Svatopetrská stezka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svatopetrská stezka
Svatopetrská stezka při pohledu zpět na Prachatice
Svatopetrská stezka při pohledu zpět na Prachatice
Základní informace
Typ naučná stezka
Délka 920 m
Provozovatel Město Prachatice
Počet zastavení 4
Obtížnost malá
Sezóna celoročně
Lokalizace
Poloha Prachatice
Souřadnice
Start pod Žižkovou skalkou v Prachaticích
Cíl kostel svatého Petra a Pavla
Výškový rozdíl 49 m
Nejvyšší bod 618 m
Nejnižší bod 569 m
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatopetrská stezka je pojmenována podle cílového místa stezky, kostela svatého Petra a Pavla v Prachaticích. Je zaměřena na přírodní krásy, historické události a provází křížovou cestou s výklenkovými kapličkami a božími muky. Stezku provozuje město Prachatice.[1]

Popis trasy[editovat | editovat zdroj]

Naučná stezka začíná pod Žižkovou skalkou, nad Malým náměstím v Prachaticích. Pokračuje kolem skalky vzhůru, prochází kolem mateřské školy, dále kolem domu s pečovatelskou službou a pak stále v mírném stoupání pokračuje volným prostorem kolem křížové cesty až do cíle. Cestou se při zpětném pohledu ukazují panoramatické výhledy na Prachatice a okolní vrchy, zejména na horu Libín (1 093 m n. m.).

Stezka není náročná, je přístupná celoročně a má délku 920 m.[2] Je určena hlavně pěším návštěvníkům, využívat ji mohou i cyklisté a vozíčkáři s doprovodem.[1] Schody u Žižkovy skalky se dají objet. Povrch stezky je tvořen kamennou dlažbou a asfaltem. Stezka je vybavena odpočinkovými místy s lavičkami a má čtyři stanoviště s informačními tabulemi.

Stanoviště č. 1 – Skalka[editovat | editovat zdroj]

Informační tabule č. 1 seznamuje návštěvníka s prachatickou přírodní zajímavostí, křemennou skalkou, zejména z hlediska historického. V historii se měnily i její názvy – Husova skalka, Schillerova skalka a po roce 1945 Žižkova skalka. Z tohoto místa Jan Žižka v roce 1420 dvakrát řídil obléhání a dobytí Prachatic. V roce 1620 zopakoval obléhání a dobytí Prachatic císařský generál Karel Bonaventura Buquoy.

Stanoviště č. 2 – Pamětní jehlan nad Skalkou[editovat | editovat zdroj]

Druhá zastávka připomíná konec životní pouti řeznického mistra z doby napoleonských válek (1803). Na jeho památku zde stojí trojboký žulový jehlan s německým nápisem, v překladu: „Nic není jistějšího než smrt, ale den a hodina jejího příchodu jsou nejisté.” Pamětní jehlan je kulturní památka ČR.

Stanoviště č. 3 – Křížová cesta[editovat | editovat zdroj]

Informační panel č. 3 se věnuje bývalé křížové cestě. Celkem se dochovalo 10 božích muk a výklenkových kapliček z 18. a 19. století, všechny jsou evidovány jako kulturní památky ČR a postupně jsou restaurovány. Ve výklenku božích muk před domem s pečovatelskou službou je umístěn obraz sv. Vojtěcha od malíře Cyrila Chramosty. Boží muka nad domem s pečovatelskou službou mají v nice vyobrazeného sv. Jana N. Neumanna. Ve výklenkové kapličce č. III. je vyobrazen sv. Prokop a v božích mukách č. IV. je sv. Václav. Všechny tyto obrazy jsou druhotnou výzdobou.

Stanoviště č. 4 – Hřbitov a kostel sv. Petra a Pavla[editovat | editovat zdroj]

Panel č. 4 podrobně seznamuje se hřbitovním kostelem sv. Petra a Pavla, který je jednou z nejstarších církevních památek v jihozápadních Čechách. Na jeho místě byl již ve 12. století románský kostelík. Kostel je raně gotická stavba, která byla barokně upravena. Informační tabule zmiňuje i náhrobní desku varhaníka a městského německého písaře Georga Rosenthalera z roku 1570, která je zazděna na jižní straně kostela. Informuje i o zde pohřbených rodičích sv. Jana N. Neumanna.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický pohled na Svatopetrskou stezku od jihu a na lom a vrch Kobylí hora vpravo


Panoramatický pohled ze Svatopetrské stezky na Prachatice a horu Libín (1 093 m n. m.) a vlevo na Jelemecký vrch


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Naučné stezky: Prachatice. www.prachatice.eu [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  2. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]