouhé, obsahují dvě tukové kapky, póly bez bradavek.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření není příliš zdokumentované. Je známý z území České republiky[1] a Španělska[2].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. Kapitola G. Neuwirthi, s. 894-895. 
  2. a b MARCOTE, J. M. C.; GÓMEZ, J. Gyromitra neuwirthi, primera cita para la Península Ibérica (Gyromitra neuwirthi, first record from the Iberian Peninsula). In: Gabriel Moreno Horcajada. Boletín de la Sociedad Micológica de Madrid. Madrid: Facultad de Biología; Dpto de Biología Vegetal.Universidad de Alcalá de Heneres, 2010. Dostupné online. ISSN 0214-140X. Číslo 34. S. 35-38. (španělsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]