Třída Oslo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třída Oslo
Fregata Trondheim (F 302)
Fregata Trondheim (F 302)
Obecné informace
UživateléNorské královské námořnictvo
Typfregata
Lodě5
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Sleipner
Nástupcetřída Fridtjof Nansen
Technické údaje
Výtlak1650 t (standardní)
1950 t (plný)
Délka96,6 m
Šířka11,2 m
Ponor4,4 m
Pohonparní turbína
Rychlost25 uzlů
Posádka125
Výzbroj2× 76mm kanón (1×2)
1× 40mm kanón
RIM-7 Sea Sparrow (1×8)
Penguin Mk 1 (4×1)
Terne III
6× 324mm torpédomet (2×3)
nám. miny
RadarAWS-9
SonarTSM-2633
Terne III

Třída Oslo byla lodní třída fregat norského královského námořnictva konstrukčně vycházejících z amerických eskortních torpédoborců třídy Dealey. Polovinu nákladů na její stavbu hradily USA.[1] Třída byla v 70. letech 20. století modernizována a od roku 2005 byla postupně nahrazena fregatami třídy Fridtjof Nansen.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo norskou loděnicí Marinens Hovedverft v Hortenu postaveno pět jednotek této třídy.

Jednotky třídy Oslo:[2]

Jméno Spuštěna Vstup do služby Status
Oslo (F 300) 17. ledna 1964 29. ledna 1966 Roku 1994 se potopila poté, co kvůli poruše pohonu najela na mělčinu.
Bergen (F 301) 23. srpna 1965 15. května 1967 Vyřazena.
Trondheim (F 302) 4. září 1966 2. června 1966 Vyřazena.
Stavanger (F 303) 4. února 1966 1. prosince 1967 Vyřazena.
Narvik (F 304) 8. ledna 1965 30. listopadu 1966 Vyřazena, muzejní loď.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Oslo (F 300) v roce 1971
Stavanger (F 303)

Hlavňovou výzbroj tvořily dva 76mm kanóny ve věži na přídi a jeden 40mm kanón Bofors. K ničení ponorek sloužil šestinásobný salvový vrhač raketových hlubinných pum Kongsberg Terne III. V 70. letech byla celá třída modernizována, přičemž její výzbroj doplnil osminásobný vypouštěcí kontejner Mk 29 pro protiletadlové řízené střely RIM-7 Sea Sparrow (celkem neseno 24 střel), čtyři protilodní střely Penguin Mk 1 a dále dva trojhlavňové 324mm torpédomety Mk 32, ze kterých byla vypouštěna lehká protiponorková torpéda Stingray.[1]

Pohonný systém tvořily kotle a parní turbína s převodovkou o výkonu 14 915 kW. Lodní šroub byl jeden. Nejvyšší rychlost dosahovala 25 uzlů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 112. (česky) 
  2. Class Oslo Frigate [online]. Worldwarships.com [cit. 2017-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-04. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]