Přeskočit na obsah

Timoleon Filimon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Timoleon Filimon
Timoleon Filimon, podobenka z Alba Letních olympijských her 1896 v Aténách
Timoleon Filimon, podobenka z Alba Letních olympijských her 1896 v Aténách
Narození1833
Nauplion
Úmrtí7. března 1898 (ve věku 64–65 let)
Athény
Povolánípolitik a novinář
Alma materAthénská univerzita
RodičeIoannis Filimon
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Timoleon Filimon (řecky Τιμολέων Φιλήμων; 1833 Nafplio7. března 1898 Atény[1]) byl řecký novinář, politik, intelektuál a učitel krále Jiřího I. Byl jedním ze zakládajících členů Řecké historické a etnologické společnosti[2] a generálním sekretářem organizačního výboru Letních olympijských her 1896.

Studia a počátek kariéry

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1833 v Nafplionu Ioannisu Filimonovi, nakladateli, spisovateli a členu spolku Filiki Eteria. Vystudoval práva na univerzitě v Aténách, ale začal se věnovat žurnalistice v novinách Aion, které patřily jeho otci, a v roce 1856 převzal vedení jejich redakce.[1] O rok později byl odsouzen na tři měsíce do vězení za urážku krále Oty I.[1] Později se stal tajemníkem výboru, který předal řeckou královskou korunu novému králi Jiřímu, princi dánskému.[1] Jako jeho tajemník a učitel pak působil až do roku 1867.[3]

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1867 kandidoval v parlamentních volbách v okrsku Attika, ale zvolen byl až o rok později a za tohoto svého prvního mandátu také působil jako místopředseda parlamentu. Zvolen pak byl ještě v letech 1875 a 1879.[1] Pracoval také v místní vládě. V roce 1874 se stal členem aténské městské rady a tuto funkci si podržel čtyři následující volební období. V letech 1878 až 1887 byl jejím předsedou, pak byl zvolen starostou Atén, ale v roce 1891 rezignoval kvůli akutním finančním problémům města.[4]

Byl prvním kurátorem parlamentní knihovny (1874 až 1887), za tu dobu se sbírky knihovny rozrostly ze zhruba 5000 svazků na 120 tisíc.[1] Byl zakládajícím členem Historické a etnologické společnosti a v letech 1882 až 1887 jejím prvním předsedou.[2] Byl také tajemníkem Hudební a dramatické společnosti[1] a významně se podílel na pořádání Letních olympijských her 1896, když byl generálním sekretářem jejich organizačního výboru.[3] Filimon také vydal knihu nazvanou Starosta (Ο Δήμαρχος), jeho překlad Starého města od Fustela de Coulanges vyšel až posmrtně.

Byl rovněž velmistrem řecké velké zednářské lóže.[5]

Filimon zemřel na selhání srdce v Aténách 7. března 1898.[1] Jeho pohřbu se zúčastnily mnohé významné osobnosti včetně premiéra Alexandrose Zaimise, ministrů a členů královské rodiny, a tisíce občanů.[6]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Timoleon Filimon na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Σκριπ. 1898-03-08, s. 1. Dostupné online. (řecky) 
  2. a b Ιστορικό [online]. Řecké Národní historické muzeum [cit. 2015-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-13. (řecky) 
  3. a b DERMITZAKI, Ekaterini. Το Εθνικό Ιστορικό Μουσείο s. 214.
  4. ROMIOS, Mikros. Τιμολέων Φιλήμων (1833-1898) [online]. Dostupné online. (řecky) 
  5. Φιλήμων Τιμολέων [online]. Grand Lodge of Greece [cit. 2018-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-12. (řecky) 
  6. S. 2. Σκριπ [online]. 1898-03-09. S. 2. Dostupné online. (řecky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Biografie Archivováno 19. 7. 2011 na Wayback Machine. na stránkách řecké Národní knihovny (řecky)
  • Konstantinos Skokos (1899): Imerologion Skokou : Timoleon Filimon (online Archivováno 23. 11. 2015 na Wayback Machine. na webu univerzity v Patrasu)
  • Archivovaná kopie. Το Άστυ. 1887-11-15, čís. 113, s. 1–2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-23. (řecky)  Archivováno 23. 11. 2015 na Wayback Machine.
  • DERMITZAKI, Ekaterini. Το Εθνικό Ιστορικό Μουσείο της Ιστορικής και Εθνολογικής Εταιρείας της Ελλάδος: ίδρυση, συλλεκτική πολιτική και άλλες δράσεις (1882-1926). Athény: National and Kapodistrian University of Athens, 2013. Dostupné online. (řecky)