Třída Freedom (2006)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třída Freedom
USS Freedom (LCS-1)
USS Freedom (LCS-1)
Obecné informace
Uživatelé US Navy
Typ Littoral Combat Ship
Lodě 13
Osud aktivní
Předchůdce třída O. H. Perry
Nástupce třída Independence
Technické údaje
Výtlak 3000 t
Délka 115 m
Šířka 17,5 m
Ponor 4 m
Pohon 2 plynové turbíny
2 diesely
Rychlost 45 uzlů, 83,4 km/h
Dosah 3500 nám. mil při 18 uzlech
Posádka 75
Výzbroj 1× 57mm kanón BAE Systems Mk 110
2× 30mm kanón MK 44 Bushmaster II (2×1)
4× 12,7mm kulomet
RIM-116 Rolling Airframe Missile (1×21)
24× AGM-114L Hellfire (2×12)
Letadla vrtulník
MQ-8B Fire Scout
nebo 1× MQ-8C Fire Scout
Ostatní vytrvalost 21 dní

Třída Freedom je třída válečných lodí amerického námořnictva kategorie Littoral Combat Ship.[1] Do roku 2018 byla objednána stavba celkem 15 jednotek této třídy. Do konce roku 2017 bylo do služby přijato pět jednotek.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

USS Wichita (LCS 13) během spuštění na vodu

Třída byla vyvinuta společností Lockheed Martin do soutěže amerického námořnictva o novou kategorii plavidel pro pobřežní operace, schopných zastoupit především fregaty a minolovky. Jejím konkurentem se stala odlišně koncipovaná třída Independence, přičemž po vzájemném srovnání se námořnictvo rozhodlo pro akvizici obou typů.[2] Prototypová jednotka USS Freedom (LCS 1) byla objednána v prosinci 2004. Její stavba probíhala v letech 2006-2008.

Stavba druhé jednotky pojmenované USS Courage (LCS 3) měla být zahájena na počátku roku 2007, přičemž plavidlo mělo do služby vstoupit v roce 2009. V lednu 2007 však byla stavba odložena, neboť americké námořnictvo přehodnocovalo celý program LCS. Nakonec bylo rozhodnuto pokračovat ve stavbě plavidel modifikovaných na základě zkoušek prototypu. Stavba LCS-3 tak mohla pokračovat, přičemž plavidlo dostalo nové jméno Fort Worth.[2]

Jednotky třídy Freedom:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
USS Freedom (LCS 1) 2. červen 2005 23. září 2006 8. listopad 2008 aktivní
USS Fort Worth (LCS 3) 11. červenec 2009 7. prosinec 2010 22. září 2012 aktivní
USS Milwaukee (LCS 5) 27. říjen 2011 18. prosinec 2013 21. listopad 2015[3] aktivní
USS Detroit (LCS 7) 8. listopad 2012 18. říjen 2014 22. říjen 2016[4] aktivní
USS Little Rock (LCS 9) 27. červen 2013 18. červenec 2015 16. prosince 2017[5] aktivní
USS Sioux City (LCS 11) 19. únor 2014 30. leden 2016[6] ve stavbě
USS Wichita (LCS 13) 9. únor 2015 17. září 2016 ve stavbě
USS Billings (LCS 15) 2. listopad 2015 1. červenec 2017 ve stavbě
USS Indianapolis (LCS 17) 18. červenec 2016[7] ve stavbě
USS St. Louis (LCS 19) 17. květen 2017 ve stavbě
USS Minneapolis-St. Paul[8] (LCS 21) 22. února 2018 ve stavbě
USS Cooperstown (LCS 23) 14. srpna 2018 ve stavbě
USS Marinette (LCS 25) ve stavbě
USS Nantucket (LCS 27) objednána
USS Beloit (LCS 29) objednána

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

USS Fort Worth (LCS-3)
Člun RHIB na palubě USS Freedom (LCS-1)

Třída Freedom představuje jednotrupá plavidla s modulární konstrukcí, umožňující jejich rychlou konverzi pro různé druhy misí za pomocí instalace tří různých typů sad modulového vybavení (tzv. mission packages). Jedná se o sadu pro ničení min (MIWmine warfare), protiponorkový boj (ASWanti-submarine warfare) a boj proti hladinovým cílům (SUWanti-surface warfare).[2] Jednotlivé sady přitom procházejí složitým vývojem, jejich složení se průběžně mění a je postupně zdokonalováno.

Životnost plavidel je projektována na 30 let.[2] Jejich trup je postaven z oceli, nástavba je z hliníkové slitiny. Plavidla využívají bojový řídící systém Lockheed Martin COMBATSS-21. Elektroniku tvoří 3D vyhledávací radar EADS TRS-3D, sonar s měnitelnou hloubkou ponoru Thales Captas 4249 a systém pro elektronický boj Argon ST WBR-2000.[1]

Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 57mm kanón BAE Systems Mk 110, dva 30mm kanóny MK 44 Bushmaster II a čtyři 12,7mm kulomety. K obraně proti napadení ze vzduchu slouží jeden 21násobný protiletadlový raketový komplet RIM-116 Rolling Airframe Missile. Instalovat lze dva moduly obsahující 12násobná vertikální vypouštěcí sila pro řízené střely AGM-114L Longbow Hellfire.[1]

Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár umožňující operace dvou středních vrtulníků MH-60R/S Seahawk, nebo jednoho vrtulníku a dále bezpilotních prostředků (zejména MQ-8B Fire Scout).[1] Plavidla nesou rovněž rychlé čluny RHIB.

Pohonný systém tvoří dvě plynové turbíny Rolls-Royce MT30 o výkonu 36 MW a dva diesely Fairbanks Morse Colt-Pielstick 16PA6B STC, pohánějící čtyři vodní trysky Rolls-Royce. Elektrickou energii poskytují čtyři diesel-generátory Isotta Fraschini V1708. Nejvyšší rychlost přesahuje 45 uzlů.[2] Dosah je 3500 námořních mil při 18 uzlech.[1]

Deriváty na bázi třídy Freedom[editovat | editovat zdroj]

Korvety MMSC[editovat | editovat zdroj]

Dne 20. října 2015 schválil Kongres prodej čtyř korvet vycházejících z třídy Freedom Saudské Arábii (neuspěl derivát třídy Guaiquerí loděnice Navantia).[9] Model připravovaného plavidla společnost Lockheed Martin představila v lednu 2018. Ten nese následující konfiguraci výzbroje: jeden 57mm kanón Bofors, dva 20mm kanóny ve zbraňových stanicích Nexter Narwhal, osminásobné vertikální silo Mk.41, osm protilodních střel Harpoon a systém blízké obrany SeaRAM. Elektroniku tvoří dva systémy řízení palby Saab CEROS 200 a radar TRS-4D kategorie AESA.[10] Plavidla postaví americká loděnice Fincantieri Marinette Marine ve Wisconsinu.[11]

Fregaty FFG(X)[editovat | editovat zdroj]

Společnost Lockheed Martin získala v únoru 2018 kontrakt na konceptuální práce adaptace konstrukce třídy Freedom na fregaty, které by se mohly účastnit soutěže FFG(X).[12] Model takového plavidla byl poprvé představen roku 2018 na sympóziu SNA 2018.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Freedom Class Littorial Combat Ship [online]. Navyrecognition.com [cit. 2015-08-05]. (anglicky) 
  2. a b c d e Littoral Combat Ship (LCS), United States of America [online]. Naval-technology.com [cit. 2015-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. U.S. Navy Commissioned the Fifth Littoral Combat Ship USS Milwaukee (LCS 5) [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-11-2 [cit. 2015-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. US Navy secretary confirms date for USS Detroit commissioning [online]. Navaltoday.com, 2016-08-17 [cit. 2016-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. US Navy announces Little Rock (LCS 9) commissioning date [online]. Navaltoday.com, rev. 2017-10-20 [cit. 2017-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. LCS 11 Sioux City Freedom (Littoral Combat Ship) [online]. Worldwarships.com, rev. 2016-01-30 [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Lockheed Martin-Led Team Lays Keel on 17th Littoral Combat Ship [online]. lockheedmartin.com, 2016-07-18 [cit. 2016-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Next LCS will be the USS Minneapolis/St. Paul [online]. fox11online.com, 2015-09-03 [cit. 2016-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. US Authorizes Sale of Four Warships to Saudi Arabia [online]. navaltoday.com, 2015-10-21 [cit. 2016-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. SNA 2018: Lockheed Martin Showcasing Royal Saudi Navy MMSC [online]. Navaltoday.com, rev. 2017-10-20 [cit. 2017-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Lockheed Martin Receive Contract to Start Work on MMSC for Saudi Arabia [online]. Navyrecognition.com, rev. 2018-03-06 [cit. 2018-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Lockheed Martin Receives Freedom-variant FFG(X) Conceptual Design Contract [online]. Navyrecognition.com, rev. 2018-02-17 [cit. 2016-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. SNA 2018: Lockheed Martin Unveils its FFG(X) Frigate Design [online]. Navyrecognition.com, rev. 2018-01-10 [cit. 2016-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]