Thekla Resvollová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Thekla Resvollová
Thekla Resvoll fotografert 1936 - URN NBN no-nb digifoto 20180110 00006 bldsa TRAH 15 00004 (cropped-2).jpg
Narození22. května 1871
Norsko Vågå, kraj Innlandet, Norsko
Úmrtí14. června 1948 (ve věku 77 let)
Norsko Oslo, Norsko
Národnostnorská
Alma materUniverzita v Oslu
Povoláníbootanička, učitelka
ZaměstnavateléKodaňská univerzita
Univerzita v Oslu
PředstavenstvaNorské sdružení pro práva žen (Norsk Kvinnesaksforening)
Hnutí za volební právo žen (Kvinnestemmeretsforeningen)
ChoťAndreas Holmsen
DětiDag Resvoll-Holmsen
RodičeHans Resvoll, Julia Martine Deichman
Příbuznísestra Hanna Resvoll-Holmsenová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thekla Susanne Ragnhild Resvollová (22. května 1871 Vågå14. června 1948 Oslo) byla norská botanička a pedagožka. Spolu se svou sestrou Hannou Resvoll-Holmsenovou byla průkopnicí norského přírodovědného vzdělávání a ochrany přírody.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Resvollová se narodila ve Vågå v norském Opplandu. Byla dcerou Hanse Resvolla (1823–1908) a Julie Martine Deichmanové (1831–1902), která měl velký zájem o rostliny a ve Vågå vytvářela krásnou květinovou zahradu. Thekla pracovala jako ošetřovatelka v domě vyšší třídy ve Stockholmu a poté začala studovat přírodní vědy na Královské Frederikově univerzitě (nyní Univerzita v Oslu) v Kristianii. Stala se adeptkou profesora botaniky Axela Blytta.
Již jako studentka získala své první výzkumné stipendium, od Rathian Legacy, od kterého také později ještě několikrát získala další stipendia. V roce 1899 se stala jednou z prvních pěti žen, které promovaly na Matematicko-přírodovědecké fakultě.[2] Po promoci odešla do Kodaně, kde pracovala v botanické laboratoři Kodaňské univerzity u profesora Eugenia Warminga. V roce 1900 se vrátila na univerzitu v Oslu. Stala se asistentkou profesora Willeho na katedře botaniky a vedla kurzy anatomie rostlin pro lékaře a lékárníky. V roce 1902 byla jmenována docentkou v univerzitní botanické zahradě a tuto pozici zastávala až do roku 1936.[3][2]

V roce 1904 získala dvě stipendia od Count's Helmet Star-Rosencroneske Legacy. Stipendia byla 800 a 500 korun. Poté odjela do Mnichova na další studia botaniky. V Mnichově pracovala v univerzitní laboratoři rostlinné fyziologie u profesora Goebelse, navštěvovala přednášky a účastnila se exkurzí do Bavorska, Tyrolska a severní Itálie. V laboratoři v Mnichově začala zkoumat orgány květu orchideje. V těchto studiích pokračovala i po svém návratu domů do Norska.[2]

Doktorát získala v roce 1917 na základě disertační práce s názvem O rostlinách vhodných pro chladné a krátké léto, v níž předložila studie o adaptacích vysokohorských rostlin na drsné prostředí. Tyto studie měly charakter Warmingovy přírodovědy, tj. byly založeny na pečlivém pozorování rostlinných jedinců – jejich klonálního a pohlavního rozmnožování, vytrvalosti atd. Jednalo se tedy o populační ekologii rostlin dříve, než byla tato disciplína poprvé pojata.[4] Roku 1897 objevila a popsala hvězdnice Aursund, Aster subintegerrimus, poblíž Røros.

Thekla Resvollová navštívila v letech 1923–24 Jávu a botanickou zahradu v Bogoru. Studovala bukové dřeviny v jávské flóře. Zjistila, že mají přezimující pupeny, a interpretovala to jako zbytečný znak – rudiment z jejich temperátního původu. V botanické laboratoři, ve které zavedla výuku botanické anatomie a morfologie, zůstala až do svého odchodu do důchodu v roce 1936. Její hodiny botaniky měly dopad na generace norských studentů, kteří později vytvořili fond nesoucí její jméno. Napsala také učebnici botaniky pro středoškoláky.[3]

Thekla ve 25 letech.

Ženská práva[editovat | editovat zdroj]

Vedle své akademické kariéry se Thekla Resvollová účastnila hnutí za rovnoprávnost žen v Norsku. Od roku 1901 byla členkou představenstva Norského sdružení pro práva žen, stála v čele Norského studentského klubu žen a působila v představenstvu Hnutí za volební právo žen (Kvinnestemmeretsforeningen).[5]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Thekla byla provdána za důlního inženýra Andrease Holmsena (1869–1955), jehož bratr Gunnar Holmsen (1880–1976) byl ženatý s její sestrou, také botaničkou, Hannou. Byla třetí ženou, která se stala členkou Norské akademie věd a literatury.[5]
Zemřela v roce 1948 v Oslu.[6]

Funkce a ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Norská asociace pro záležitosti žen, členka hlavní rady od roku 1901
  • Asociace ženských hlasovacích práv, dlouholetá členka vedení
  • Klub studentek, první předsedkyně
  • Norská akademie věd, zvolena v roce 1923 (třetí žena v historii)

Standardní autorská zkratka Resvoll se používá k označení této osoby jako autora při citování botanického jména.[7]

Aster subintegerrimus, hvězdnice sibiřská

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Resvoll, TR, 1900. Nogle arktiske ranunklers morfologi og anatomi. Nyt Magazin pro Naturvidenskaberne, 38: 343–367.
  • Resvoll, TR, 1903. Den nye Vegetation paa Lerfaldet i Værdalen. Nyt Magazin pro Naturvidenskaberne, 41.
  • Resvoll, TR, 1906. Pflanzenbiologische Beobachtungen aus dem Flugsandgebiet bei Röros im inneren Norwegen. Nyt Magazin pro Naturvidenskaberne, 44.
  • Resvoll, TR, 1911. Vinter-flora. Vore vildtvoksende løvtrær og buske i vinterdragt. Aschehoug, Oslo
  • Resvoll, TR, 1917. Biologi for gymnasiet. Del 1, botanikk (landsmål). Aschehoug, Oslo
  • Resvoll, TR, 1917. Om planter som passer til kort og kold sommer. Morten Johansen. (disertační práce)
  • Resvoll, TR, 1925. Rubus chamaemorus L. Morfologicko – biologická studie. Nytt Magasin pro Naturvidenskapene, 67: 55–129.
  • Resvoll, TR, 1925. Rubus chamaemorus L. Die geographische Verbreitung der Pflanze und ihre Verbreitungsmittel. Veröffentlichungen des Geobotanischen Institutes Rübel in Zürich, 3: 224–241.
  • Resvoll, TR, 1925. Beschuppte Laubknospen in den immerfeuchten Tropenwäldern Javas. Jena.
  • Resvoll, TR, 1934. Norske fjellblomster. Den norske turistforening.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Thekla Resvoll na norské (bokmål) Wikipedii a Thekla Resvoll na anglické Wikipedii.

  1. BOLSTAD, Erik. Thekla Susanne Ragnhild Resvoll [online]. Store norske leksikon, 2020-05-25. Dostupné online. (norsky) 
  2. a b c EBBELL, Clara Thue. Kvindelige studenters jubilæumsskrift: 1882-1907. [s.l.]: Nasjonalbiblioteket, 1907. 140 s. Dostupné online. Kapitola Kristiania: Brydes bogtrykkeri, s. 36–37. (norsky) Už během studií získala paní Resvollová stipendium od Rathe Scholarship (170 DKK) na studium vodopádů v okrese Trondhjem, zejména ve Værdalen. Od té doby získala několik stipendií, jednou pro rostlinná geografická studia ve fjordu Langesund (1899, 180 DKK) a několikrát pro botanická studia v Dovretraktenu (1901 a 02, 300 a 260 DKK). Právě o letních prázdninách podniká paní Resvollová své studijní cesty, do fjordů a údolí, i vysoko do hor, takže jí neuniknou ani nížinné, ani vysokohorské květiny. Loni v létě byla v Nordlandu a vedla studie biologie rostlin (stipendium od Rath Legacy).. 
  3. a b NORDAL, Inger; BERNTSEN, Bredo. Thekla Resvoll [online]. Store norske leksikon, 2020-02-25. Dostupné online. (norsky) 
  4. RESVOLL, Thekla. Om planter som passer til kort og kold sommer [online]. Universitetet i Oslo [cit. 2022-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-19. (norsky) 
  5. a b KROG, Gina. Norsk Kvinnesaksforening. S. 15. Nylænde [online]. Norsk Kvinnesaksforening, 1901. Roč. 15, s. 15. Dostupné online. (norsky) 
  6. Thekla Ragnhild Resvoll [online]. Historisk befolkningsregister [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. (norsky) 
  7. Resvoll, Thekla Susanne Ragnhild (1871-1948) [online]. International Plant Names Index [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Eckblad, F.-E., 1991. Thekla Resvoll og Hanna Resvoll-Holmsen, to glemte? Pionerer i norsk botanikk. Blyttia 49: 3–10.
  • Lønnå, Elisabeth, 1996. Stolthet og kvinnekamp: Norsk kvinnesaksforenings historie fra 1913. Gyldendal, Oslo. ISBN 8205244952

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]