Taglan
| Taglan Ҭагьлан / Ҭагилони თაგილონი | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°32′46″ s. š., 41°46′51″ v. d. |
| Nadmořská výška | 70 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Stát |  Abcházie (de facto) Gruzie (de jure) |
| Okres | Gali |
 | |
  Taglan | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 430 (2011[1]) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taglan nebo Tagiloni (abchazsky Ҭагьлан nebo Ҭаӷьлан nebo Ҭагилони, gruzínsky თაგილონი – Tagiloni) je vesnice v Abcházii v okrese Gali. Leží přibližně 12 km jihovýchodně od okresního města Gali. Na západě a severozápadě sousedí se Sidou, na severovýchodě s Čuburchindží, na severovýchodě s Taglanem, na východě a jihu se nachází hranice s Gruzií přes řeku Inguri, za níž se nachází Šamgona z kraje Samegrelo – Horní Svanetie, a na jihozápadě s Nabakií. V minulosti přes vesnici vedla železniční trať spojující Abcházii s Gruzií.
Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Taglan (rusky Тагланская сельская администрация, abchazsky Ҭагьлан ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Tagilonský selsovět (Тагилонский сельсовет).
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Součástí Taglanu jsou následující části:[2]
- Taglan / Tagiloni (Ҭагьлан / Ҭаӷьлан / Ҭагилони)
- Laštra / Salchino (Лашҭра / Салхино) – gruz. Salchino (სალხინო)
Historie[editovat | editovat zdroj]
Název Taglan resp. Tagiloni pochází z megrelštiny a váže se k tomu starý příběh, kdy se stalo v této obci neštěstí. Jeden muž šel směrem ke svému domu a zkolaboval, přitom se ze silnice zřítil do řeky Inguri. Ostatní vesničané na to řekli: „თაქ გინოლ“ (Tak ginol), což česky znamená „Tady spadl.“ Časem se z pojmu Tak ginol stal nový název vesnice.
Důkazy o osídlení území této obce pocházejí z 1. století př. n. l. a říká se jim Tagilonské poklady. Ty jsou v současnosti shromážděny v Paláci Dadiani v Zugdidi.
V minulosti byl Tagiloni součástí gruzínského historického regionu Samegrelo, od 17. století Samurzakanu. Po vzniku Sovětského svazu byla vesnice součástí Abchazské ASSR a spadala pod okres Gali. Téměř celá populace byla gruzínské národnosti.
Během války v Abcházii v letech 1992–1993 byla obec ovládána gruzínskými vládními jednotkami a po skončení bojů se obyvatelstvo ocitlo pod vládou separatistické Abcházie. Zatímco Gruzie nadále používá název Tagiloni, abchazští separatisté upřednostňují název Taglan.
Dle Moskevských dohod z roku 1994 o klidu zbraní а o rozdělení bojujících stran byl Taglan resp. Tagiloni začleněn do nárazníkové zóny, kde se o bezpečnost staraly mírové vojenské jednotky SNS v rámci mise UNOMIG. Mírové sbory Abcházii opustily poté, kdy byla v roce 2008 Ruskem uznána nezávislost Abcházie. V místě, kde bývala železniční zastávka, vznikla ruská vojenská základna a nové malé sídliště pro ruské pohraničníky, hlídající hranici s Gruzií.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 1430 a jejich složení následovné:[1]
- 1423 Gruzínů (99,5 %)
- 7 příslušníků ostatních národností (0,5 %)
Před válkou v Abcházii žilo v obci i v celém Tagilonském selsovětu 1184 obyvatel.[3] Tedy došlo k nárůstu obyvatel v porovnání se stavem před válkou.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
- Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru – sčítání lidu v Abcházii 2011
- ↑ Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 208.
- ↑ All-USSR census 1989 in Abkhazian ASSR. pop-stat.mashke.org [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online.