Zobrazení zdroje stránky Tramvajová doprava v Ostravě

{{Infobox - dopravní síť
| název = Tramvajová doprava v Ostravě
| obrázek = Ostrava, Škoda 39T ForCity Smart č. 1772 tulips.jpg
| popisek = Tramvaj Škoda 39T poblíž zastávky Náměstí Republiky
| typ = tramvaj
| stát = {{vlajka a název|Česko}}
| město = [[Ostrava]]
| dopravce = [[Dopravní podnik Ostrava]]
| ids = [[Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS]]
| dřívější provoz = 
| zahájení provozu = 18. srpna 1894
| zahájení elektrického provozu = 1. května 1901
| ukončení provozu = 
| trakce = 1894–1901 parní<br />od 1901 elektrická
| délka tratí = 62,7 km {{malé|(2017)}}<ref name="VZ">{{Citace elektronické monografie | titul = Výroční zpráva 2017 | url = https://www.dpo.cz/soubory/spolecnost/v-zpravy/2017.pdf | datum přístupu = 2019-03-05 | vydavatel = Dpo.cz}}</ref>
| rozchod = 1435 mm (normální)
| napětí = 600 V [[Stejnosměrný proud|ss]]
| počet zastávek = 101 {{malé|(2017)}}<ref name="VZ" /><!-- též spočítáno -->
| vozovny = [[vozovna Poruba]]<br />[[vozovna Moravská Ostrava]]
| počet linek = 4 celodenní, 9 denních, 3 noční
| délka linek = 230,3 km {{malé|(2017)}}<ref name="VZ" /><!-- včetně nočních -->
| počet vozů = 260 {{malé|(k 31. prosinci 2017)}}<ref name="VZ" />
| počet cestujících = 46,2 mil./rok {{malé|(2017)}}<ref name="VZ" />
| dopravní výkon = 13,3 mil. vozokm/rok {{malé|(2017)}}<ref name="VZ" />
| mapa = 
| popisek mapy = 
}}
'''[[Tramvajová doprava|Tramvajovou dopravu]]''' v '''[[Ostrava|Ostravě]]''', třetím největším městě [[Česko|České republiky]], zajišťuje [[Dopravní podnik Ostrava]] (DPO). 

DPO v září 2014 provozoval tramvajovou dopravu na 62,7 km [[Tramvajová dráha|tramvajových tratí]] o [[Rozchod koleje|rozchodu kolejí]] 1435 mm. V roce 2023 bylo v provozu 16 linek, označených čísly 1, 3, 5, 6, 10, 11, 12, 14, 15 a 17 (denní linky), 2, 4, 7 a 8 (celodenní linky) a 18 a 19 (noční linky). Linka 9 byla k prosinci 2019 zrušena a linka X3 byla zrušena na konci srpna 2023 a nahrazena linkou 3. Ostravská síť [[tramvaj]]í je třetí největší v zemi po [[Praha|Praze]] a [[Brno|Brně]].

Mezi ostravská pojmenování pro tramvaj patří ''tramvajka'' nebo ''lokalka''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Český jazykový atlas
| url = https://cja.ujc.cas.cz/CJA5/files/05-0578.pdf
| datum přístupu = 2021-11-11
| korporace = Ústav pro jazyk český AV ČR
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Heda Čižmářová: na komárku jsem jezdila od 16 let
| url = https://historie.ovajih.cz/heda-cizmarova-na-komarku-jsem-jezdila-od-16-let/
| vydavatel = Historie Ostrava-Jih
| datum přístupu = 2021-11-11
}}</ref>

== Historie tramvají s normálním rozchodem ==
=== Vznik tramvajového provozu ===
[[Soubor:Koncesní listina místní dráhy Přívoz-Vítkovice (1894).jpg|náhled|vlevo|Koncesní listina místní dráhy Přívoz – Vítkovice z roku 1894]]
[[Soubor:1911 - Nádraží místních elektrických drah.jpg|náhled|Nádraží místních elektrických drah (1911)]]
[[Soubor:Technické muzeum v Brně, depozitář MHD v Líšni (39).jpg|náhled|Parní lokomotiva ''Witkowitz'' z roku 1894 v depozitáři Technického muzea v Brně]]
Stejně jako i v jiných městech bylo hlavním důvodem zřízení [[tramvaj]]ové dopravy v Ostravě spojení města se železničním [[Železniční stanice|nádražím]] (dnes [[Ostrava hlavní nádraží]]), které leží ve čtvrti Přívoz. Přestože na této trase již jezdily [[omnibus]]y, přestávaly rozrůstajícímu se městu stačit. V roce 1882 zažádal [[Moravská Ostrava|moravskoostravský]] [[starosta]] [[Anton Lux]] o předběžnou koncesi na stavbu normálněrozchodné parní dráhy, která měla vést od hostince U zeleného stromu (dnešní Hotel Palace) k hlavnímu nádraží v [[Přívoz (Ostrava)|Přívoze]]. Ačkoliv byla zajištěna návratnost celé investice a došlo k vypracování generálního projektu, k realizaci nakonec nedošlo. 

18. srpna 1894 tak byla otevřena (díky vídeňskému obchodníkovi Juliovi Modernovi) první linka [[parní tramvaj]]e z [[Železniční stanice|nádraží]] přes Moravskou Ostravu do [[Vítkovice (Ostrava)|Vítkovic]]. Majitelem provozu byla společnost ''Brünner Local Eisenbahn Gesellschaft'' (BLEG, česky ''[[Brněnská společnost místních drah]]''). Na trati jezdily čtyři lokomotivy, patnáct osobních a šest nákladních vozů. Rychlost mimo obec činila 15&nbsp;km/h, v obci pak 10&nbsp;km/h. Jízda z jedné konečné na druhou trvala 42&nbsp;minut. První rozšíření sítě proběhlo o dva roky později, kdy byla zprovozněna odbočka k ''[[Most Miloše Sýkory|Říšskému mostu]]''. Roku 1899 byl zahájen provoz na trati Moravská Ostrava – Lhotka – [[Hulváky]].

V roce 1897 postavila firma ''Ganz&nbsp;&amp;&nbsp;comp.'' elektrárnu v Moravské Ostravě, která později patřila ''Moravskoostravské elektrářské akciové společnosti''. Ihned poté byl vypracován návrh na [[elektrifikace|elektrifikaci]] obou ostravských tratí. Pravidelná osobní doprava patnácti elektrickými tramvajemi byla zahájena 1. května 1901.

V parním provozu se využívalo celkem 23 vlečných vozů a 12 tramvajových [[lokomotiva|lokomotiv]], z nichž některé zůstaly v provozu až do roku 1922, kdy je v nákladní dopravě vytlačily lokomotivy elektrické. Prvních 15 motorových vozů pro elektrickou dráhu vyrobila vagónka v [[Polsko|polském]] [[Sanok]]u.
[[Soubor:Tramvajový motorový vůz 25 vysoký motor, kroužkáč.jpg|náhled|Historická tramvaj z první poloviny 20. století]]

=== Provoz tramvají v první polovině 20. století ===

Tramvajová síť se postupně rozšiřovala – v roce 1907 byly zprovozněny dokonce dvě tratě, jedna do [[Svinov (Ostrava)|Svinova]] (prodloužení z Hulvák), druhá spojila [[Mariánské Hory]] (''Zištova ulice'') s [[Vítkovice (Ostrava)|Vítkovicemi]]. V roce 1908 se také poprvé objevilo označení linek:
* Přívoz nádraží – Vítkovice závodní hotel
* Ostravický most – Svinov
* Zištova ulice – Vítkovice závodní hotel
1. srpna 1911 změnil vlastník jméno i sídlo společnosti – BLEG vystřídaly ''Moravskoostravské místní dráhy'' se sídlem v Moravské Ostravě (v roce 1920 se podnik opět přejmenoval, tentokrát na ''Společnost moravských místních drah'' – SMMD). Na Ostravsku v této době provozovalo tramvajovou dopravu nejvíce dopravců v celém tehdejším [[Československo|Československu]]. Stejně jako ostravská, normálněrozchodná síť, se rozrůstala i ta na východ od ní – úzkorozchodná. Proto byly nové tratě v Moravské Ostravě budovány hlavně na jih města, aby se s úzkorozchodnou nepřekrývaly.

Od začátku 20. let začalo probíhat zdvoukolejňování nejvytíženějších úseků. V tomto období se postavilo také několik nových tratí, např. ve Vítkovicích k ''Městským lázním'' nebo do [[Zábřeh (Ostrava)|Zábřehu]]. Byla rovněž postavena nová [[Vozovna Moravská Ostrava|vozovna]] v ''Křivé ulici''. V roce 1926 byla dokončena elektrifikace tratě [[Tramvajová trať Ostrava-Svinov - Klimkovice|Svinov – Klimkovice]], která byla postavena pro železniční provoz už v roce 1911 a kterou ve 20. letech odkoupila SMMD.

Vozový park byl průběžně doplňován. V Ostravě se objevily vozy např. z vagónky [[Kopřivnice]] nebo z [[Brno|brněnské]] [[Královopolská|Královopolské strojírny]] (KPS). V letech 1922 až 1932 si SMMD sama ve vlastních dílnách postavila 16 motorových a 12 vlečných vozů.

=== Vítkovická závodní dráha (VZD) ===

V roce 1913 byla zprovozněna normálněrozchodná drobná dráha Vítkovice – Zábřeh o stavební délce 3,905 km a s počáteční stanicí umístěnou před ředitelstvím železáren ve Vítkovicích.<ref name="Boháček">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Boháček
 | jméno = Jiří
 | url = http://www.dpo.cz/aktuality/zpravodaj/archiv/pdf/2008_04.pdf
 | datum přístupu = 2008-10-09
 | vydavatel = Dopravní podnik Ostrava
 | titul = Archivovaná kopie
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20100921110353/http://dpo.cz/aktuality/zpravodaj/archiv/pdf/2008_04.pdf
 | datum archivace = 2010-09-21
 | nedostupné = ano
}}
</ref> Železárny (tehdy [[Vítkovické horní a hutní těžířstvo]] – VHHT) také zajišťovaly na této dráze přepravu. Trať sloužila především pro nákladní dopravu písku z dolů v Zábřehu do jejich areálu, kromě toho z dráhy odbočovala i [[vlečka]] do zábřežské cihelny dlouhá 667 m. Trať ale také sloužila i dopravě osobní.

Zahájení provozu na trati se uskutečnilo 3. července 1913. Roku 1930 byla dána do provozu odbočka ze Zábřehu do [[Hrabová (Ostrava)|Hrabové]], v roce 1934 provozovatel celou svoji síť elektrifikoval (elektrický provoz od 29. března). 

Plánována byla také trať přes [[Stará Bělá|Starou Bělou]], [[Proskovice]], [[Stará Ves (Stará Ves nad Ondřejnicí)|Starou Ves]], [[Brušperk]], [[Fryčovice]], [[Hukvaldy]] a [[Kozlovice (okres Frýdek-Místek)|Kozlovice]] až do [[Frenštát pod Radhoštěm|Frenštátu pod Radhoštěm]]. Její vedení se ale několikrát měnilo (ukončení v Brušperku) a po druhé světové válce byla trasována do Frenštátu přes Novou Bělou, [[Krmelín]] a Brušperk. V roce 1948 byl zprovozněn zárodek této tratě – úsek mezi Hrabovou a konečnou Hrabová, Ščučí. V tehdejších plánech se dokonce vyskytla varianta, že bude ze Ščučí postavena odbočka do právě budované [[Nová huť|Nové hutě Klementa Gottwalda]].

Vítkovické železárny tyto tratě provozovaly až do roku 1953, kdy byly 1. července jako poslední ze všech místních drah na Ostravsku začleněny do [[Dopravní podnik Ostrava|Dopravních podniků města Ostravy]]. Realizace rozestavěné trati z Hrabové do Frenštátu byla ukončena v roce 1954, kdy konkrétním důvodem byla připravovaná výstavba [[Důl Paskov|dolu Paskov]] a neujasněnost budoucí investiční činnosti v tomto prostoru. Mezi Hrabovou a Novou Bělou se dodnes nachází nedostavěné těleso tratě, včetně jednoho mostu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bederka
| jméno = R.
| titul = Nedostavěná tramvajová trať Hrabová - Nová Bělá
| url = http://pshzd.cz/hrabova-nova-bela.html
| datum vydání = 2015-01
| datum přístupu = 2015-08-25
| vydavatel = Pshzd.cz
}}</ref>

Původní úsek VZD v Zábřehu od pošty k pískovým dolům byl zrušen 1. října 1964.

V počátcích parního provozu zde byli cestující převáženi nejen klasickými vlaky s parní lokomotivou v čele, ale i parními motorovými vozy systému „Komarek“ (odtud vzniklo lidové označení „komárek“ pro tratě VZD).<ref name="Boháček"/> V roce 1922 byly zakoupeny tři vlečné vozy tramvajového typu (výrobce [[Škoda Vagonka|vagónka Studénka]]). Další vlečné tramvajové vozy následovaly od roku 1931, od roku 1934 pak i klasické elektrické tramvaje stejného typu, postavené dle vídeňského vzoru. Tyto motorové i vlečné vozy jednotného vzhledu, které byly dodávány až do roku 1954 (celkem jich zde jezdilo po 16 kusech), byly vyráběny ve vlastních dílnách VHHT.<ref name="Boháček"/>

=== Druhá světová válka ===
[[Mnichovská dohoda]] změnila státní hranice [[Československo|Československa]], které muselo postoupit velkou část [[Ostravsko|Ostravska]] [[Německo|Německu]] a [[Polsko|Polsku]], nová hranice byla nyní na řece [[Odra|Odře]]. Tratě do [[Svinov (Ostrava)|Svinova]] a [[Klimkovice|Klimkovic]] tak musely být zavřeny (provoz na nich byl obnoven až za války, v roce 1941). SMMD bylo mezitím přejmenováno na německé MLEG. V této době došlo jen k drobnému prodloužení, a to ze Zábřehu do Bělského lesa ke kasárnám.

=== Doba socialismu ===
[[Soubor:Tatra T1 528 DPO.jpg|náhled|Historická tramvaj T1 v na příměstské trati do Kyjovic]]
Dne 3. ledna 1947 se valná hromada SMMD rozhodla pro likvidaci společnosti a převedení majetku na město Ostravu. V květnu 1949 byly vytvořeny ''Dopravní podniky města Ostravy'' se zpětnou platností od 1. ledna 1949. Základem podniku byla bývalá SMMD. Do Dopravních podniků byly začleněny také Vítkovická závodní dráha (ta až o čtyři roky později) a dopravci, kteří provozovali [[Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku|na Ostravsku úzkorozchodné dráhy]]. Po válce byla elektrifikována železniční trať Svinov – Kyjovice-Budišovice, postavená v roce 1926. Na začátku 50. let se začala rozrůstat nová [[sídliště]] (hlavně v Zábřehu), bylo proto nutné je dopravně obsloužit. Zprvu byla zavedena [[kyvadlová doprava]], později nahrazená regulérní tramvajovou tratí. V roce 1950 byla na síť napojena také [[Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice|železniční trať Petřkovice – Hlučín]]. K červenci roku 1953 byl konečně sjednocen provoz celé tramvajové sítě pod DPMO, ten se tak stal dominantním dopravcem. V souvislosti s výstavbou [[Nová huť|Nové huti Klementa Gottwalda]] (NHKG) bylo nutné vybudovat k ní tramvajovou trať. První úsek byl hotov v roce 1953, druhý o rok později. Tato trať nebyla s ostatní sítí nijak propojena, mezi Hranečníkem a Výstavištěm totiž jezdily ještě úzkorozchodné tramvaje. První kolej tohoto úseku byla přerozchodována roku 1955, druhá o čtyři roky později.

Dalším velkým [[sídliště]]m, které také potřebovalo dopravní obsluhu, bylo [[socialistické město]] [[Poruba (Ostrava)|Poruba]]. Trať se sem stavěla v několika etapách; začalo se 19. prosince roku 1958 zprovozněním úseku k zastávce ''Pustkovecká'', celá pak byla úspěšně předána do provozu 3. dubna 1960, kdy byla zprovozněna také [[vozovna Poruba]]. V polovině 60. let pak bylo vzhledem k výstavbě ''[[Polanecká spojka|Polanecké spojky]]'' [[Československé státní dráhy|ČSD]] nutné přeorganizovat všechny tratě v oblasti Zábřehu, a tak se rušilo a stavěly se nové [[přeložka|přeložky]]. První vlaštovkou bylo zrušení tratě k ''Pískovým dolům'' a z vítkovického ''Mírového náměstí'' přes ''Jeremenkovu'' a ''Lidickou'' ke [[Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích|stadionu Vítkovické železárny]].

V letech 1943 až 1951 bylo pro obnovu vozového parku dodáno z KPS 30 motorových vozů, dalších 19 starších bylo zakoupeno z [[Praha|Prahy]]. Poté, co byla vítkovická dráha začleněna do DPMO, převzal dopravní podnik i 16 motorových vozů (z let 1934 až 1953) a 19 vlečných vozů (1922–1953) z VZD. Již v roce 1955 byly do Ostravy dodány první tramvaje [[Tatra T1]] (celkem 44 vozů + 1 původně z [[Košice|Košic]]), následovaly je vozy [[Tatra T2]] (100 tramvají + 6 původně z [[Ústí nad Labem]]) a legendární [[Tatra T3]] (98 vozů + 1 původně z Prahy). Unikátní byl provoz dvou prototypů kloubových tramvají [[Tatra K1]] v letech 1965 až 1968. V menším počtu se v Ostravě objevily i článkové vozy [[Tatra K2]] (8 kusů).
[[Soubor:Tram K2R.P Ostrava.jpg|náhled|Ostravský zmodernizovaný vůz K2R.P]]

=== 70. a 80. léta ===
[[Soubor:Tatra T3 - západ slunce.jpg|náhled|Tramvaj Tatra T3 během zimního západu slunce]]
K novým ústředním dílnám v [[Martinov (Ostrava)|Martinově]] bylo zřízeno tramvajové spojení 15. června 1969 (1. srpna roku 1970 pak až na dnešní [[Tramvajová smyčka|smyčku]] ''Martinov''). V následujících dvou desetiletích se stavěly převážně trati do nových sídlištních celků, jakými byly tratě na Dubinu (1985) a spojení mezi poštou a vodárnou v Zábřehu (1987). Naopak některé trati se zase rušily (například od tehdejšího ''Kina Edison'' do Hrabové nebo bývalé železniční tratě do [[Klimkovice|Klimkovic]] (1977) a [[Hlučín]]a (1982)). V roce 1972 byl ukončen provoz nákladní dopravy.

V 80. letech byly dodány 2 tramvaje [[Tatra K2YU]], 5 vozů [[Tatra T3|T3SU]] a především 122 vozů [[Tatra T3SUCS]], které umožnily vyřadit tramvaje T1.

=== 90. léta ===
[[Soubor:Tatra T6A5 in Ostrava - ferris wheel.jpg|náhled|Souprava tramvají T6A5 u zastávky Telekomunikační škola]]
[[Sametová revoluce]] a změna společensko-ekonomických poměrů se projevila i v Ostravě, nejnápadnější změnou byla změna nátěru vozů z [[červená|červeno]][[krémová|krémové]] na [[bílá|bílou]], [[modrá|modrou]] a [[žlutá|žlutou]]. Devadesátá léta přinesla jednak zkvalitnění [[Městská doprava|MHD]] v samotné Ostravě, jednak zastavení výstavby nových tramvajových tratí. To se změnilo až v roce 1999, kdy byl zahájen provoz na posledním úseku trati podél ''Místecké ulice''. Roku 2001 oslavila [[elektrická tramvaj]] ve městě své sté výročí.

Již v roce 1989 se v Ostravě objevila první tříčlánková tramvaj [[Tatra KT8D5]], o rok později jich bylo zařazeno dalších 15. V letech 1994 až 1998 bylo do provozu zařazeno celkem 38 vozů [[Tatra T6A5]]. Mezi lety 1998 a 2001 je následovalo 14 nízkopodlažních tramvají [[Škoda 03T]] (Astra).

=== 21. století ===
Devět vozů [[Inekon 01 Trio]] pochází z let 2002 až 2004. Od roku 2005 jsou v provozu též nízkopodlažní novostavby vozů T3 – tramvaje [[VarioLF]], kterými nadála probíhá obnova vozového parku. Proběhly také rekonstrukce některých traťových úseků a v srpnu 2015 byl zprovozněn nový dopravní terminál na Hranečníku.

Mezi lety 2003 a 2011 byla provedena rekonstrukce obousměrných tramvají KT8D5 na nový jednosměrný typ [[Tatra KT8D5R.N1|KT8D5R.N1]] se středním nízkopodlažním článkem.
[[Soubor:Stadler Tango NF2 1717.jpg|náhled|Stadler Tango NF2 ve smyčce Martinov]]
V květnu roku 2018 byly do Ostravy dodány nové tramvaje [[Stadler Tango NF2|Tango NF2]] od švýcarské firmy [[Stadler Rail]]. Jsou to středněkapacitní vozy, kterých bylo celkem 40. Vozidla nově mají celovozovou klimatizaci.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Nové nízkopodlažní středněkapacitní tramvaje
| url = http://www.mhd-ostrava.cz/?s=nove_tramvaje_2017
| datum vydání = 2016-11-23
| datum přístupu = 2016-11-29
| vydavatel = Mhd-ostrava.cz
}}</ref> V lednu 2021 měly 2 vozy nehodu, kdy vůz č. 1737 najel do vozu 1718. Vůz 1718 má po této nehodě zadní článek z vozu 1737 a vůz 1737 byl tedy zrušen. Od roku 2023 má všech 39 vozů antikolizní systém.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = MHD Ostrava
| periodikum = mhd-ostrava.cz
| url = http://mhd-ostrava.cz/?s=typ_vozu&clanek=tango_nf_2
| datum přístupu = 2023-10-30
}}</ref>

V roce 2018 došlo ke změně nátěru vozidel MHD i služebních vozidel. Nová firemní barva je světle modrá až tyrkysová. Barvu doplňuje stříbrný proužek pod okny a černé rámy oken. Novou barvu obdrží nové vozy Stadler a vozy, které budou na velké prohlídce.

V červenci a srpnu 2020 byla zvýšena rychlost na 80 km/h mezi zastávkami Třebovice OC a Nová Ves vodárna. V březnu roku 2021 rovněž proběhlo zvýšení rychlosti mezi [[Přestupní uzel Hranečník|přestupním uzlem Hranečník]] a [[Důl Zárubek|Dolem Zárubek]]. V říjnu téhož roku byla zvýšena rychlost i na trati podél Místecké od zastávky [[Dolní oblast Vítkovice|Dolní Vítkovice]] až po Kolonii Jeremenko. Počátkem října 2021 byl dodán první vůz [[Škoda 39T]]. Ke konci roku 2022 dojezdily poslední vozy typu [[Tatra T3]] s původní [[odporová regulace výkonu|odporovou výzbrojí]] se [[zrychlovač]]em.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Hinčica
 | jméno = Libor
 | titul = „Zrychlovače“ se rozloučily s Ostravou
 | url = https://www.cs-dopravak.cz/zrychlovace-se-rozloucily-s-ostravou/
 | datum vydání = 2022-12-30
 | datum přístupu = 2022-12-31
 | vydavatel = Cs-dopravak.cz
}}</ref> Na konci června 2023 byly do provozu naposledy vypraveny vozy [[Tatra T6A5]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Očadlý
 | jméno = Vojtěch
 | titul = Obrazem: V Ostravě dojezdily tramvaje T6A5, zamíří na Ukrajinu
 | url = https://zdopravy.cz/obrazem-v-ostrave-dojezdily-tramvaje-t6a5-zamiri-na-ukrajinu-166603/
 | datum vydání = 2023-06-29
 | datum přístupu = 2023-06-30
 | vydavatel = Zdopravy.cz
}}</ref>

=== Budoucnost ===
Přibližně od roku 2016 se uvažovalo o vybudování nové tramvajové tratě, konkrétně v městském obvodě [[Poruba (Ostrava)|Poruba]]. Plán počítal s odbočením tramvajové tratě z křižovatky ulic Martinovské a Bedřicha Nikodéma a jejím vedení ulicemi Bedřicha Nikodéma, 17. listopadu a Průběžnou do obratiště Opavská. Na této trase bylo plánováno vybudovat 7 zastávek – Heyrovského, Jana Šoupala, Duha, Průběžná, Karola Šmidkeho, Ludvíka Podéště a Opavská.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = MHD Ostrava
| periodikum = www.mhd-ostrava.cz
| url = http://www.mhd-ostrava.cz/?s=tt_viii_obvod
| datum přístupu = 2016-10-30
}}</ref> Poté se změnil návrh trasy, podle kterého by trať vedla po ulici 17. listopadu od křižovatky s Opavskou ulicí, a dále opět ulicí Průběžnou. V roce 2023 bylo zprovoznění připravované tratě odhadováno na přelom let 2027/2028.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Události v regionech Ostrava: 22. srpna 2023 – Nový plán na tramvajovou trať v Porubě.
 | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/423231100030822/cast/995693/
 | datum vydání = 2023-08-22
 | datum přístupu = 2023-08-27
 | vydavatel = Ceskatelevize.cz
}}</ref>

Kromě trasy v Porubě se veřejně mluvilo o dvou nových tramvajových tratích. Jednalo se o úsek přes [[Dolní oblast Vítkovice]], který by byl trasován po prodloužené ulici Ruská. Na této ulici je již vybudován prostor pro koleje, který nyní slouží jako parkoviště. Trať povede směrem k [[Nová Karolina|Nové Karolině]] a dále do prostoru Výstaviště, kde bude napojena na stávající síť. 

Druhou uvažovanou trasou je tramvajové spojení do Průmyslové zóny Hrabová. Zatím není jasné, kudy by měla tato trať vést. 

== Historie úzkorozchodných tramvají ==
{{viz též|Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku}}

== Tratě ==
{{podrobně|Seznam tramvajových obratišť v Ostravě}}

== Vozovny ==
* [[Vozovna Poruba]]
* [[Vozovna Moravská Ostrava]]

== Vozový park ==
V prosinci 2017 bylo v Ostravě v provozu 260 tramvají určených k osobní dopravě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Vozový park
| url = https://www.dpo.cz/o-spolecnosti/vozy.html
| vydavatel = Dpo.cz
| datum přístupu = 2018-11-17
}}</ref> Kromě nich má podnik také několik služebních vozů.

V osobním provozu jsou následující typy tramvají:

{|class="wikitable"
|-
! Obrázek
! Typ
! Modifikace a podtypy
! Roky dodávek
! Počet kusů<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Dopravní podnik Ostrava - tramvaje
| url = https://seznam-autobusu.cz/typy/dopravni-podnik-ostrava/tramvaje
| vydavatel = Seznam-autobusu.cz
| datum přístupu = 2024-09-08
}}</ref><br />(k 8. 9. 2024)
|-
| rowspan="1" | [[Soubor:Ostrava, Tatra T3R.P č. 994 Divadlo Antonína Dvořáka.jpg|100px|Tatra T3SUCS]]
| rowspan="1" | '''[[Tatra T3]]'''
| [[Tatra T3R.P]]
| 1981–1987
| 18
|-
| [[Soubor:Tatra KT8D5R.N1 1508.jpg|100px|Tatra KT8D5R.N1]]
| '''[[Tatra KT8D5]]'''
| [[Tatra KT8D5R.N1]]
| 1989–1990
| 16
|-
| [[Soubor:Ostrava, Škoda 03T5 Astra Anitra č. 1212.jpg|100px|Škoda 03T]]
| '''[[Škoda 03T]]'''
| Škoda 03T Astra
| 1998–2001
| 14
|-
| [[Soubor:Ostrava, Inekon 01 Trio č. 1255.jpg|100px|Inekon 01 Trio]]
| '''[[Inekon 01 Trio]]'''
| Inekon 01 Trio
| 2002–2004
| 9
|-
| rowspan=2 | [[Soubor:Vario LFR.E 1350.jpg|100px|VarioLFR.E]]
| rowspan=2 | '''[[VarioLF]]'''
| VarioLFR.E
| 2004–2012
| 47
|-
| VarioLFR.S
| 2013–2014
| 16
|-
| rowspan=2 | [[Soubor:Vario LF2.E 1401.jpg|100px|VarioLF2]]
| rowspan=2 | '''[[VarioLF2]]'''
| VarioLF2
| 2007
| 1
|-
| VarioLF2R.S
| 2013
| 2
|-
| [[Soubor:Ostrava, Vario LF3.E č. 1601.jpg|100px|VarioLF3]]
| '''[[VarioLF3]]'''
| VarioLF3
| 2006–2007
| 2
|-
| [[Soubor:Vario LF32.E 1652.jpg|100px|VarioLF3/2]]
| '''[[VarioLF3/2]]'''
| VarioLF3/2
| 2008–2011
| 3
|-
| [[Soubor:Ostrava, Vario LF2+ č. 1411.jpg|100px|VarioLF2 plus]]
| '''[[VarioLF2 plus]]'''
| VarioLF2 plus
| 2009
| 1
|-
|  [[Soubor:Ostrava, Stadler Tango NF2 č. 1708.jpg|100px|Stadler Tango NF2]]
| '''[[Stadler Tango]]'''
| [[Stadler Tango NF2]] (nOVA)
| 2018–2019
| 39
|-
| [[Soubor:Ostrava, Škoda 39T ForCity Smart č. 1772 tulips.jpg|100px|Škoda 39T]]
| '''[[Škoda 39T]]'''
| ForCity Smart Ostrava
| 2021–2024
| 38
|}

== Historické tramvaje ==
{{podrobně|Sbírka vozidel MHD Dopravního podniku Ostrava}}
Jako historické je zachováno větší množství ostravských tramvají. Část z nich vlastní přímo Dopravní podnik Ostrava (DPO), tato vozidla jsou využívána každoročně při mimořádných jízdách. Další tramvaje má v majetku [[Technické muzeum v Brně]] (TMB), tyto vozy se ale nacházejí v depozitáři bez možnosti jízdy.

Kromě níže uvedených vozidel jsou zachovány jako historické tramvaje např. ještě ostravské vozy typu T1 (ev. č. 203) a T2 (ev. č. 219) v [[Košice|Košicích]] (rekonstruovány do košického stavu), vlečný vůz v [[Olomouc]]i (ev. č. 99).

Dva původně ostravské vozy typu T2 (ev. č. 613 a 694) jsou také provozovány v [[Praha|Praze]] na nostalgické lince č. 23, která je obsluhována výhradně historickými tramvajemi Tatra. Oba vozy [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|pražský dopravní podnik]] pořídil z [[Liberec|Liberce]], jehož [[Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou|dopravní podnik]] je spolu s dalšími vozy z Ostravy odkoupil v roce 1996 a upravil pro provoz na úzkorozchodné [[Tramvajová trať Liberec – Jablonec nad Nisou|meziměstské trati]] do [[Jablonec nad Nisou|Jablonce nad Nisou]], Vozy byly po ukončení provozu v Liberci nejprve převezeny do Ostravy, kde prošly rekonstrukcí do stavu po provedení 1., respektive 2. generální opravy a odkud posléze putovaly do Prahy. Jelikož však pražský dopravní podnik vozy typu T2 vyjma zkušebních jízd v minulosti neprovozoval, odpovídají vozy po rekonstrukci více brněnskému provedení.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Provoz ostravských tramvají T2 v Praze
| url = http://www.mhd-ostrava.cz/?s=t2_praha
| vydavatel = MHD Ostrava
| datum vydání = 2022-05-17
| datum přístupu = 2023-07-08
}}</ref>

== Provoz ==
=== Linkové vedení ===
{{podrobně|Seznam tramvajových linek v Ostravě}}
K 4. září 2023 bylo v provozu tramvajových 16 linek, z toho:
* '''denní''' – v provozu cca od 4 do 23 hodin (linky č. 1, 5, 11, 12, 15 a 17)
* '''celodenní''' – v provozu nepřetržitě (linky č. 2, 4, 7 a 8)
*'''posilové''' – v provozu ve špičkách, ráno a odpoledne (linky č. 3, 6, 10 a 14)
*'''noční''' – v provozu cca od 23 do 4 hodin následujícího dne (linky č. 18 a 19)

=== Intervaly ===
V pracovních dnech je k 4. září 2023 interval ve špičce i sedle 10 minut na linkách 1, 2, 4, 12, 15 a 17, večer pak 20 minut. Linka 6 má v období svého provozu interval 20 min. Linka 7 má ve špičku interval 10 minut, v sedle pak 20 minut. Linka 8 má interval ve špičce 4 minuty, v sedle 5 minut, večer a o víkendech 10 minut. Linka 10 má v období svého provozu interval 10 min. a linka 3 má interval 20 min. Linka 11 má celodenně interval 20 min. Na linkách 5 a 14 je specifický interval. O víkendu platí celodenní interval 20 minut, výjimkou jsou linky 5, 8, 14 a 17, která má přibližně mezi 8. a 19. hodinou interval 10 minut.  Noční provoz obsluhují tramvaje v intervalu 60 minut, přičemž mezi jednotlivými spoji jsou garantovány přípoje na vybraných zastávkách. Přípoj má následující charakteristiku: je vyznačen v jízdním řádu, spoje na sebe navzájem čekají a ve vozidle je cestující informován akustickým hlášením.

=== Bezbariérové spoje ===
S rostoucím počtem nových nízkopodlažních vozů se objevuje stále více bezbariérových spojů. Tyto garantované spoje jsou vyznačeny v jízdním řádu piktogramem invalidního vozíku.

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[Dopravní podnik Ostrava]]
* [[Úzkorozchodné dráhy na Ostravsku]]
* [[Tramvajová trať Ostrava-Poruba – Kyjovice-Budišovice]]
* [[Tramvajová trať Slezská Ostrava – Michálkovice]]
* [[Trolejbusová doprava v Ostravě]]
* [[Městská autobusová doprava v Ostravě]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.dpo.cz/ Oficiální stránky Dopravního podniku Ostrava]
* [http://www.mhd-ostrava.cz/ Stránky věnované dopravě v Ostravské aglomeraci]
* [https://web.archive.org/web/20071215210658/http://www.tramvajak-ostrava.wz.cz/ Ostravské tramvaje; vozy, tratě, vozovny, rozsáhlá fotogalerie]
* [https://web.archive.org/web/20071016033508/http://tramvaje.ic.cz/ostrava.htm Ostravské tramvaje očima plzeňáka]

{{MHD v Česku}}
{{Portály|Tramvajová doprava|Ostrava}}

[[Kategorie:Tramvajová doprava v Ostravě| ]]
[[Kategorie:Tramvajová doprava v Moravskoslezském kraji|Ostrava]]
[[Kategorie:Doprava v Ostravě|Ostrava]]
[[Kategorie:Rozchod 1435 mm]]