Třída Hobart

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Hobart
HMAS Hobart (DDGH 39)
HMAS Hobart (DDGH 39)
Obecné informace
Uživatelé Australské námořnictvo
Typ torpédoborec
Lodě 3 (plánovány)
Osud ve stavbě (2016)
Předchůdce třída Perth
Technické údaje
Výtlak 7000 t (plný)
Délka 147 m
Šířka 18,6 m
Ponor 7,2 m
Pohon CODAG
Rychlost 28+ uzlů
Dosah 5000 nám. mil při 18 uzlech
Posádka ~180
Výzbroj 1× 127mm kanón
1× 20mm Phalanx CIWS
48× VLS Mk 41
Standard SM-2
Standard SM-6
ESSM
RGM-84 Harpoon (2×4)
4× 324mm torpédomet (2×2)
Letadla 1 vrtulník
Radar AN/SPY-1D(V)

Třída Hobart je plánovaná třída univerzálních torpédoborců australského námořnictva. Plavidla budou sloužit zejména pro zajištění prostorové protivzdušné obrany v okruhu 150 km. Austrálie objednala stavbu celkem tří jednotek, s jejichž dodáním se počítá v letech 2016–2019. Ve službě tak nahradí fregaty třídy Adelaide.

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

Vzorem pro třídu Hobart se stala španělská třída Álvaro de Bazán (na snímku)
Hobart v loděnici ASC Osborne

Projekt stavby tří jednotek této třídy realizuje konsorcium Air Warfare Destroyers Alliance (AWD) v rámci australského obranného programu SEA 4000 v hodnotě 8 miliard dolarů. Ten je reakcí na zaostávání australských lodí v protivzdušné obraně – raketové torpédoborce třídy Perth byly vyřazeny, fregaty třídy Adelaide zastarávají a omezené možnosti třídy Anzac má teprve napravit modernizační program testovaný na fregatě Perth. Třída Hobart proto má mít schopnost zajišťovat prostorovou protivzdušnou obranu.

Požadavky na celý projekt byly vypsány v roce 2003. Zareagovaly na ně americké loděnice Gibbs & Cox s modifikací torpédoborců třídy Arleigh Burke a španělská Navantia s úpravou platformy F100 (třída Álvaro de Bazán) označenou F105. V lednu 2006 bylo oznámeno, že torpédoborce ponesou tradiční jména Hobart (39), Brisbane (41) a Sydney (42).[1] V roce 2007 byl jako vítězný vybrán projekt Navantie.[2]

Plavidla mají modulární konstrukci. Jednotlivé části staví loděnice ASC (dříve Australian Submarine Corporation) v Osborne, BAE Systems v Melbourne a FORGACS Group v Newcastlu. Finální kompletace a instalace vybavení proběhne v loděnici ASC. V současnosti jsou vyráběny různé moduly pro všechny tři jednotky.

Torpédoborce třídy Hobart mají vstoupit do služby v letech 2014, 2016 a 2017. Podíl australského průmyslu na celém programu je odhadován na 55%.[3]

Kýl prototypové jednotky HMAS Hobart byl založen v září 2012 v loděnici v australském Adelaide.[4] V červnu 2013 byly do Austrálie dodány poslední stavební bloky plavidla.[5]

Program stavby třídy Hobart konsorciem AWD se do roku 2014 dostal do 15–21 skluzu a o 300 milionů překročil stanovený rozpočet ve výši 8,45 miliardy australských dolarů, což není konečné číslo. Způsobila to jak nezkušenost australských loděnic, tak špatná koordinace s loděnicí Navantia, která například dodala chybné plány.[6]

Prototypový torpédoborec Hobart zahájil dne 13. září 2016 námořní zkoušky.[7]

Jednotky třídy Hobart:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
HMAS Hobart 6. září 2012 23. května 2015[8] 2016 (plán) ve stavbě
HMAS Brisbane 3. února 2014[9] 2017 (plán) ve stavbě
HMAS Sydney listopad 2015[10] 2019 (plán) ve stavbě

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Torpédo MU90

Plavidla jako první australské válečné lodě ponesou zbraňový systém Aegis úrovně Baseline 7.1 a radar AN/SPY-1D(V). Budou vybavena trupovým a vlečným sonarem. V dělové věži na přídi bude jeden 127mm kanón BAE Systems Mk 45 Mod 4 o délce hlavně 62 ráží. Za dělovou věží se bude nacházet 48násobné vertikální odpalovací zařízení Mk 41. Do něj půjde uložit protiletadlové řízené střely typů Standard SM-2 Block IIIB[11], Standard SM-6 a ESSM. Ve středu trupu budou umístěny dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel RGM-84 Harpoon. K obraně proti potilodním střelám lodě ponesou jeden 20mm systém Phalanx Block 1B a australský vrhač klamných cílů Nulka. Torpédoborce dále ponesou dva dvojhlavňové 324mm torpédomety Mk32 Mod9 pro lehká protiponorková torpéda MU90.[12] Plavidla budou vybavena přistávací plochou a hangárem pro uskladnění jednoho protiponorkového vrtulníku či bezpilotních prostředků.

Pohonný systém bude koncepce CODAG. Tvoří ho dvě plynové turbíny General Electric LM2500 a dva diesely. Nejvyšší rychlost přesáhne 28 uzlů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hobart Class
  2. Hobart Class Air Warfare Destroyers, Australia
  3. Australia's Next Generation Air Warfare Destroyer
  4. Construction begins on RAN’s first Hobart-class AWD
  5. Australia receives last blocks for HMAS Hobart ship [online]. Naval-technology.com, rev. 2013-06-07, [cit. 2013-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Potíže australského loďařského průmyslu. ATM. září 2014, čís. 9, s. 66. ISSN 1802-4823.  
  7. Future Royal Australian Navy Air Warfare Destroyer HMAS Hobart Started Sea Trials [online]. Navyrecognition.com, 2016-09-14, [cit. 2016-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Australian Navy launches first Hobart-class air warfare destroyer [online]. Naval-technology.com, rev. 2015-05-26, [cit. 2015-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Keel laid for RAN’s second Hobart-class AWD [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-02-05, [cit. 2014-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Royal Australian Navy Third Hobart Class Air Warfare Destroyer "Sydney" Keel Laid [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-11-23, [cit. 2015-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Australia to Equip its Hobart-class AWD Vessels with Raytheon SM-2 Block IIIB Missiles [online]. Navy Recognition, 2016-06-08, [cit. 2016-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. RAN’s Hobart-class AWD demonstrates its torpedo launcher capability

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]