Turnerova chata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Turnerova chata
Turnerova chata
Turnerova chata
Účel stavby
Základní informace
Slohroubený dům
Výstavba1938–1939
Stavebníkměsto Kašperské Hory
Poloha
AdresaHorská Kvilda, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Turnerova chata (německy Thurnerhütte, Turnerhütte) je jediná veřejně přístupná chata v I. zóně Národního parku Šumava. Stojí na pravém břehu řeky Vydry u ústí Zhůřského potoka mezi Antýglem a Čeňkovou pilou, uprostřed naučné stezky Povydří.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Česky též Turnerská či Turnéřská chata. Původní dřevěná stavba, nazvaná zprvu Thurnerhütte podle cestářského mistra Thurnera, který v letech 18641867 k usnadnění svozu těženého dřeva postavil silnici Povydřím od Čeňkovy Pily směrem na Antýgl. Podle knižního průvodce Šumavou [1] z roku 1888 tu cestář se ženou v „menším srubu“ hostil kolemjdoucí: „Tento domek, zvaný také „Thurnerhütte“, má neobyčejně romantickou polohu, pročež musíme být zmíněnému muži zavázáni díkem, že týž právě zde zřídil pár stolů a lavic k oddechu turistům.“

Později dalo město Kašperské Hory, jemuž od středověku patřily okolní lesy, na místě cestářova přístřešku postavit hájovnu, která zároveň poskytovala občerstvení a nocleh, a tak se stala oblíbeným cílem turistů. Její kapacita s rozvojem turistiky přestávala stačit, proto už v roce 1914 stál na jejím místě roubený hostinec s ubytováním, který patřil k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě.

Tato typická šumavská stavba však v roce 1932 vyhořela. Chata byla obnovena v letech 1938–1939 ve stejném stylu, nicméně rozšířena o přístavby. V roce 1940 chata podle dostupných pramenů "znovu padla za oběť plamenům". Hostinec byl údajně během druhé světové války uzavřen. Po skončení války byl provoz chaty obnoven. Chata je dodnes jedním z nejvyhledávanějších výletních míst Šumavy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Max Krickl (ed.), "Tief im Böhmerwald" – Innergefild – Innergefilder Gemeindechronik, 2004.
  • Engelbert Panni, Povydřím od Čeňkovy pily k Turnerově chatě a dál od Antýglu údolím Hamerského potoka až na Horskou Kvildu. In: Führer durch den Böhmerwald (1888), s. 124-126; česky v překladu Jana Mareše na stránkách Kohoutí Kříž Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.
  • Maria Frank et al. (ed.), Im Lande der Künischen Freibauern. Heimatbuch für den Mittleren Böhmerwald. Grafenau: Morsak 1979 (4. vydání).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]