Technologická singularita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Technologická singularita nebo zkráceně Singularita (s velkým počátečním písmenem (v angličtině The Singularity)) je ve futurologii, kybernetice, informatice, moderní mytologii a v literatuře typu science fiction označení zlomového bodu technologického výzkumu.

Technologická singularita je spojována s neustále se zrychlujícím tempem rozvoje moderních technologií, a konkrétně v kybernetice a informatice s exponenciálním nárůstem dostupného výpočetního výkonu, který je definován tzv. Moorovým zákonem.

Základní možností vzniku technologické singularity je vytvoření počítače schopného provádět technologický vývoj: takový počítač totiž během dvou let půjde nahradit dvakrát rychlejším modelem, který během jednoho roku dokáže provést další „krok“ vývoje a vytvořit dvakrát rychlejší stroj, který za půl roku … krátce řečeno, čtyři roky od postavení původního stroje bude technologický vývoj probíhat nekonečnou rychlostí - odtud termín singularita. Extrapolace pravidla samozřejmě není spolehlivou metodou předvídání budoucnosti. Je možné, že ke skutečně nekonečnému vývoji nedojde, ale i konečně velký skok technologie může nepředstavitelným způsobem změnit společnost. Ke konečnému skoku přitom můžeme dospět i bez počítače schopného provádět technologický vývoj samostatně.

Možnost vývoje směrem k technologické singularitě je diskutována zhruba od 60. let 20. století, i když použitá terminologie se mohla lišit. Známý je výrok spisovatele Arthura C. Clarka, který prohlásil, že „Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie“. Mnoho autorů se snaží předpovědět vznik technologické singularity v dohledné době – horizontu desítek let. Jednoduchý protiargument je, že se pouze chtějí takového okamžiku dožít, a proto ho předpovídají na blízkou budoucnost. Ve skutečnosti zatím neexistuje metoda takto přesné předpovědi této události (či zda někdy vůbec nastane).

Související články[editovat | editovat zdroj]