Tekrúr
Tekrúr
| |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
osada na ostrově Morfil
| |||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||
Vznik
|
kolem roku 800
| ||||||||||||
Zánik
|
1285 – dobytí Malijskou říší
| ||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||
|
Tekrúr (též Tékrour či Tekrar) byl stát v západní Africe, který vznikl v 9. století a zanikl ve 13. století. Nacházel se v úrodném údolí na středním toku řeky Senegal a jeho hlavní město leželo na ostrově Morfil. Obyvatelstvo tvořili převážně Fulbové a Tukulérové.[1]
Tekrúr patřil k nejvýznamnějším africkým královstvím doby železné a často válčil s Ghanskou říší, po jejímž pádu ovládl město Kumbi Saleh. Stát kontroloval důležité obchodní cesty přes Saharu, po kterých putovalo zlato, sůl, otroci, bavlna a obilí.[2] V důsledku intenzivních obchodních styků se mezi Araby ujal název „Tekrúr“ pro všechny Západoafričany.[3]
Za vlády krále War Jabiho ve třicátých letech 11. století přijal Tekrúr jako první subsaharský stát islám a bylo v něm zavedeno právo šaría.[4]
Okolo roku 1285 si Tekrúr podmanila Malijská říše, později zde existovala Džolofská říše, imamát Futa Toro a v devatenáctém století oblast kolonizovali Francouzi. Od roku 1960 je tekrúrské území rozděleno mezi Senegal a Mauritánii.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ FAGE, J. D.; OLIVER, Roland Anthony. The Cambridge History of Africa: From c. 500 B.C. to A.D. 1050. [s.l.]: Cambridge University Press 826 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-20981-6. (anglicky) Google-Books-ID: GWjxR61xAe0C.
- ↑ ADERINTO, Saheed. African Kingdoms: An Encyclopedia of Empires and Civilizations. [s.l.]: ABC-CLIO 396 s. Dostupné online. ISBN 978-1-61069-580-0. (anglicky) Google-Books-ID: NZAwDwAAQBAJ.
- ↑ AL-NAQAR, 'Umar. Takrūr The History of a Name. The Journal of African History. 1969-07, roč. 10, čís. 3, s. 365–374. Dostupné online [cit. 2022-02-12]. ISSN 1469-5138. DOI 10.1017/S002185370003632X. (anglicky)
- ↑ MARTIN, J. P. African Empires: Volume 1: Your Guide to the Historical Record of Africa. [s.l.]: Trafford Publishing 100 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4907-7799-3. (anglicky) Google-Books-ID: PVSfDQAAQBAJ.