Tóhoku šinkansen
| Tóhoku šinkansen | |
|---|---|
| |
| Stát |  Japonsko
|
| Provozovatel dráhy | East Japan Railway Company, Shinkansen General Management Department |
| Datum otevření | 1982 |
| Technické informace | |
| Délka | 674,9 km |
| Rozchod koleje | rozchod 1435 mm |
| Externí odkazy | |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tóhoku šinkansen je japonská vysokorychlostní železniční trať spojující Tokio s Aomori v prefektuře Aomori. Délka trasy, která činí 674,9 km, z ní dělá nejdelší japonský šinkansen. Vede přes řidčeji osídlenou oblast Tóhoku hlavního japonského ostrova Honšú. V březnu roku 2016 na ni navázal Hokkaidó šinkansen tunelem Seikan do stanice Shin-Hakodate-Hokuto, který bude do roku 2030 rozšířen o nový úsek až do Sappora.
Tóhoku šinkansen má na své trase dvě odbočky tzv. "minišinkanseny" – Jamagata a Akita šinkansen.
Trať je provozována Východojaponskou železniční společností (JR East).
Kategorie spojů[editovat | editovat zdroj]
Na trati jsou provozovány čtyři různé kategorie spojů:
- Hayabusa
- Tokio – Shin-Aomori/Shin-Hakodate-Hokuto
- omezený počet zastávek
- v provozu od 5. března 2011
- Hayate
- Morioka/Shin-Aomori – Shin-Hakodate-Hokuto,
- omezený počet zastávek
- v provozu od 26. března 2016
- Yamabiko
- Nasuno,
- Tokio – Ojama/Nasušiobara/Kórijama
- všechny zastávky
- v provozu od roku 1995
Jedna kategorie spojů byla zrušena:
Část trati také využívá Jamagata a Akita šinkansen.
Seznam stanic[editovat | editovat zdroj]
| Stanice | Původní název | Vzdálenost od začátku (km) | Kategorie spojů | Lokace | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hayabusa | Hayate | Yamabiko | Nasuno | Město | Prefektura | |||
| Tokio | 東京 | 0 | ● | ● | ● | Čijoda | Tokio | |
| Ueno | 上野 | 3,6 | ▲ | ▲ | ● | Taitó | ||
| Ómija | 大宮 | 31,3 | ● | ● | ● | Ómija, | Saitama | |
| Ojama | 小山 | 80,6 | ｜ | ▲ | ● | Ojama | Točigi | |
| Ucunomija | 宇都宮 | 109,0 | ｜ | ● | ● | Ucunomija | ||
| Nasušiobara | 那須塩原 | 152,4 | ｜ | ▲ | ● | Nasušiobara | ||
| Shin-Širakawa | 新白河 | 178,4 | ｜ | ▲ | ● | Nišigó | Fukušima | |
| Kórijama | 郡山 | 213,9 | ｜ | ● | ● | Kórijama | ||
| Fukušima | 福島 | 255,1 | ｜ | ● | Fukušima | |||
| Široiši-Zaó | 白石蔵王 | 286,2 | ｜ | ▲ | Široiši | Mijagi | ||
| Sendai | 仙台 | 325,4 | ● | ● | Sendai | |||
| Furukawa | 古川 | 363,8 | ▲ | ● | Ósaki | |||
| Kurikoma-Kógen | くりこま高原 | 385,7 | ▲ | ● | Kurihara | |||
| Ičinoseki | 一ノ関 | 406,3 | ▲ | ● | Ičinoseki | Iwate | ||
| Mizusawa-Eaši | 水沢江刺 | 431,3 | ▲ | ● | Óšú | |||
| Kitakami | 北上 | 448,6 | ▲ | ● | Kitakami | |||
| Shin-Hanamaki | 新花巻 | 463,1 | ▲ | ● | Hanakami | |||
| Morioka | 盛岡 | 496,5 | ● | ● | ● | Morioka | ||
| Iwate-Numakunai | いわて沼宮内 | 527,6 | ▲ | ｜ | Iwate | |||
| Ninohe | 二戸 | 562,2 | ▲ | ● | Ninohe | |||
| Hačinohe | 八戸 | 593,1 | ▲ | ● | Hačinohe | Aomori | ||
| Šičinohe-Towada | 七戸十和田 | 628,2 | ▲ | ● | Šičinohe | |||
| Shin-Aomori | 新青森 | 674,9 | ● | ● | Aomori | |||
↓Služby mířící na Hokkaidó šinkansen↓[editovat | editovat zdroj] | ||||||||
| Legenda | |
|---|---|
| ● | Všechny vlaky zastavují |
| ｜ | Všechny vlaky projíždějí |
| ▲ | Některé vlaky zastavují |
Vozový park[editovat | editovat zdroj]
Aktuální vozový park (2023)[editovat | editovat zdroj]
- řada E2: Služby Yamabiko / Nasuno
- řada E3: služby Tsubasa / Yamabiko / Nasuno
- řada E5: služby Hayabusa / Hayate / Yamabiko / Nasuno
- řada E6: Služby Komachi / Hayabusa / Yamabiko / Nasuno
- řada H5: služby Hayabusa / Hayate / Yamabiko / Nasuno
-
řada E2 -
řada E3 -
řady E5 -
řada E6 -
řada H5
Bývalý vozový park[editovat | editovat zdroj]
- Série 200: Yamabiko / Nasuno / Aoba services (1982 – listopad 2011) [1]
- Řada 400: Služby Tsubasa / Nasuno (červenec 1992 – duben 2010)
- Série E1: Služby Max Yamabiko / Max Aoba (červenec 1994 – prosinec 1999)
- Řada E4: Služby Max Yamabiko / Max Nasuno (1999 – září 2012)
-
řada 200 -
řada 400 -
řada E1 -
řada E4
.jpg)
Budoucí vozový park[editovat | editovat zdroj]
- Řada E8: služby Tsubasa / Yamabiko / Nasuno (od roku 2024 dále)
Časová osa[editovat | editovat zdroj]
- 28. listopadu 1971: rok zahájení stavby
- 23. června 1982: Otevřen úsek Ómija–Morioka
- 14. března 1985: Otevřen úsek Ueno–Ómiya .
- 20. června 1991: Otevřen úsek Tokio–Ueno .
- Říjen 1998: 1 miliarda přepravených cestujících ve vlacích šinkansen společnosti JR East.
- 1. prosince 2002: Otevřen úsek Morioka–Hachinohe .
- 13. dubna 2010: Zahájen zkušební provoz na úseku z Hachinohe do Shin-Aomori.[2]
- 4. prosince 2010: Otevřen úsek Hachinohe – Shin-Aomori.[3]
- 5. března 2011: Nasazení jednotek E5 na nově vytvořenou kategorii spojů Hayabusa, spojující Tokio s Shin-Aomori.[4]
- 23. června 2012: Oslaveno 30. výročí, za dobu provozu bylo do této chvíle přepraveno přibližně 1,93 miliardy cestujících.
Rekordy[editovat | editovat zdroj]
Trať prochází hornatým terénem, který si vyžádal velké množství mostů, estakád a tunelů. Tunel Iwate-Ičinohe na úseku Morioka–Hachinohe, dokončený v roce 2000, byl krátce nejdelším pozemním železničním tunelem na světě s délkou 25,8 km. V roce 2005 ho na první pozici vystřídal tunel Hakkóda na prodloužení do Aomori s délkou 26,5 km. Ten byl ovšem již v roce 2007 sesazen Lötschbergským úpatním tunelem (34,57 km), na který navázal Gotthardský úpatní tunel (57 km).
Přírodní katastrofy[editovat | editovat zdroj]
Zemětřesení a tsunami v Tóhoku (2011)[editovat | editovat zdroj]
Odpoledne 11. března 2011 byl provoz na trati pozastaven v důsledku zemětřesení a následného tsunami. Společnost JR East odhadovala, že na trati mezi Omijou a Iwate-Numakunai bude zapotřebí opravit asi 1 100 závad, od zhroucených střech stanic po ohnuté stožáry.
Provoz na lince byl obnovován po částech. Úsek z Tokia do Nasušiobary byl otevřen 15. března, úsek z Morioky do Shin-Aomori byl otevřen 22. března, úsek mezi Moriokou a Ičinoseki byl otevřen 7. dubna a úsek mezi Nasušiobarou a Fukušimou dne 12. dubna. Většina trati byla otevřena již 30. dubna, avšak s omezením rychlosti vlaků a menším počtem spojů.[5][6][7] Maximální rychlostí mohly jezdit vlaky až 23. září 2011.[8]
Zemětřesení v roce 2021[editovat | editovat zdroj]
13. února roku 2021 zasáhlo oblast Tóhoku zemětřesení o síle 7,1 stupně richterovy škály. To napáchalo značné škody na infrastruktuře, například mezi stanicemi Shin-Shirakawa a Furakawa.[9] JR East nakonec uzavřelo celý úsek mezi Nasušiobarou a Moriokou. Trať se otevírala postupně až do 24. února. Veškerá omezení byla odstraněna až 26. března zrušením nouzového jízdního řádu.[10]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tōhoku Shinkansen na anglické Wikipedii.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-10. (japonsky)
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-20. (japonsky)
- ↑ 東北新幹線 新青森開業等について [online]. JR East, 2010-05-11. Dostupné online. (japonsky)
- ↑ 新しい東北新幹線の列車愛称等の決定について [online]. JR East, 2010-05-11. Dostupné online. (japonsky)
- ↑ mainichi.jp. Dostupné online. Archivováno 16. 4. 2011 na Wayback Machine.
- ↑ Kyodo News, "Tohoku Shinkansen to resume services on more sections", 12 April 2011.
- ↑ NHK, "Tohoku Shinkansen to fully resume April 30", 18 April 2011.
- ↑ Kyodo News, "Tohoku Shinkansen Line back to normal", Japan Times, 24 September 2011, p. 2.
- ↑ Japan braces for aftershocks as M7.3 quake injures over 150 [online]. english.kyodonews.net, 2021-02-14. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 東北新幹線が通常ダイヤ復帰 所要時間や本数、元通りに [online]. [cit. 2023-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-19. (japonsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tóhoku šinkansen na Wikimedia Commons
