Přeskočit na obsah

Tchienwanská jaderná elektrárna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tchienwanská jaderná elektrárna
StátČínaČína Čína
UmístěníLien-jün-kang, Ťiang-su
Stavv provozu
Začátek výstavby20. října 1999
Zprovoznění17. května 2007
VlastníkJiangsu Nuclear Corp. Ltd.
ZhotovitelAtomstrojexport
CNNC
ProvozovatelJiangsu Nuclear Corporation
CNNC
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu2 × 1060 MW
2 × 1126 MW
2 × 1118 MW
Reaktory ve výstavbě2 × 1265 MW
Typ reaktorůVVER-1000/428(M)
VVER-1200
ACPR-1000
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon6608 MW
Výkon po dokončení9138 MW
Souřadnice34°41′13″ s. š., 119°27′35″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchienwanská jaderná elektrárna (čínsky v českém přepisu Tchien-wan che-tien-čan, pchin-jinem Tiánwān Hédiànzhàn, znaky zjednodušené 田湾核电站, tradiční 田灣核電站) je provozní jadernou elektrárnou v Číně. Nachází se poblíž města Lien-jün-kang v provincii Ťiang-su. Elektrárna disponuje osmi jadernými reaktory; čtyřmi VVER-1000, dvěma ACPR-1000 a dvěma VVER-1200. Celkový výkon elektrárny činí 6608 MW a po dokončení bude dosahovat hrubého výkonu 9138 MW, což z ní udělá nejvýkonnější jadernou elektrárnu na světě.[1]

Historie a technické informace

[editovat | editovat zdroj]

Počátky

[editovat | editovat zdroj]

Rozhodnutí postavit jadernou elektrárnu v lokalitě Lien-jün-kang bylo potvrzeno mezinárodní dohodou mezi Ruskem (Atomstrojexport) a Čínou v roce 1992. Ruská společnost byla pověřena plněním závazků při projektování, dodávkách zařízení a materiálu, instalaci a zprovoznění elektrárny, včetně školení čínského personálu.[2] Původně měly být všechny bloky vybaveny reaktory VVER-1000/428, ale kvůli zdržení byla třetí fáze nahrazena čínskými reaktory a poslední dva za VVER-1200.[3]

První fáze

[editovat | editovat zdroj]

Celkem tato elektrárna zahrnuje šest reaktorů a další dva jsou ve výstavbě, elektrárna se tedy rozděluje na čtyři části. Výstavba prvního bloku byla zahájena 20. října 1999 a druhého 20. září 2000. První dva tlakovodní reaktory typu VVER-1000/428 o hrubém výkonu 1060 MW a čistém výkonu 1000 MW postavila ruská společnost Atomstrojexport, spadající pod Rosatom. První reaktor dosáhl kritického stavu dne 20. prosince roku 2005, 12. května 2006 byl první blok úspěšně synchronizován s čínskou elektrickou sítí a do komerčního provozu přešel 17. května 2007. Druhý blok byl připojen do sítě 14. května 2007 a do komerčního provozu přešel 16. srpna 2007.[3]

Druhá fáze

[editovat | editovat zdroj]

Pro stavbu dalších dvou reaktorů byl zvolen opět Atomstrojexport, tentokrát s dvěma tlakovodními reaktory VVER-1000/428M, které v základu oproti typu 428 disponují několika dalšími bezpečnostními systémy navíc s čistým výkonem 1060 MW a hrubým výkonem 1126 MW. Výstavba třetího reaktoru byla zahájena 27. prosince 2012 a čtvrtého 27. září 2013. Připojení k síti proběhlo 30. prosince 2017 a 27. října 2018 a komerční provoz byl zahájen 14. února 2018 a 22. prosince 2018. Náklady na výstavbu první fáze elektrárny činily 3 miliardy dolarů (1,8 miliardy eur), přičemž s výstavbou druhé fáze činily pouze 1,228 miliardy eur. Snížení nákladů bylo dosaženo mimo jiné zvýšením lokalizace výroby z 50 na 70 %.[3][4][5]

Třetí fáze

[editovat | editovat zdroj]

Výstavba pátého bloku čínského tlakvoodního třísmyčkového typu ACPR-1000 byla zahájena 27. prosince 2015 a šestého bloku identického typu 7. září 2016. Hrubý výkon obou bloků je 1118 MW a čistý výkon, který je odesílán do sítě činí 1060 MW. Připojení pátého bloku do sítě proběhlo 8. srpna 2020 a komerční provoz byl zahájen 8. září 2020. Šestý blok následoval připojením do sítě 11. května 2021 a uvedením do provozu 2. června 2021.[6]

Čtvrtá fáze

[editovat | editovat zdroj]

6. listopadu 2018 podepsali Atomstrojexport a China National Nuclear Corporation smlouvy na výstavbu bloků 7 a 8. V obou budou instalovány ruské tlakovodní typu VVER-1200, každý s výkonem zhruba 1200 MW. Jedná se moderní ruské reaktory, které splňují mezinárodní normy pro bezpečnost jaderné energetiky.[7][8] Výstavba sedmého bloku byla zahájena 19. května 2021 a osmého bloku 28. února 2022. V dubnu 2023 byla z Volgodonsku do elektrárny dopravena tlaková nádoba reaktoru pro 7. rozestavený blok.[9][10]

Informace o reaktorech

[editovat | editovat zdroj]
Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Tchien-wan-1[11] VVER-1000/428 1000 MW 1060 MW 20. 10. 1999 12. 5. 2006 17. 5. 2007
Tchien-wan-2[12] VVER-1000/428 1000 MW 1060 MW 20. 9. 2000 14. 5. 2007 16. 8. 2007
Tchien-wan-3[13] VVER-1000/428M 1060 MW 1126 MW 27. 12. 2012 30. 12. 2017 14. 2. 2018
Tchien-wan-4[14] VVER-1000/428M 1060 MW 1126 MW 27. 9. 2013 27. 10. 2018 22. 12. 2018
Tchien-wan-5[15] ACPR-1000 1060 MW 1118 MW 27. 12. 2015 8. 8. 2020 8. 9. 2020
Tchien-wan-6[16] ACPR-1000 1060 MW 1118 MW 7. 9. 2016 11. 5. 2021 2. 6. 2021
Tchien-wan-7[17] VVER-1200/491 1171 MW 1265 MW 19. 5. 2021 2028
Tchien-wan-8[18] VVER-1200/491 1171 MW 1265 MW 28. 2. 2022 2028

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тяньваньская АЭС na ruské Wikipedii.

  1. ↑ Fuel loading completed at fifth Tianwan unit. World Nuclear News. World Nuclear Association, 13 July 2020. Dostupné online [cit. 2020-07-17]. 
  2. ↑ Fourth Tianwan unit connected to grid : New Nuclear - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c China Nuclear Power | Chinese Nuclear Energy. web.archive.org [online]. 2012-02-13 [cit. 2024-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-13. 
  4. ↑ Russland beginnt mit Ausbau des chinesischen Kernkraftwerks Tianwan | Wirtschaft | RIA Novosti. web.archive.org [online]. 2013-03-22 [cit. 2024-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-22. 
  5. ↑ Fifth Tianwan unit starts commercial operation : New Nuclear - World Nuclear News. world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ Začal komerční provoz Tchien-wan 6 s ACPR-1000 - Atominfo.cz [online]. 2021-06-04 [cit. 2021-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-20. 
  7. ↑ MORRIS, Roy. Tianwan Nuclear Power Plant, Lianyungang, Jiangsu, China [online]. Progressive Media International [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Nuclear Power in China [online]. World Nuclear Association, November 2023 [cit. 2023-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-07. 
  9. ↑ Key equipment shipped together to India and China : New Nuclear - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ AtomStroyExport unveils schedule for China projects : New Nuclear - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  17. ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 
  18. ↑ PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Jaderné elektrárny v Číně
V provozu
Ve výstavbě
Plánované
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tchienwanská_jaderná_elektrárna&oldid=24222671“