TNF receptor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Signalizace přes TNF receptory

TNF receptory (TNFR) jsou specifické cytokinové receptory tvořící poměrně velkou rodinu receptorů, které se účastní řízení buněčného růstu, diferenciace a programované smrti, a to zejména v rámci imunitního systému, ale i jinde. Ke známým TNF receptorům patří např. TNFR1, TNFR2, Fas, LTBR, AITR (TNFRSF18) nebo CD40, celkem u savců asi 29 členů.[1] Na první dva jmenované se váže TNF-α, na LTBR se váže TNF-β, ostatní receptory mají různé jiné ligandy.

Po navázání TNF ligandu, což je obvykle membránový protein na jiné buňce, dojde k přenosu signálu dovnitř buňky. U tzv. receptorů smrti (např. Fas, TNFR1) dochází přes death doménu k aktivaci kaspáz a tedy k apoptóze. Přenos signálu z ostatních TNF receptorů však řídí proteiny TRAF, kterých je minimálně šest a každá má zřejmě poněkud odlišné účinky na buňku. Tím se také vysvětluje, že TNF receptory mají tak rozmanité funkce. Mnohdy dochází k transdukci přes NF-κB, jindy k aktivaci MAP kináz.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Karen G. Potter, Carl F. Ware. Tumor Necrosis Factor Receptors. In: Lennarz,W.J., Lane, M.D. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s.l.]: [s.n.]