Přeskočit na obsah

Třída Álvaro de Bazán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Álvaro de Bazán / F100
Álvaro de Bazán (F-101)
Álvaro de Bazán (F-101)
Obecné informace
UživateléŠpanělské námořnictvo Španělské námořnictvo
Typfregata
Lodě5
Osudaktivní (2026)
Předchůdcetřída Santa María
Nástupcetřída Bonifaz
Technické údaje
Výtlak4555 t (standardní)
5800 t (plný)
Délka133,2 m (na vodorysce)
146,7 m (max.)
Šířka17,5 m (na vodorysce)
18,6 m (max.)
Ponor4,5 m
PohonCODOG
Rychlost29 uzlů
Posádka250
Výzbroj1× 127mm kanón
32× Standard SM-2MR Block IIIA
64× RIM-162 ESSM
8× Boeing Harpoon (2×4)
2× 20mm kanón
4× 324mm protiponorkový torpédomet (2×2)
Letadla1× vrtulník Sikorsky SH-60B LAMPS III Seahawk
RadarLockheed Martin AN/SPY-1D
SonarRaytheon DE1160 LF

Třída Álvaro de Bazán (též třída F100) je třída univerzálních fregat španělského námořnictva, vybavených americkým zbraňovým systémem Aegis a multifunkčním radarem SPY-1D. Jsou to první evropská plavidla a zároveň první plavidla o velikosti fregat vybavená systémem Aegis.[1] Slouží jako velitelská plavidla a prostředky boje proti letadlům, lodím i ponorkám. Původně bylo objednáno šest fregat této třídy, později byla stavba šesté jednotky zrušena. Na základě třídy Álvaro de Bazán byly dále vyvinuty norské fregaty třídy Fridtjof Nansen[2] a australské torpédoborce třídy Hobart.[3]

Stavba

[editovat | editovat zdroj]

Španělsko se roku 1983 připojilo k projektu evropské fregaty typu NFR-90, kterou mělo sdílem osm států NATO. Projekt ale byl roku 1989 zrušen pro rozdílnost požadavků jednotlivých zemí. Vývoj samotných fregat F-100 posléze proběhl jako součást společného projektu TFC (Trilateral Frigate Cooperation) nastartovaného roku 1994 ve spolupráci s Německem a Španělskem. Projekt se lišil tím, že zahrnoval pouze konstrukci samotné lodě, ale ne jejím vybavením a stavbou.[4] Na jeho základě Německo postavilo vlastní příbuznou třídu Sachsen a Nizozemsko svou třídu De Zeven Provinciën.[5]

Všechny lodě postavila španělská společnost Navantia (nejprve E.N. Bazán, později též IZAR) v loděnici ve Ferrolu. Stavba první čtyřkusové série, zahrnující fregaty Álvaro de Bazán, Almirante Juan de Borbón, Blas de Lezo a Méndez Núnez byla objednána v roce 1997. Do služby byly zařazeny v letech 2002–2006.[1] V roce 2006 vláda schválila stavbu páté jednotky, pojmenované Cristóbal Colón.[1] Stavba šesté fregaty Juan de Austria byla později zrušena.

Jednotky třídy Álvaro de Bazán:

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
Álvaro de Bazán (F-101)14. června 199927. října 200019. září 2002aktivní
Almirante Juan de Borbón (F-102)27. října 200028. února 20023. prosince 2003aktivní
Blas de Lezo (F-103)4. března 200216. května 2003prosinec 2004aktivní
Méndez Núñez (F-104)16. května 200312. listopadu 2004březen 2006aktivní
Cristóbal Colón (F-105)29. června 20074. listopadu 201023. října 2013aktivní
Juan de Austria (F-106)–––stavba zrušena

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Almirante Juan de Borbón (F-102)

V designu a konstrukci fregat byly uplatněny prvky technologií stealth. Multifunkční radar SPY-1D systému Aegis je umístěn na vrcholu vysoké pyramidové nástavby, což lodi dává charakteristickou siluetu. Systém Aegis přitom dokáže najednou sledovat stovky cílů a zároveň zajišťovat řízení palby.[4] Hladinový naváděcí radar je typu AN/SPS-67, navigační radary typu AN/SPS-73. Trupový sonar je typu Raytheon DE1160 LF.[6] K vlastní obraně slouží čtyři vrhače klamných cílů Mk 36 SRBOC a systém protizbraní vybavený akustickými torpédy AN/SLQ-25A Nixie.[4]

Álvaro de Bazán s letadlovou lodí USS Theodore Roosevelt (CVN-71)
Méndez Núñez (F-104) s bitevní lodí USS Missouri (BB-63)

V příďové dělové věži se nachází jeden 127mm kanón Mk 45 Mod 2. Hlavňové zbraně menších ráží zastupuje jeden 20mm obranný systém Meroka a dva 20mm kanóny Oerlikon. Mezi dělovou věží a můstkem se dále nachází 48násobné vertikální odpalovací zařízení Mk 41, ve kterém je standardně uloženo 32 protiletadlových řízených střel Standard SM-2MR Block IIIA a 64 protiletadlových řízených střel RIM-162 ESSM (ty jsou ve čtyřnásobných kontejnerech). Údernou protilodní výzbroj představují dva čtyřnásobné kontejnery protilodních řízených střel Boeing Harpoon. Protiponorkovou výzbrojí jsou dva pevné dvouhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety Mk 32, ze kterých jsou vypouštěna lehká protiponorková torpéda Mk 48.[1] Na zádi fregat se nachází přistávací plocha a hangár pro jeden protiponorkový vrtulník Sikorsky SH-60B LAMPS III Seahawk.[1]

Pohonný systém je koncepce CODOG. Tvoří jej dvě plynové turbíny General Electric LM2500 a dva diesely Bazán Bravo-12, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 29 uzlů.[6]

Modernizace

[editovat | editovat zdroj]

Roku 2025 Španělsko odsouhlasilo zahájení střednědobé modernizace třídy Álvaro de Bazán, kterou zajistí společnost Navantia ve Ferrolu. Program má plánovanou délku deset let s náklady 3,2 miliard euro.[7]

Služba

[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2025 fregata Méndez Núñez navštívila japonské základny v Jokosuce a Kure. Byla to první návštěva španělské válečné lodě v Japonsku po 131 letech. Zemi naposledy v roce 1894 navštívil španělský nechráněný křižník Don Juan de Austria. Japonsko několikrát navštívila pouze cvičná loď španělského námořnictva Juan Sebastián de Elcano (A-71).[8]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 3 4 5 F100 Alvaro de Bazan, Spain [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
  2. ↑ Nansen Class Anti-Submarine Warfare Frigates, Norway [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
  3. ↑ Hobart Class Air Warfare Destroyers, Australia [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
  4. 1 2 3 CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 102.
  5. ↑ De Zeven Provincien Class (LCF) Air Defence and Command Frigates, Netherlands [online]. Naval-technology.com, 2009 [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
  6. 1 2 Fragatas Clase 'Álvaro de Bazán' (F-100) [online]. Španělské námořnictvo [cit. 2025-11-29]. Dostupné online. (španělsky)
  7. ↑ Navantia to Modernize F100 frigates to Extend Their Lifespan Until 2045 [online]. Navalnews.com, 2025-11-28 [cit. 2025-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
  8. ↑ Spanish Warship Visits Japan for the First Time in 131 Years — Armada Plans to Dispatch a Full Task Group Next [online]. Navalnews.com, 2025-08-05 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třída_Álvaro_de_Bazán&oldid=25641205“