Svaz komunistů Srbska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Svaz komunistů Srbska (srbochorvatsky Savez komunista Srbije, v cyrilici Савез комуниста Србије) byla republiková organizace Svazu komunistů Jugoslávie na území socialistické republiky Srbsko. V rámci ní existoval ještě také Svaz komunistů Kosova a Svaz komunistů Vojvodiny.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Svaz komunistů Srbska (stejně jako tomu bylo v případě všech republikových a oblastních organizací jugoslávských komunistů) sledoval podobný vývoj, jako SKJ. Strana byla oficiálně založena v květnu 1945[1] (hned po skončení druhé světové války). V roce 1952 změnila své jméno z komunistické strany na Svaz komunistů, aby se tak zdůraznil decentralizovaný charakter organizace.

V souvislosti s rozšířením pravomocí autonomních oblastí Vojvodina a Kosova, daným ústavou z roku 1974, byly vytvořeny dvě nové organizace; Svaz komunistů Kosova a Svaz komunistů Vojvodiny. Touto ústavou navíc vzrostla role všech regionálních organizací SKJ na úkor federální úrovně. Pozice Svazu komunistů Srbska, jako politické organizace reprezentující výhradně SR Srbsko, tak byla v mnohém upevněna.

V roce 1981 měl Svaz komunistů Srbska (spolu s oběma oblastními organizacemi) celkem 907 692 členů.

V roce 1986 byl do čela strany zvolen Slobodan Milošević, který ji vtiskl zcela nový ráz a podobu. Jeho volba byla nejdramatičtější v rámci dějin strany už sama o sobě. Na osmém zasedání SKS v září 1987 se Miloševićovi úspěšně podařilo porazit odpor opozičního křídla s Ivanem Stambolićem v čele[2][3] a inicovat nový kurz strany.[4][5] Ten spočíval především v kladení důrazu na ekonomickou a společenskou refomu, centralizaci Srbska (tedy omezení vlivu jak kosovské, tak vojvodinské autonomní správy) a důsledným zastáváním srbských zájmů, mnohdy i na úkor dalších republik v rámci SFRJ. Ideově kladli srbští komunisté pod vedením Miloševiće důraz mimo jiné i na dokument, známý pod názvem Memorandum SANU, který sice dříve formálně odsoudili, řadu jeho praktických bodů ovšem přejali.

Na úrovni regionální došlo k celé řadě změn. Ve Svazu komunistů Kosova došlo k personálním obměnám a do čela se dostal Rahman Morina, Miloševićův spolupracovník. V případě Vojvodiny bylo politické vedení země odstraněno během tzv. jogurtové revoluce.

V červenci 1990 se strana sloučila se Socialistickým svazem pracujícího lidu a vznikla tak Socialistická strana Srbska, která existuje dodnes. Tomu se tak stalo v atmosféře, kdy v celé Jugoslávii již docházelo k značným politickým změnám (ztráta mocenského monopolu, svobodné volby ve všech republikách SFRJ,[6] výhra politické opozice v Chorvatsku apod).

Kongresy[editovat | editovat zdroj]

Sjezdy všech oblastních a republikových organizací Svazu komunistů Jugoslávie byly oficiálně nazývány v srbochorvatštině kongresy (конгреси/kongresi) a konaly se vždy jen několik týdnů před sjezdem samotného SKJ.

Lídři[editovat | editovat zdroj]

Sekretář oblastního výboru KSJ pro Srbsko

Sekretáři Ústředního výboru komunistické strany Srbska

Předsedové Ústředního výboru komunistické strany Srbska

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek na vesti-online.com (srbsky)
  2. Článek na stránkách deníku B92.net (srbsky)
  3. Югославия в ХХ веке. Очерки политической истории. Moskva: Moskva INDRIK, 2011. Kapitola Карделевская Югославия, s. 751. (ruština) 
  4. POPOV, Nebojša. Srpska strana rata - I. deo. Bělehrad: Samizdat B92, 2002. Kapitola Rat za nacionalne države, s. 74. (srbština) 
  5. ŠTĚPÁNEK, Václav. Jugoslávie - Srbsko - Kosovo. Brno: Masarykův ústav v Brně, 2011. Kapitola VIII. zasedání ÚV SKS, s. 379. (čeština) 
  6. RADAKOVIĆ, Ilija. Besmislna YU ratovanja. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Od najave do ratova (1989-1992). (srbština)