Přeskočit na obsah

USS Franklin (CV-13)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
USS Franklin v roce 1945
USS Franklin v roce 1945
Základní údaje
Vlajka
Typletadlová loď
TřídaEssex
Jméno podleBenjamin Franklin
Zahájení stavby7. prosince 1942
Spuštěna na vodu14. října 1943
Uvedena do služby31. ledna 1944
Osudvyřazena 17. února 1947
sešrotována 1966
Takticko-technická data
Výtlak27 534 t (standardní)
36 962 t (plný)
Délka265,8 m (celkem)
Šířka28,3 m (vodoryska)
Ponor8,7 m
Pohon8× kotel
4× parní turbína
4× šroub
110 MW
Rychlost33 uzlů (61 km/h)
Dosah15 000 nám. mil při 15 uzlech
(28 000 km při 28 km/h)
Posádka3448
Pancíř100 mm boky
37 mm paluba
65 mm hangárová paluba
Výzbroj12× 127mm kanón
32× 40mm kanón Bofors
46× 20mm kanón Oerlikon
Letadla90–100

USS Franklin (CV-13) byla letadlová loď Námořnictva Spojených států, která působila ve službě v letech 1944–1947. Jednalo se o pátou jednotku třídy Essex (verze s krátkým trupem). Byla pátou válečnou lodí nesoucí jméno amerického státníka Benjamina Franklina. V řadách amerického námořnictva se zúčastnila druhé světové války, ve které byla v boji tak těžce poškozena, že se již nevrátila do aktivní služby.

Pohled na hořící Franklin s křižníkem Santa Fe u boku

USS Franklin postavila loděnice Newport News Shipbuilding v Newport News ve Virginii. Kýl lodi byl založen 7. prosince 1942, v den prvního výročí útoku na Pearl Harbor. Na vodu byla spuštěna 14. října 1943 a konečně 31. ledna 1944 byla, jako v pořadí osmé plavidlo třídy Essex, dokončena a zařazena do služby.

Operační nasazení

[editovat | editovat zdroj]
Letová paluba těžce poškozené USS Franklin po návratu do New Yorku s Manhattanem v pozadí

Poté se Franklin zapojil do bojů v Pacifiku, nejprve do závěrečné fáze obsazování souostroví Mariany. Mezi červnem a zářím 1944 jeho letouny napadaly nepřátelské cíle na Boninských ostrovech, Marianách, PalauKarolínách. Následně Franklin podporoval invazi na Peleliu a poté se zapojil do invaze na Filipíny. Dne 15. října ho přitom lehce poškodil zásah pumou a 30. října 1944 byl zasažen útokem kamikaze, při kterém zahynulo 56 mužů a poškození lodi bylo natolik vážné, že odplula do USA k opravám.[1]

Z oprav se Franklin vrátil v polovině března 1945 a zapojil se do náletů na japonské ostrovy. V té době utrpěl nejtěžší poškození ze všech lodí své třídy. Stalo se tak 19. března 1945 u ostrova Kjúšú, kde ho zasáhly dvě japonské pumy. Ty pronikly skrze hangárovou palubu, na které byla řada natankovaných a vyzbrojených letounů, a vyvolaly zde silný požár. Ten se podařilo lokalizovat jen s velkým vypětím. Útok způsobil smrt 724 osob a zranění dalších 256.[2] S hašením a evakuací posádky Franklinu pomáhal lehký křižník USS Santa Fe. Loď se podařilo zachránit, musela se ale vrátit do USA k opravám.

Další osud

[editovat | editovat zdroj]

Franklin byl opraven nedlouho po skončení války, ale do aktivní služby se již nikdy nevrátil (jednalo se o jednu ze dvou lodí třídy Essex s tímto osudem, tou druhou byla USS Bunker Hill). Ze služby byl oficiálně vyřazen 17. února 1947, kdy byl převeden do rezervy a zůstal odstaven. Jeho označení bylo v roce 1952 nejprve změněno na útočnou letadlovou loď (CVA-13), následně v roce 1953 na protiponorkovou letadlovou loď (CVS-13) a nakonec v roce 1959 na nosič letadel (AVT-8). Roku 1964 byl Franklin vyškrtnut z námořního registru a v roce 1966 byl sešrotován.[1][3]

  1. a b USS Franklin (CV-13; later CVA-13, CVS-13 and AVT-8), 1944-1966 [online]. NAVAL HISTORICAL CENTER, 2001-01-09 [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-20. (anglicky) 
  2. STILLE, Mark. Letadlové lodě Námořnictva USA 1942–45. Lodě postavené za 2. světové války. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2421-8. S. 22. 
  3. USS Franklin (CV 13) [online]. Navysite.de [cit. 2013-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 
  • STILLE, Mark. Letadlové lodě Námořnictva USA 1942–45. Lodě postavené za 2. světové války. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2421-8. S. 21. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]