Třída S-201
| Třída S-201 / OPV 62 | |
|---|---|
 S-201 | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Ázerbájdžánská pobřežní stráž |
| Typ | hlídkový člun raketový člun |
| Lodě | 6 |
| Osud | aktivní (2015) |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 470 t (plný) |
| Délka | 61,8 m |
| Šířka | 7,62 m |
| Ponor | 2,77 m |
| Pohon | 4 diesely |
| Rychlost | 32 uzlů |
| Dosah | 3200 nám. mil při 16 uzlech |
| Posádka | 36 + 21 |
| Výzbroj | 1× 23mm kanón 2× 12,7mm kulomet 4× 7,62mm kulomet 8× Spike-NLOS (4×8, 20 střel) |
| Letadla | 1× vrtulník |
| Radar | IAI Elta EL/M-2228X Furuno |
| Sonar | 1× |
Třída S-201 (jinak též typ Tufan) je třída hlídkových lodí Ázerbájdžánské pobřežní stráže. Jedná se o hlídkovou variantu izraelských raketových člunů třídy Sa'ar 4 nazvanou OPV 62 (podobně jako třídy Fournoi a Kié-Ntem provozovaném Řeckem a Rovníkovou Guineou). Celkem bylo objednáno šest jednotek této třídy. Třída S-201 se svou výzbrojí nachází na pomězí hlídkových lodí a raketových člunů.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Stavba této třídy probíhá v rámci rozsáhlého zbrojního kontraktu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů, v rámci kterého Ázerbájdžán u izraelské loděnice Israel Shipyards objednal celkem šest hlídkových člunů třídy Shaldag Mk V a šest hlídkových lodí typu OPV 62. Plavidla jsou vyráběna loděnicí Israel Shipyards přičemž na místě je z dodaných bloků kompletuje s izraelskou pomocí zřízená loděnice Konstrukční a opravárenské centrum Türkan (součást města Baku). Prototypová jednotka S-201 byla na vodu spuštěna 11. září 2015[1] a do služby vstoupila 10. listopadu 2015.[2] V době spuštění prototypu již byla druhá jednotka kompletována ve vedlejší hale.[2]
Jednotky třídy S-201:
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| (S-201) | 11. září 2015 | 10. listopadu 2015 | aktivní |
| (S-202) | červen 2016 | 2016 | aktivní |
| (S-203) | 14. leden 2017 | aktivní | |
| (S-204) | 28. srpen 2017 | aktivní | |
| (S-205) | 10. květen 2018 | aktivní | |
| (S-206) | 23. leden 2019[3] | aktivní |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Kromě 36 členů posádky může být na palubě dalších až 21 osob. Elektroniku tvoří přehledoový a střelecký radar IAI Elta EL/M-2228X, navigační radar Furuno a optotronický systém Toplite. Lodě jsou vybaveny sonarem k detekci potápěčů.[2] Obranu plavidel zesilují čtyři odpalovače klamných cílů Rafael Wizard. Hlavňová výzbroj se skládá z jednoho 23mm kanónu 2A14 v dálkově ovládané zbraňové stanici Rafael Typhoon, dvou 12,7mm kulometů v dálkově ovládaných zbraňových stanicích Rafael Mini-Typhoon a čtyř manuálně ovládaných 7,62mm kulometů. V zadní části nástavby za stožárem se nachází otočné osminásobné odpalovací zařízení MLS-NLOS pro řízené střely Spike-NLOS s dosahem 25 km. Loď má ještě 12 rezervních střel. Střely mohou být použity proti lodím, pozemním a pomalu letícím cílům. Za ním jsou na hlavní palubě dva rychlé inspekční čluny RHIB a jeřáb s nosností 3 tuny k jejich obsluze. Zcela na zádi se nachází přistávací plocha pro lehký vrtulník. Plavidla nemají hangár.[1]
Pohonný systém tvoří čtyři diesely. Nejvyšší rychlost dosahuje 32 uzlů. Dosah je 3200 námořních mil při rychlosti 16 uzlů. Manévrovací schopnosti plavidel zlepšuje dokormidlovací zařízení v přídi.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d ZAJAC, Ivan. Nejnovější přírůstky rodiny Sa'ar. ATM. 2015, roč. 47, čís. 22, s. 62–67. ISSN 1802-4823.
- ↑ a b c Azeri coastguard receives first Saar 62 OPV, plus new Shaldag FAC [online]. Jane's [cit. 2015-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-14. (anglicky)
- ↑ Azerbaijan has launched its new SBS ship afloat [online]. Navyrecognition.com [cit. 2019-01-25]. Dostupné online. (anglicky)