Travník Schreberův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Travník Schreberův (Pleurozium schreberi (Brid.) Mitt.) je mech, který tvoří rozsáhlé souvislé žlutozelené až zelené koberce.

Jak číst taxoboxTravník Schreberův
alternativní popis obrázku chybí
travník Schreberův
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Oddělenímechorosty (Bryophyta)
Třídamechy (Bryopsida)
Řádrokytotvaré (Hypnales)
Čeleďrokytníkovité (Hylocomiaceae)
Rodtravník (Pleurozium)
Binomické jméno
Pleurozium schreberi
(Brid.) Mitt.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jde o statný mech, lodyžky jsou 10 až 15 cm dlouhé, pravidelně 1× zpeřené. Jejich červená až červenohnědá barva zřetelně prosvítá mezi sbíhavými, vydutými, široce vejčitými až zaoblenými, střechovitě přilehlými lodyžními listy. Má krátké, dvojité žebro, které však nedosahuje ani do 1/4 délky lístku, někdy dokonce chybí úplně. Buňky, které se nacházejí uprostřed čepele, mají čárkovitou strukturu a jsou hladké. Jedná se o dvoudomý druh. Druh je velmi vzácně plodný.

Sporofyt: Štět dosahuje délky až 4 centimetrů. Vyzdvihuje tobolku, která je nachýlená až vodorovná. Tobolka je válcovitého tvaru a dosahuje délky kolem 2 až 2,5 mm.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Je charakteristický pro kyselé substráty jehličnatých lesů. Roste na skalách, kamenech, tlejícím dřevě. Typickými biotopy jsou paseky, travnaté stráně, vřesoviště, lesy a rašeliniště.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

V České republice je velice hojným druhem, je rozšířen od nížin po horské oblasti.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Tento druh je velmi dobře rozpoznatelný v terénu díky své červenohnědé lodyžce. Podobným druhem je lazovec čistý (Pseudoscleropodium purum), který však má lodyhu zelenou a není tak častým mechem.

Využití[editovat | editovat zdroj]

V horských oblastech se používal jako tmel mezi spáry dřevěných obydlí nebo k podestýlání hospodářských zvířat. Dnes je jeho využití v biomonitoringu právě díky snadné rozpoznatelnosti a hojnému rozšíření.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kubešová S., Novotný I., Musil Z., Plášek V. a Zmrhalová M. Mechorosty - součást naší přírody. Prostějov : Český svaz ochránců přírody, 2009. ISBN 978-80-254-6057-3
  • Krejča J. a kol. Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. Príroda, a.s., 1993, 1997. ISBN 80-07-01572-8

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]