Taneční notace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Španělský sólový tanec La Cachucha, jak ji zapsal Friedrich Albert Zorn

Taneční notace je symbolická reprezentace lidských pohybů při tanci. K zápisu používá grafické symboly a značky, alfanumerické znaky i slovní popis. Existuje několik různých tanečních notací, některé z nich byly vymyšleny za účelem popsat pouze konkrétní typ tance. Záznam taneční notace konkrétního tance se v nazývá taneční partitura (anglicky dance score).

Použití[editovat | editovat zdroj]

Taneční pozice a její zápis v DanceWriting

Taneční notace se používá primárně pro zachování historických tanců jejich zdokumentováním a analýzou (např. v etnochoreologii), pro rekonstrukci choreografie, či cvičení techniky. Taneční notace také umožňuje tanec zdokumentovat pro případné nárokování autorských práv.

V západním světě se používají například Labanova notace (též Labanova kinetografie), Benesh Movement Notation, Eshkol-Wachman Movement Notation, či DanceWriting. Jelikož byly západní taneční notace vymyšleny s ohledem na zápis tanců západního světa, nelze je všeobecně použít pro efektivní zápis tanců z ostatních kulturních okruhů.

Některé notační systémy se používají pouze pro specifické tance. Například Shorthand Dance Notation pro židovské tance, Morris Dance Notation pro Morris dance, či Beauchamp-Feuilletova notace (či jen Feuilletova notace) pro barokní tance.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Takzvaný Bruselský rukopis, zhotovený pro mladou Markétu Habsburskou někdy kolem roku 1495, obsahoval popisy bassedanců. Pod notovou osnovou je zápis kroků pomocí zkratek – zde R B SS DDD…
Barokní Menuet d'Exaudet zapsaný pomocí Beauchamp-Feuilletovy notace a doplněný o notový zápis, rok 1765

V roce 1680 vymyslel Pierre Beauchamp notaci pro zápis barokních tanců. Jeho systém - známý jako Beauchamp-Feuilletova notace - publikoval v roce 1700 Raoul-Auger Feuillet a tato notace se používala pro zápis tanců během 18. století.

Sergejevova kolekce obsahuje taneční partitury carského ruského baletu přelomu 19. a 20. století zaznamenanou pomocí notace, kterou vymyslel ruský baletní tanečník Vladimír Ivanovič Stěpanov. Obsahuje Petipovy původní choreografie (Sergejev byl Petipův žák) – například Louskáček, Le Corsaire/Korzár a Spící krasavice – a díky jejich záznamu ve sbírce se mohly inscenace šířit i mimo carské Rusko.

Stanley D. Kahn na své notaci pracoval v letech 1930 až 1950 a výsledek publikoval v roce 1951. Kahnova notace se zaměřuje na záznam přenosu váhy a další pohyby ve stepu.

V roce 1948 si nechala Hanya Holm – jako první choreograf Broadway Theatre – opatřit své taneční partitury pro Kiss Me Kate copyrightem.

V roce 1981 vytvořil herní vývojář Eddie Dombrower první počítačovou taneční notaci.[1] Jeho DOM (notation) system byl určen pro osobní počítače Apple II a umožňoval choreografovi řídit pohyb animované figurky pomocí zadaných kódů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dance notation na anglické Wikipedii.

  1. NORMAN, Jeremy. The First Dance Notation Software [online]. historyofinformation.com [cit. 2018-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SPEDDING, Chloe. ISSUES OF DANCE NOTATION: DOMENICO DA PIACENZA’S DANCE WRITING IN FIFTEENTH-CENTURY ITALY: A thesis submitted to the Victoria University of Wellington in fulfilment of the requirements for the degree of Master of Arts in Italian. Wellington: Victoria University of Wellington, 2013. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]