Diskuse:Železniční trať Liberec–Harrachov

Stránka byla 4. 3. 2007 navržena ke smazání. Diskuse byla 12. 3. 2007 ukončena s výsledkem „nebylo dosaženo konsenzu, ponecháno“.

Nedoporučuje se znovu navrhovat stránku ke smazání, pokud se situace oproti době předchozí diskuse zásadně nezměnila. Své připomínky můžete uvést na konci této diskusní stránky, předtím si však ověřte, zda nebyly již zodpovězeny během hlasování o smazání.

Stránka byla 12. 3. 2007 navržena ke smazání. Diskuse byla 20. 3. 2007 ukončena s výsledkem „nebylo dosaženo konsenzu, ponecháno“.

Nedoporučuje se znovu navrhovat stránku ke smazání, pokud se situace oproti době předchozí diskuse zásadně nezměnila. Své připomínky můžete uvést na konci této diskusní stránky, předtím si však ověřte, zda nebyly již zodpovězeny během hlasování o smazání.

Proti smazání

Účelem této stránky je zprostředkovat přístup ze stránky Seznam železničních tratí v Česku ke článkům, které se týkají jen částí očíslovaných traťových oddílů obsažených v seznamu. Plní tedy prozatím roli obdobnou rozcestníku. Proto se smazáním nesouhlasím. --ŠJů 02:49, 3. 3. 2007 (UTC)

K přesunu

Jsem proti přesunu, úsek z Harrachova do Szklarské Poręby pokrývá článek Železniční trať Jelenia Góra – Harrachov.--Martin Vrut (diskuse) 1. 4. 2021, 08:27 (CEST)

Také jsem proti přesunu. --Cmelak770 (diskuse) 1. 4. 2021, 08:37 (CEST)

Nevidím důvod k přesunu, jsem proti přesunu. Ikcur (diskuse) 1. 4. 2021, 09:39 (CEST)

Promile -- Proti smazání

Vážení, jsem proti smazání, protože je to naše nejstrmější dráha v Čechách, takže by stálo zato, aby tady byla na Wikipedii zvýrazněna.

Dobrá, ale mám jiný problém:

Maximální sklon 58 ‰

58 ‰ je arcustangens(0,058)=3,32°

Nechce mi někdo tvrdit, že kvůli 3° někdo postaví zubačku?

Nemá tam být 580‰ nebo 58%, tedy 30°?

Xerostomus (diskuse) 26. 1. 2022, 11:48 (CET)

@Xerostomus: Tak o smazání se hlasovalo někdy v roce 2007, nyní je definitivně rozhodnuto o zachování článku. K promilím: 580 ‰ rozhodně ne, to je na sklon tratě strašný hausnumero, vždyť se tu nyní jezdí čistě adhezně. Ta ozubnice tam byla instalována kvůli těžším vlakům a možnosti zachování provozu těžších vlaků za zhoršených adhezních podmínek (námraza, sníh, atd.). Pro srovnání zubačka na Štrbské pleso má 150 ‰ a to je na metrovém rozchodu, nejstrmější zubačka má pak 480 ‰. --MIGORMCZ (diskuse) 26. 1. 2022, 12:04 (CET)

A ještě reakce na vaši otázku: Nechce mi někdo tvrdit, že kvůli 3° někdo postaví zubačku? Uvědomte si jak malá je styčná plocha kolo-kolejnice, jaký je součinitel tření mezi ocelovou kolejnicí a kolem (ideálně μ = 0,4) a jak ovlivňují parametry styčná plocha, součinitel tření a sklon maximální možnou tažnou sílu. Když se k tomu přidají negativní vlivy jako je již výše zmíněná námraza, tak součinitel tření rapidně klesne z μ = 0,4 až na μ = 0,1. Když si provedete patřičné výpočty, zjistíte, že je tam ta ozubnice v jistých případech opravdu potřeba. --MIGORMCZ (diskuse) 26. 1. 2022, 12:14 (CET)

Vážně? Přece 3° to má spousta tratí, to by musely být zubačky na každém rohu. Chápu to správně, že Vy tedy věříte 58 promile?

Každopádně díky za odpověď. :-) --Xerostomus (diskuse) 26. 1. 2022, 22:41 (CET)

@Xerostomus: Ano, za 58 ‰ si stojím, tato hodnota je převzata z tabulek traťových poměrů (ostatně jako v téměř všech ostatních článcích na wikipedii). A běžná hodnota to rozhodně není. Za běžný maximální sklon trati je považováno 25 ‰, což bývá maximální hodnota v trakčních charakteristikách hnacích vozidel. Projděte si i jiné články o tratích a uvidíte, že více jak 25 ‰ má jen velmi málo tratí. Příkladem může být horská trať na Moldavu s 36 ‰, naopak ale trať z Lipky do Hanušovic, která je poměrně kopcovitá má 18 ‰. --MIGORMCZ (diskuse) 26. 1. 2022, 23:29 (CET)

Aha, tak to se mi nechce věřit, že i takhle malý sklon 3° může byt pro vlaky už kritický.

Ale nemohu najít ty tabulky - všude se o nich píše, ale ke stažení nejsou nikde.

Koukám na toto video:

https://youtu.be/d4l5NA9gtjg?t=535

Toto se jeví o dost více než tři stupně. To je optický klam?

Každopádně děkuji za odpověď. Budu nad tím ještě asi dlouze přemýšlet.

Vidím, že bych tam měl někdy zajet a přeměřit si to. :-)

--Xerostomus (diskuse) 27. 1. 2022, 08:36 (CET)

@Xerostomus: Ano, sklon trati se může zvláště na fotce či videu jevit větší, než ve skutečnosti je. Nyní již ozubnice potřeba není. Můžou za to jak lepší trakční vlastnosti vozidel, tak to, že se po lokálních tratích přepravují stále menší hmotnosti. V minulosti ale ozubnice potřeba byla. I dnes ale za zhoršených adhezních podmínek i na menších sklonech nastávají situace, kdy třeba regionova stoupání nevyjede a musí se vrátit pod kopec. --MIGORMCZ (diskuse) 27. 1. 2022, 09:33 (CET)

@Xerostomus: Jenom doplním, že z rozkladu sil vyplývá, že část tíhy, která působí proti směru pohybu stoupajícího vlaku odpovídá sinu úhlu. Protože při malých úhlech můžeme uvažovat, že sin x = tg x (zhruba do 5°), bere se sklon za měrný traťový odpor v N/kN tíhy vozidla. Stoupá-li lokomotiva o hmotnosti 66 t (T 426.0) a tři obsazené vozy po 29 t (Bix) je odporová síla daná sklonem 87 kN, což rozhodně není málo.--Martin Vrut (diskuse) 27. 1. 2022, 09:47 (CET)

Pánové,

F=m.g 87000=8700.10, tedy lokomotiva musí mít tah přes 9 tun? To je hodně.

díky za navracení do reality.

3° jsou desetina vzdálenosti mezi 2 a 3 na hodinách. Takže se to jeví jako prd, že by to mělo za následek 9 tun v tahu...

Je to udivující, ale asi to tak bude. :-)

s úctou

jk

--Xerostomus (diskuse) 27. 1. 2022, 10:39 (CET)

@Xerostomus: A to je jenom tah při rovnoměrném pohybu, ta lokomotiva by měla být ideálně schopna se v tom kopci i rozjet. V tom případě je potřeba ještě o hodně větší tažná síla. A tuto sílu musí u výše zmíněné lokomotivy přenést plocha, která je velká jako 8 nehtů u palce na ruce (4 nápravy, 8 stejných plošek). Při takto velkých silách přenášených přes takto malou plochu (cca 8 cm²), je tak hranice mezi tím, co lokomotiva vyjede a kdy dojde k prokluzu, z pohledu laika velmi nízko. --MIGORMCZ (diskuse) 27. 1. 2022, 11:23 (CET)

Minimálně jedna tuna tahu na 1cm2. Malý zázrak, o kterém se v novinách nedočtete. :-) --Xerostomus (diskuse) 27. 1. 2022, 13:11 (CET)

@Xerostomus: Moderní elektrické lokomotivy (Vectron, Traxx, Taurus) mají tažnou sílu 300 kN, z čehož plyne 37,5 kN na 1 cm². --MIGORMCZ (diskuse) 27. 1. 2022, 13:26 (CET)