Technologické centrum UMPRUM
| Technologické centrum UMPRUM | |
|---|---|
 fasáda první školy z roku 1893 | |
| Účel stavby | |
učebny, dílny, výstavní síně | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance moderna |
| Architekti | Václav Nekvasil (1892) Ivan Kroupa, Jana Moravcová a Tomáš Zmek (2017-2020) |
| Výstavba | 1890-1892 |
| Cena | 420 milionů Kč |
| Přestavba | 2017-2021 |
| Materiály | cihla, beton, ocel, sklo |
| Stavebník | Ministerstvo školství České republiky |
| Technické parametry | |
| Počet podlaží | 5 |
| Poloha | |
| Adresa | řadový dům, Praha 2-Nové Město,  Česko |
| Ulice | Mikulandská 134/5 |
| Souřadnice | 50°4′52,25″ s. š., 14°25′4,87″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Technologické centrum UMPRUM je nová budova Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Vznikla zásadní přestavbou novorenesanční školní budovy čp. 134/II v Mikulandské ulici 5, na Novém Městě.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na místě přestavěné budovy stály od roku 1380 čtyři menší domy, později tři, jeden z nich byl Chanovských z Dlouhé Vsi, druhý Vitanovských z Vlčkovic a třetí Šofmanů z Hemrlesu. Na jejich místě Arnošt Malovec z Malovic roku 1674 zbudoval barokní palác, v němž až do své smrti roku 1822 bydlel generál Jan Josef hrabě Pachta z Rájova. Tento palác dal rakouský erár strhnout a vystavět novostavbu školy pro státní německou reálku.
První škola[editovat | editovat zdroj]
Řadovou čtyřkřídlou budovu kolem obdélného dvora v roce 1890 navrhl architekt Václav Nekvasil a v letech 1890-1893 ji postavila jeho stavební firma. Tato školní budova byla již druhým sídlem slavné první (nejstarší) státní německé reálky, založené v roce 1833 v Praze a proslulé svými profesory i žáky. Navštěvoval ji Jakub Arbes, kterého vyučoval Jan Neruda, dále zde učili spisovatel Karel Tieftrunk nebo matematik Emil Weyr. [2] Dosavadní prostory nedostačovaly, proto byla vystavěna tato, ve své době předimenzovaná budova.
Druhá škola[editovat | editovat zdroj]
Po druhé světové válce došlo v roce 1949 k první zásadní adaptaci interiérů, navrhl ji arch. Václav Vondrák pro Výzkumný ústav pedagogický, při němž byla otevřená rozsáhlá Pedagogická knihovna.[3] Později zde sídlila základní devítiletá škola, jež byla fakultní školou nedaleké pedagogické fakulty UK. V části budovy bylo první sídlo Muzea Jana Ámose Komenského.
Třetí škola[editovat | editovat zdroj]
Historická budova zůstala ve správě ministerstva školství, které ji nabídlo Vysoké škole uměleckoprůmyslové k užívání. Kolektiv architektů – pedagogů této školy přijal původně jen nutnou adaptaci interiérů jako výzvu k vlastnímu svobodnému projektu.
Národní památkový ústav požadoval pro vydání stavebního povolení obvyklé normy pro zachování exteriéru a cenných architektonických detailů historické budovy v památkové zóně, protože v ulici jsou čtyři památkově chráněné domy, mj. sousední Schirndingovský palác i protější rohový palác do Národní třídy. Projektanti se ovšem rozhodli pro radikální řešení: vybourat vnitřní konstrukce budovy a ponechat pouze nosné zdi skeletu a schodišťové chodby. Jejich projekt podpořil stavební odbor Magistrátu hl. m. Prahy i samotná primátorka Adriana Krnáčová. Riskantní bourací práce prováděl Metrostav. Během nich došlo v polovině července 2018 ke zřícení dvou pater budovy, sutiny zdiva zavalily a vážně zranily tři ukrajinské dělníky. [4] Firma byla obviněna z nedbalosti a po tříletém soudním jednání osvobozena[5]
Z původní architektury stojí sklepy s valenými klenbami a jeden s klenbou křížovou, skelet obvodových stěn, přední stěna s fasádou do ulice, vstupní úsek terazzo podlahy s letopočtem 1893 a další staticky nutné obvodové zdivo. Jde tedy převážně o fasádismus.[6] Nová budova byla realizována proto, že hlavní budova na náměstí Jana Palacha kapacitně nedostačovala.[7] Rektor UMPRUM, profesor Jindřich Vybíral o potřebě prostor pronesl: UMPRUM trpěla nedostatkem prostoru pro výuku téměř 100 let.[8] Výstavba stála přibližně 420 milionů korun.[9]
V současnosti objekt plní úlohu multifunkční budovy: slouží pro učebny, uměleckořemeslné dílny a sklady jejich materiálu, kabinety vyučujících, kuchyňky, copycentrum; atrium s přilehlými prosklenými prostorami slouží jako výstavní síň semestrálních a ročníkových prací, dále je zde dvůr a kavárna. Terasa na střeše je určena kuřákům a k odpočinku studentů i zaměstnanců. 3. března 2023 se celá budova rozzářila školním karnevalem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Technologické centrum | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. www.umprum.cz [online]. [cit. 2023-03-05]. Dostupné online.
- ↑ RUTH, František:Kronika královské Prahy a obcí sousedních. II. díl, Praha 1904, s. 738
- ↑ BAŤKOVÁ, 1998, s.233
- ↑ Zpravodajství idnes ze 24.7.2018
- ↑ Zpráva idnes.cz
- ↑ Historická fasáda skrývá moderní prostory UMPRUM. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ UMPRUM otevírá v centru Prahy svou novou budovu. Nabízí moderní dílny a ateliéry. www.earch.cz [online]. [cit. 2023-03-05]. Dostupné online. (cz)
- ↑ URBAN, Tereza. Rekonstrukce, kterou zasáhly spory i zřícení původní budovy. Jak vidí novou budovu UMPRUM odborná veřejnost? - CZECHDESIGN. www.czechdesign.cz [online]. [cit. 2023-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Archiweb - UMPRUM začne v centru Prahy budovat centrum za 420 milionů Kč. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2023-03-05]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BAŤKOVÁ, Růžena: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha1). Academia Praha 1998
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Technologické centrum UMPRUM na Wikimedia Commons
