Thomas Hill Green

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Thomas Hill Green
Thomashillgreen.jpg
Narození 7. dubna 1836
West Yorkshire
Úmrtí 26. března 1882 (ve věku 45 let)
Oxford
Příčina úmrtí sepse
Místo pohřbení St Sepulchre's Cemetery
Povolání filosof
Alma mater Balliol College
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thomas Hill Green (7. duben 1836, Birkin26. březen 1882, Oxford) byl anglický filozof, řazený k novokantovství a novohegelovství. Z těchto pozic odmítal a kritizoval v Anglii zdomácnělý empirismus a pozitivismus. Tvrdil, že podstatou bytí je jakési „věčné sebe-vědomí“, „věčný, sebediferencující a sebeidentifikující subjekt“. To on dosahuje poznání. Člověk je jen manifestací tohoto všeobecného vědomí. Na druhou stranu tvrdil, že člověk přitom zůstává svobodný. V politické filozofii zůstal liberálem, byť se snažil liberalismus upravit dle východisek německého idealismu.[1][2]

Politická filozofie[editovat | editovat zdroj]

V politické filozofii se snažil liberalismus očistit od utilitarismu a ideologie „laissez faire“. Odmítal, že by se lidé jen poddávali touhám a vášním a podle toho je třeba společnost uspořádat. Věřil, že v lidském jednání hraje mnohem větší roli vůle a svobodná volba. Podle Greena lidé nehledají až tolik uspokojení, spíše se snaží uskutečňovat představu, jakou o sobě mají – a její součástí je i idea dobra.

Kritizoval, že staré pojetí liberalismu nedávalo prostor politickým a mravním zásadám. Typickým příkladem neúnosného utilitarismu pro něj byla například britská podpora Konfederace v americké občanské válce.

Liberalismus podle Greena musí také podporovat rozšíření volebního práva, vzdělání a sociálního zákonodárství. Protože jestliže existující uspořádání společnosti brzdí morální rozvoj jakékoli třídy, musí být společenský řád reformován, tvrdil. Proto za úkol státu považoval třeba i omezení konzumace alkoholu. Přesto zastával tradiční liberální názor, že by měly existovat jen takové zákony, které jsou pro existenci společnosti nezbytné a mělo by jich být co nejméně. Stejně tak přijal tezi o soukromém vlastnictví jako nezbytnému prostředku k individuálnímu rozvoji. Svoboda nakládat se soukromým majetkem však není absolutní hodnotou, ale pouze prostředkem k nejvyššímu cíli: „uvolnění potenciálu všech lidí přispívat ke společnému dobru“. Popíral také, že by za chudobu a nezaměstnanost mohla kapitalistická společnost.

Vystupoval též proti příliš zjednodušenému individualismu, vyzdvihoval možnost nalézt společné cíle pro společnou politickou akci. Na druhou stranu k seberealizaci člověka může dle Greena dojít jen uvnitř sebe sama.

Jeho pojetí se stalo na dlouhou dobu v britské politice velmi vlivné.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=30832&title=Green&s_lang=2
  2. http://leccos.com/index.php/clanky/green-thomas-hill
  3. http://followers.thcnet.cz/CyberNet/Punk-Rock%20Rebels%20Library/5.%20ENCYCLOPEDIA/04.%20Politics/Blackwellova%20Encyklopedie/G/Green%20Thomas.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]