Takeši Hosaka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Takeši Hosaka
Hosaka.jpg
Narození1975 (46–47 let)
Prefektura Jamanaši
Alma materJaponská akademie národní obrany
Povoláníarchitekt
Webwww.hosakatakeshi.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Takeši Hosaka (japonsky 保坂 猛, Hosaka Takeši, * 1975 prefektura Jamanaši) je japonský architekt, roku 2013 řazen mezi vůdčí osoby japonské architektury.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Restaurace v prefektuře Jamanaši

Na univerzitě v Jokohamě vystudoval architekturu. V roce 2004 založil vlastní architektonické studio a počínaje rokem 2012 vyučuje na jokohamské vysoké škole, kterou sám vystudoval. Navrhuje rodinné domy, jako například Daylight House nebo Outside In, a rovněž veřejné či komerční stavby, mezi něž se řadí nudlová restaurace Hótó Fudó vybudovaná na úpatí nejvyšší japonské hory Fudži.[1] V roce 2010 ve spolupráci s Megumi Hosakovou a Airou Sakatovou navrhl pro neslyšící manželský pár Juničiho Ošira a jeho manželku Miko specifický dům ze dřeva, ve kterém naplánoval téměř stovku malých okének umístěných ve stěnách, do stropu i do podlah, díky nimž mohou děti manželů komunikovat se svými rodiči pomocí znakového jazyka.[2] Hosaka je rovněž autorem takzvaného „Love House“ realizovaného ve čtvrti Kanagawa na předměstí Jokohamy.[3]

Svá díla vystavuje i v Evropě, kde měl svou první výstavu na jaře 2013 v České republice nazvanou „Fantazie“, kam ho pozval umělec Michal Škoda, působící v Domě umění v Českých Budějovicích. Hosaka českobudějovickou výstavu rovněž navštívil a během tohoto pobytu ve spolupráci se studenty Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci navrhl specifický objekt, jenž zbudoval architektův spolupracovník, tesařský mistr Kadžiwara.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c VRANÁ, Marcela. Slavný architekt vzkazuje Česku: Paneláků si vážíme, ty špatné bouráme. iDNES.cz [online]. 2013-04-11 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  2. VRANÁ, Marcela. Neslyšící rodiče mají dům se stovkou okýnek, díky nim mluví s dětmi. iDNES.cz [online]. 2011-11-03 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  3. BEAVER, Robyn. 21st Century Houses: 150 of the World's Best. 1. vyd. Mulgrave: Images Publishing, 2010. 456 s. ISBN 978-1-86470-381-8. Kapitola Love House, s. 244–245. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]