Sue Ryder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sue Ryder
Narození3. července 1924
Leeds
Úmrtí2. listopadu 2000 (ve věku 76 let)
Bury St Edmunds
Alma materBenenden School
Povoláníspisovatelka a politička
Oceněnídůstojník Řádu britského impéria
čestný doktor Univerzity v Cambridgi
honorary doctor of the University of Exeter
Polonia Mater Nostra Est
čestný doktor Univerzity v Leedsu
… více na Wikidatech
ChoťLeonard Cheshire (od 1959)[1]
DětiJeremy Charles Cheshire[2]
Elizabeth Diana Cheshire[2]
RodičeCharles Ryder[2] a Mabel
Funkcečlen Sněmovny lordů (1979–2000)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Sue Ryder, plným jménem Margaret Susan Cheshire, baronka Ryder of Warsaw, Lady Cheshire, CMG, OBE (rozená Ryder; 3. července 19242. listopadu 2000), za 2. světové války britská dobrovolnice Oddělení pro zvláštní operace britské zpravodajské služby MI6 a organizace First Aid Nursing Yeomanry, později zakladatelka charitativních organizací, zejména nadace Sue Ryder Foundation.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Margaret Susan Ryder se narodila 3. 7. 1924 v Leedsu jako dcera Charlese Fostera Rydera a Mabel Elizabeth Simsové.[3] Rodina žila v domě Scarcroft Grange nedaleko Leedsu, na němž je dnes umístěna modrá pamětní deska.[4] Vzdělávala se na Benenden School. V jejím rodném i úmrtním listu je uvedeno datum o rok později, 3. července 1924,[5] stejně jako na pamětní desce odhalené na počest Sue Ryder a Leonarda Cheshire v kostele Cavendish v Suffolku.

2. světová válka[editovat | editovat zdroj]

Roku 1939, tedy ve svých 16 letech[6] vstoupila do "Free FANY", oddílu First Aid Nursing Yeomanry. Tyto Speciální jednotky byly dobrovolné a nezávislé a jako takové byly využívány mimo jiné i Oddělením pro zvláštní operace (SOE) britské MI6. Ryderová byla přidělena k polské sekci SOE a v roce 1943 byla vyslána s polskou jednotkou do Tuniska, Alžírska a později do Itálie.[7] Poláci byli SOE vycvičeni jako parašutisté pro infiltraci do Polska. V roce 1945 se vrátila do Spojeného království a byla přidělena k polským jednotkám ve Skotsku. Propuštěna z armády byla v listopadu 1945.

Poválečné aktivity[editovat | editovat zdroj]

Po válce se Ryderová dobrovolně přihlásila k humanitární práci v Evropě, zpočátku u Amis Volontaires Français, Červeného kříže a Guide International Service.[8] Její spojení s SOE jí ztížilo počáteční službu v Polsku, ale vytrvala, což ji velmi ovlivnilo. Oficiální humanitární organizace se v roce 1952 stáhly a Ryderová se rozhodla zůstat pracovat sama, navštěvovat věznice a nemocnice.V poválečném období bylo mnoho neněmeckých občanů, zejména mladých mužů, kteří se nemohli vrátit do své země buď kvůli nedostatku dokladů, nebo proto, že jejich rodiny nebyly naživu. V důsledku toho se někteří z těchto mladých mužů uchýlili ke zločinu, obvykle proto, aby si mohli koupit jídlo, nebo v některých případech proto, aby se pomstili svým bývalým věznitelům. Právě těchto lidí se zastávala Sue Ryderová, která je nazývala "Bods"[9]

Jezdila po celém Německu, aby je navštívila ve věznicích, kde ji úřady často nepřijaly. V jednu dobu bylo ve věznicích 1400 "Bods", převážně Poláků, ale také z Albánie, Československa, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Rumunska, Sovětského svazu a Jugoslávie. Ryderová za ně žádala o snížení trestu nebo za jejich propuštění a pro mnohé z nich byla jedinou návštěvou. Někteří byli popraveni a ona se s nimi zůstávala, aby se s nimi modlila. Z těch, kteří byli propuštěni, se jí podařilo některé repatriovat do Británie. Ještě dva roky před svou smrtí v roce 2000 navštěvovala každý prosinec tři vězně a sama jezdila autem po Evropě.[8]

Charitativní práce[editovat | editovat zdroj]

Na základě svých zkušeností z SOE a setkání se statečnými lidmi, se kterými se setkala, byla Ryderová rozhodnuta vytvořit "živý památník" milionům lidí, kteří zahynuli ve světové válce, a všem, kteří nadále trpí a umírají kvůli pronásledování. V roce 1953 založila svou charitativní organizaci, původně Forgotten Allies Trust,[10] která se později změnila na Sue Ryder Foundation[11]. V roce 1996 se její charitativní organizace stala Sue Ryder Care a v roce 2011 změnila svůj název na Sue Ryder.[12]

První domov ve Velké Británii založila v domě své matky v Cavendishe v Suffolku v roce 1953, předtím založila v Německu Osadu svatého Kryštofa v Hannoveru (St Christopher Settlement) a St. Christopher Kreis ve Frankfurtu n. M.[13] Tyto domovy a projekty byly původně určeny pro ty, kteří přežili koncentrační tábory druhé světové války. Domov v Cavendishi, kde také Sue Ryderová s rodinou žila, poskytoval péči nemocným a postiženým lidem až do roku 2001.[12]

Do 70. let 20. století byly domovy zřizovány v Polsku a v zemích bývalé Jugoslávie. Místní úřady v každé zemi vybudovaly základy domů a zavedly inženýrské sítě. Prefabrikované budovy a zařízení byly zasílány ze Spojeného království a stavěli je místní stavitelé společně s britskými řemeslníky. Tímto způsobem bylo v každé zemi zahájeno více než dvacet domů a Ryder každoročně navštěvovala místa pro nové domy a zjišťovala, jaká další pomoc je zapotřebí.[14]

S vědomím obtížných podmínek, v nichž v Polsku nadále žilo mnoho lidí, kteří přežili koncentrační tábory, zahájila Sue Ryder prázdninový program. Ten zpočátku začínal v Dánsku a Sue Ryder tam vozila jednotlivce z Polska, kde se ubytovávali u přátel. V roce 1958 se program přenesl do Velké Británie, a protože domov v Cavendish byl již plný, Sue Ryder si pronajala jižní křídlo nedaleké Melford Hall.[15] Po jedenáct let zde mnoho přeživších z koncentračních táborů pobývalo na tři nebo čtyři týdny na dovolené. Ryderová nadále hledala trvalejší objekt a nakonec se dalším domovem Sue Ryder stal Stagenhoe Park v Hertfordshire, který pokračoval v prázdninovém programu. Když program skončil, domov pokračoval v poskytování péče a bylo z něj centrum neurologické péče.[16] Až do 90. let 20. století byly v Británii otevřeny domovy Sue Ryder, které dnes provozuje charitativní organizace Sue Ryder jako hospice a centra neurologické péče, podporovaná sítí více než 400 obchodů Sue Ryder. Obchod Sue Ryder BYL dokonce i na ostrově Ascension.[17]

V roce 1958, rok před svatbou, založili Sue Ryder a Leonard Cheshire v Indii středisko Raphael nedaleko Dehra Dunu. Jeho součástí byly domovy pro nemocné leprou, lidi s poruchami učení, sirotky a nemajetné děti, škola a nemocnice s křídlem pro tuberkulózu. V Austrálii a na Novém Zélandu se na tento projekt začaly shromažďovat finanční prostředky.[18] Z práce v středisku Raphael vznikla jejich společná charitativní organizací Ryder-Cheshire, která ve Spojeném království pokračuje jako Enrych[19] a podporuje lidi se zdravotním postižením tím, že jim prostřednictvím dobrovolníků poskytuje přístup k volnočasovým a vzdělávacím příležitostem.[20] V Austrálii Ryder-Cheshire Australia nadále podporuje Raphael v Indii, domov v Klibur Domin ve Východním Timoru a dva australské domovy v Mt. Gambier a Melbourne.[21] Raphael je samostatný trust a je centrem pro osoby s autismem, mozkovou obrnou, poruchami učení a vícečetným postižením.[22]

Mezinárodní činnost Sue Ryder se rozšířila o domovy a projekty, včetně mobilních zdravotnických jednotek také v Belgii, České republice, Izraeli, Itálii, Francii, Albánii, Řecku, Irsku, Etiopii a Malawi. [23]

V roce 1995 darovala Sue Ryderové anglikánská křesťanská komunita svaté Kateřiny Alexandrijské (High Anglican Christian Community of St Katharine of Alexandria) dům a pozemky v Parmoor, nyní známé jako St Katharine's. Z domu udělala Sue Ryder sídlo své nezávislé charitativní organizace Sue Ryder Prayer Fellowship, kterou založila v roce 1984.[24] Společnost byla založena lady Ryderovou jako "“powerhouse of prayer - modlitební elektrárna" pro potřeby druhých, a zejména pro práci, která se ve jménu Sue Ryderové vykonává po celém světě. Dům je křesťanskou modlitebnou a v duchu ekumenismu a smíření přijímá lidi ze všech denominací i bez nich a ze všech společenských vrstev.[25]

V roce 1998 Sue Ryderová odešla z funkce správkyně a přerušila své styky se Sue Ryder Foundation po sporu s ostatními správci, které obvinila ze zrazení svých hlavních zásad.[6] V únoru 2000 Ryderová založila nadaci Lady Ryder of Warsaw Memorial Trust (dříve nazývanou Bouverie Foundation)[26], aby pokračovala v charitativní činnosti podle svých ideálů. Trust se věnuje pomoci trpícím a snaží se poskytovat osobní služby potřebným bez ohledu na věk, rasu nebo vyznání, jako součást lidské rodiny. Od roku 2021 začala spolupracovat s univerzitami v Bristolu a Newcastlu, aby pomohla vyškolit více lékařů.[27]

Ve sněmovně[editovat | editovat zdroj]

Ve Sněmovně lordů se Sue Ryder účastnila debat o obraně, drogové závislosti, bydlení, zdravotnictví, nezaměstnanosti, reformě vězeňství a rasových vztazích. Nadále zasazovala o Polsko, a když se tam zhroutila komunistická vláda, zajistila kamiony s lékařskou a potravinovou pomocí. V roce 1989 Ryderová prostřednictvím deníku The Daily Telegraph apelovala na získání dalších finančních prostředků a prostřednictvím fondu Lady Ryder of Warsaw Appeals Fund vybrala 40 000 liber.[28]

V rozpravě lordů k zákonu o trestní spravedlnosti a veřejném pořádku z roku 1994 předložila Sue Ryder jménem lorda Ashbourna (který nebyl přítomen) pozměňovací návrh, který navrhoval "omezení péče o děti homosexuály". Ashbournův pozměňovací návrh navrhoval, aby bylo trestným činem, pokud "jakýkoli homosexuální muž nebo žena, jiný než přirozený rodič, má v péči nebo v opatrovnictví dítě mladší osmnácti let."[29] Sue Ryder pozměňovací návrh stáhla, když získal omezenou podporu peerů, a prohlásila: "Vážení lordi, jsem vskutku vděčna urozeným pánům, kteří se zúčastnili rozpravy o tomto pozměňovacím návrhu, který se snaží chránit děti a není zamýšlen jako útok na osoby s homosexuálními sklony. Důvodem, proč já a moji příznivci zastáváme tento názor, je to, že Bible jasně říká, že je nespravedlivé, aby takzvaný homosexuální pár dostal do péče a opatrovnictví dítě. Upozorňuji, že tuto záležitost nenechám v klidu. Určitě se k ní později vrátím. V této fázi žádám o dovolení stáhnout pozměňovací návrh."[30]

Lady Sue Ryder zemřela 2. listopadu 2000 v Bury St Edmunds v Suffolku ve věku 76 let.[31]

Působení v České republice[editovat | editovat zdroj]

Do ČR přichází Sue Ryder v roce 1994, kdy je i zaregistrována a zvítězila i ve výběrovém řízení na rekonstrukci Michelského dvora. Roku 1995 se osobně přijela na historické budovy podívat a velmi se jí zamlouvaly.[32] O činnosti nadace Sue Ryder v Michelském dvoře vyšla roku 2024 obsáhlá příloha Katolického Týdeníku.[33]

Ocenění a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • Order of the British Empire (Civil) Ribbon V roce 1957 byla Sue Ryder jmenována důstojníkem Řádu britského impéria (OBE).[34]
  • Spolu se svým manželem Leonardem Cheshirem obdržela v roce 1975 společnou cenu Variety Club Humanitarian Award, kterou jí předala princezna Margaret.[35]
  • UK Order St-Michael St-George ribbon V roce 1976 byl Sue Ryder udělen Řád svatého Michaela a Jiří ve stupni Companion (CMG).[36]
  • 31. ledna 1979 stala doživotním peerem a byla ji udělena důstojnost baronky Spojeného království s titulem a oslovením baronka Ryder z Varšavy (Ryder of Warsaw),či z Varšavy v Polsku a z Cavendish v hrabství Suffolk. (by the name style and title of BARONESS RYDER OF WARSAW, or Warsaw in Poland and of Cavendish in the County of Suffolk.)[37]
  • Její manžel byl v roce 1991 jmenován doživotním peerem jako baron Cheshire, v důsledku čehož Sue Ryder získala další titul baronka Cheshire.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

  • A.J. Forest, But Some There Be[38]. London: (Badger Book), 1959.
  • Tessa West, Lady Sue Ryder of Warsaw: Single-minded philanthropist. Chicago: Shepheard-Walwyn, 2019.[39]
  • Joanne Bogle, A Life Lived for Others Leominster: Gracewing, 2022.[40]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • And the Morrow is Theirs (1975)[41]
  • Child of My Love (1986)[42]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sue Ryder na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. FreeBMD Entry Info. www.freebmd.org.uk [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  4. PLAQUES, Open. Sue Ryder blue plaque. openplaques.org [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. "England & Wales Deaths 1837-2007". District: Bury St. Edumunds 7421A. Register No. A26D. Entry 001. ONS. November 2000.
  6. a b Charity founder Baroness Ryder dies. news.bbc.co.uk. 2000-11-02. Dostupné online [cit. 2024-02-01]. (anglicky) 
  7. Ryder, Sue (Oral history). Imperial War Museums [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Ryder, Sue (1997). Child of My Love. London: Harvill. p. 176.
  9. HINKSON, Pamela. Baroness Ryder of Warsaw. The Guardian. 2000-11-03. Dostupné online [cit. 2024-02-01]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  10. Ryder, Sue (1997). Child of My Love. Harvill. pp. 225–226.
  11. THE SUE RYDER FOUNDATION - Charity 222291. register-of-charities.charitycommission.gov.uk [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b SUE RYDER - Charity 1052076. register-of-charities.charitycommission.gov.uk [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Cheshire Smile Spring 1961. Leonard Cheshire: Rewind [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Ryder, Sue (1997). Child of My Love. London: Harvill. pp. 387–388, 422–423.
  15. Ryder, Sue (1997). Child of My Love. London: Harvill. pp. 453–454.
  16. Contact: Sue Ryder - Stagenhoe Park - Care Quality Commission. www.cqc.org.uk [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  17. Moving to Ascension Island, dostupné online
  18. RCA History - Ryder-Cheshire Australia [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ENRYCH - Charity 1088623. register-of-charities.charitycommission.gov.uk [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. About Us. Enrych [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. About Us, The mission of Ryder-Cheshire Australia [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Our Story. Raphael Ryder Cheshire [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Who We Work With. Lady Ryder [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. THE COMMUNITY OF THE SUE RYDER PRAYER FELLOWSHIP - Charity 1039238. register-of-charities.charitycommission.gov.uk [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Sue Ryder Prayer Fellowship [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. THE LADY RYDER OF WARSAW MEMORIAL TRUST - Charity 1082295. register-of-charities.charitycommission.gov.uk [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Medical Students Scholarships. Lady Ryder [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Lady Ryder of Warsaw. The Telegraph [online]. 2000-11-03 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Law, Religion and Homosexuality. Routledge & CRC Press [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Hansard (12 July 1994). Criminal Justice And Public Order Bill. Retrieved 11 February 2022. online
  31. HINKSON, Pamela. Baroness Ryder of Warsaw. The Guardian. 2000-11-03. Dostupné online [cit. 2024-02-01]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  32. INTERACTIVE, Dark Side, a s | Q2. Lady Sue Ryder. Lady Sue Ryder [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  33. příloha Katolického týdeníku 51–52/2023, dostupné online
  34. Page 3381 | Supplement 41089, 4 June 1957 | London Gazette | The Gazette. www.thegazette.co.uk [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  35. Cheshire Smile Winter 1976. Leonard Cheshire: Rewind [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. Page 8017 | Supplement 46919, 4 June 1976 | London Gazette | The Gazette. www.thegazette.co.uk [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  37. Page 1497 | Issue 47761, 2 February 1979 | London Gazette | The Gazette. www.thegazette.co.uk [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  38. But some there be | WorldCat.org. search.worldcat.org [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  39. Lady Sue Ryder of Warsaw : Single-minded philanthropist | WorldCat.org. search.worldcat.org [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  40. SUE RYDER : a life lived for others | WorldCat.org. search.worldcat.org [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. And the morrow is theirs : the autobiography of Sue Ryder | WorldCat.org. search.worldcat.org [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 
  42. Child of my love | WorldCat.org. search.worldcat.org [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]