Třída Sa'ar 4.5

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Sa'ar 4.5
INS Sufa
INS Sufa
Obecné informace
Uživatelé Vlajka Izraelského vojenského námořnictva Izraelské vojenské námořnictvo
Mexické námořnictvo
Typ raketový člun
Lodě 10 (raketové čluny)
+ 15 (hlídkové deriváty třídy Sa'ar 4.5)
Osud aktivní (2017)
Předchůdce třída Sa'ar 4
Nástupce třída Sa'ar 5
Technické údaje Aliya
Výtlak 430 t (standardní) [1]
498 t (plný)
Délka 61,7 m
Šířka 7,62 m
Ponor 2,8 m
Pohon 4 diesely
Rychlost 33 uzlů
Dosah 4800 nám. mil při 19 uzlech
2200 nám. mil při 30 uzlech[1]
Posádka 53
Výzbroj 1× 20mm kanón Mk.15 Phalanx
2× 20mm kanón (2×1)
Gabriel Mk.II (4×1)
RGM-84C Harpoon (2×2)
4× 12,7mm kulomet (4×1)[1]
Letadla vrtulník
Radar TH-D 1040 Neptune
Selenia Orion RTN-1 OX
Sonar ELAC
Technické údaje Hetz
Výtlak 430 t (standardní)
488 t (plný)[2]
Délka 61,7 m
Šířka 7,62 m
Ponor 2,76 m
Pohon 4 diesely, 16 375 bhp
Rychlost 33 uzlů
Dosah 3000 nám. mil při 17 uzlech
Posádka 50
Výzbroj 1× 76mm kanón
Mk.15 Phalanx
RGM-84C Harpoon
Gabriel Mk.II
32× Barak 1 (VLS)
4× 12,7mm kulomet (4×1)

Třída Sa'ar 4.5 (hebrejsky: סער‎, tj. bouře) jsou raketové čluny Izraelského vojenského námořnictva. Jedná se o vylepšenou zvětšenou verzi raketových člunů třídy Sa’ar 4.[3] Celkem bylo ve dvou podtřídách postaveno 10 jednotek této třídy (4+6). První skupina (Aliya) byla vybavena palubním vrtulníkem, který byl důležitý pro navádění protilodních střel na dlouhou vzdálenost. Druhá skupina (Hetz) nesla namísto vrtulníku silnější výzbroj. Druhá skupina je snadno rozpoznatelná podle mohutného hlavního stožáru, na němž je neseno množství elektroniky.[4] Jediným zahraničním uživatelem třídy je Mexiko, které v lednu 2004 koupilo první dvě jednotky.[3]

Na základě třídy Sa'ar 4.5 byly rovněž vyvinuta rodina hlídkových lodí.[5] Podle délky trup se dělí na typy OPV 58 a OPV 62. Jejich uživateli jsou Ázerbajdžán, Kypr, Rovníková Guinea a Řecko.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Izraelská loděnice Israeli ShipyardsHaifě postavila celkem 10 jednotek této třídy. První čtyři kusy byly postaveny jako vůdčí lodě raketových člunů, a proto nesly lepší elektroniku a na zádi byly vybaveny hangárem a přistávací plochou pro vrtulník. Do služby vstoupily v letech 1980–1982.[1] V letech 1991–2003 bylo postaveno dalších šest člunů, které místo vrtulníku nesly silnější výzbroj. Na některá plavidla bylo instalováno vybavení sejmuté z vyřazovaných člunů třídy Sa’ar 4.

Jednotky třídy Sa’ar 4.5:

Název Podtřída Spuštěna na vodu Uvedena do služby Poznámka
INS Aliya (ex Chochit) Aliya 11. července 1980[2] srpen 1980 Prodán mexickému námořnictvu, v srpnu 2004 zařazen jako Huracán (A301), aktivní.
INS Geula Aliya prosinec 1980 31. prosince 1980[2] Prodán mexickému námořnictvu, v srpnu 2004 zařazen jako Tormenta (A302), aktivní.
INS Romat Aliya září 1981 Aktivní.
INS Keshet Aliya 1982 Aktivní.
INS Hetz (ex Nirit) Hetz / Nirit 1991 Aktivní.
INS Kidon Hetz / Nirit 1997 Aktivní.
INS Tarshish Hetz / Nirit 1997 Aktivní.
INS Yaffo Hetz / Nirit 1998 Aktivní.
INS Herev Hetz / Nirit 9. května 2002[2] 2002 Aktivní.
INS Sufa Hetz / Nirit 9. května 2002[2] 2003 Aktivní.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Geula
Vrtulník Doplhin na zádi raketového člunu Aliya

Aliya (Chochit)[editovat | editovat zdroj]

Raketové čluny tohoto typu nesly slabší výzbroj, proto jejich zadní polovina byla vyhrazena palubnímu vrtulníku. Nesly vyhledávací radar Thomson-CSF TH-D 1040 Neptune, střelecký radar Selenia Orion RTN-1 OX, systém elektronického boje Elta MN-53, vrhače klamných cílů a sonar ELAC.[6] Původní výzbroj tvořil jeden 40mm kanón, dva 20mm kanóny, čtyři 12,7mm kulomety a čtyři protilodní střely Gabriel Mk.II s dosahem 36 km. Na zádi byla instalována přistávací plocha a hangár pro vrtulník. Zpočátku byly neseny lehké typy Bell 206, MD 500 Defender, nebo AS565 Panther.[1]

Pohonný systém tvořily čtyři diesely MTU 538, každý o výkonu 3380 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 33 uzlů. Dosah byl 4800 námořních mil při 19 uzlech, nebo 2200 námořních mil při 30 uzlech.[1]

V 80. letech byl 40mm kanón člunu Geoula zkušebně nahrazen dvojitým 30mm kanónem izraelského typu PCM-30. Roku 1986 nahradil 40mm kanón jeden obranný 20mm kanónový komplet Mk.15 Phalanx.[3] Výzbroj člunů Aliya a Geoula byla navíc posílena o čtyři protilodní střely RGM-84C Harpoon s dosahem 130 km. Z raketových člunů Romat a Keshet byl zcela odstraněn hangár a přistávací plocha, přičemž získané místo bylo využito pro další výzbroj. Ta byla posílena o 76mm kanón OTO Melara, 20mm systém bodové obrany Phalanx, dvě střely Gabriel Mk.II a osm střel Harpoon.[7]

Nirit (Hetz)[editovat | editovat zdroj]

Na snímku raketového člunu Kidon je jasně vidět neobvykle tvarovaný hlavní stožár

Trup je zhotoven z oceli a nástavby z hliníkových slitin. Pro plavidla je typický mohutný uzavřený klimatizovaný hlavní stožár, který má stealth tvarování a obsahuje řadu elektronických systémů. Elektroniku tvoří dva střelecké radary Elta EL/M-2221 a jeden přehledový Elta EL/M-2228S. Obranu posiluje systém elektronického boje Rafael Shark a dva 72hlavňové vrhače klamných cílů Elbit Deseaver.[1]

Plavidla jsou vyzbrojena jedním 76mm kanónem OTO Melara Compact, jedním 20mm kanónem Mk.15 Phalanx a čtyřmi 12,7mm kulomety. Údernou výzbroj tvoří osm protilodních střel Harpoon a až šest protilodních střel Gabriel Mk.II. Protivzdušnou obranu zajišťují čtyři osminásobná vertikální vypouštěcí sila protiletadlových řízených střel Barak 1 s dosahem 10 km.[1]

Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU 16V538 TB93 o celkovém výkonu 16 375 bhp. Ty pohánějí čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 33 uzlů. Dosah je 3000 námořních mil při rychlosti 17 uzlů.[2]

Zahraniční uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Mexické námořnictvo přebírá raketový člun třídy Sa'ar 4.5

V lednu 2004 Mexiko koupilo první dvě vrtulníkové jednotky Aliya a Geoula. Mexické námořnictvo je převzalo v srpnu 2004. Čluny dostaly nová jména Huracán a Tormenta. Plavidla byla dodána bez střel Harpoon, naopak střely Gabriel byly ponechány.[3]

Služba[editovat | editovat zdroj]

Čtyři raketové čluny třídy Aliya se v noci ze 15. na 16. dubna 1988 podílely na likvidaci palestinského teroristy Abú Džiháda, který se ukrýval v Tunisu. Likvidaci Abú Džiháda provedly izralské speciální jednotky Sajeret Matkal.[8] Raketové čluny Aliya a Geoula měly v případě potíží poskytnout vojákům vzdušnou podporu. Nesly dva bitevní vrtulníky AH-1S Cobra a jeden vrtulník Bell 206 pro evakuaci raněných. Byla to nejdelší bojová mise, které se izraelské námořnictvo účastnilo.[1]

Hlídkové deriváty třídy Sa'ar 4[editovat | editovat zdroj]

Řecký hlídkový člun Fournoi (LS-060)

Trup třídy Sa'ar 4 se stal základem pro rodinu hlídkových lodí, které se loděnici podařilo exportovat několika zahraničním uživatelům.

  • ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán – Ázerbajdžánská pobřežní střáž objednala šest hlídkových člunů třídy S-201 (OPV 62), které však nesou také lehké protilodní střely.
  • KyprKypr Kypr – Objednány čtyři hlídkové lodě ve verzi OPV 62.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i VALKOVIČ, Radek. Izraelské námořní síly – vznik a vývoj [online]. Military.cz, [cit. 2017-04-06]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e f Class Nirit (Saar 4.5) Patrol Boat [online]. Worldwarships.com, [cit. 2017-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Aliya Sa’ar 4.5 [online]. Globalsecurity.org, rev. 2011-07-09, [cit. 2017-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Hetz / Nirit Sa’ar 4.5 [online]. Globalsecurity.org, [cit. 2017-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Offshore Patrol Vessel (OPV) [online]. Israel Shipyards, [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 161. (česky)  
  7. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 14. (česky)  
  8. Arafatova zástupce jsme zabili my, přiznal po 24 letech Izrael [online]. iDnes.cz, rev. 2012-11-02, [cit. 2017-04-11]. Dostupné online. (česky) 
  9. Úvodní hlídkový člun rodiny Sa'ar 62 pro Kypr. ATM. 2017, roč. 49, čís. 10, s. 65. ISSN 1802-4823.  
  10. ZAJAC, Ivan. Nejnovější přírůstky rodiny Sa'ar. ATM. 2015, roč. 47, čís. 11, s. 62 až 67. ISSN 1802-4823.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. (česky)  
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. (česky)  
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]