Tarusa (město)
Tarusa Таруса | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 54°43′ s. š., 37°11′ v. d. |
Nadmořská výška | 140 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+03:00 |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Centrální |
Oblast | Kalužská |
Tarusa | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 12 km² |
Počet obyvatel | 9 791 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 815,9 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | tarusagorod |
Telefonní předvolba | 48435 |
PSČ | 249100 a 248901 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tarusa (rusky Таруса) je město v Kalužské oblasti v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měla bezmála deset tisíc obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Tarusa leží v Kalužské oblasti při ústí stejnojmenné řeky do Oky, přítoku Volhy, která zde zhruba vymezuje hranici s Tulskou oblastí. Od Kalugy, správního střediska Kalužské oblasti, je vzdálena přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o Taruse je z roku 1246. Od čtrnáctého století patřila k moskevskému velkoknížectví. Během takzvaného stání na Ugře v roce 1480, kdy Rusové znemožnili Tatarům z Velké hordy překročit řeku Ugru, byla Tarusa jednou ze základen Ivana III. Později musela opakovaně čelit nájezdům z Krymského chanátu a byla důležitou pevností na jižní hranici Ruska.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Konstantin Georgijevič Paustovskij (1892–1968), spisovatel
- Irina Vasiljevna Vatagina (1924–2007), malířka a restaurátorka ikon
- Sergej Alexandrovič Šarikov (1974–2015), sportovní šermíř
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tarussa na německé Wikipedii.
- ↑ Počet trvalé populace Ruské federace pro obce k 1. lednu 2023 (s ohledem na výsledky všeruského sčítání lidu 2020). Federální služba státní statistiky. 31. července 2023. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tarusa na Wikimedia Commons