Strängnäs

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Strängnäs
Strängnäs
Strängnäs - KMB - 16000300030579.jpg
Poloha
Souřadnice
Stát ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Strängnäs
Strängnäs
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 7,2 km²
Počet obyvatel 14 309 (2018)[1]
Hustota zalidnění 1 992,3 obyv./km²
Správa
Telefonní předvolba 0152
PSČ 645 XX
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strängnäs je město v kraji Södermanland ve Švédsku. Město leží u jezera Mälaren a má okolo 13 000 obyvatel. Je sídlem diecéze luteránské, dříve římskokatolické církve.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osada Vikingů zde existovala již kolem roku 1080, kdy sem přišel anglosaský misionář Svatý Eskil a pokusil se zabránit pohanské oběti. Místní pohané ho ukamenovali. Na obětním místě stojí katedrála. V roce 1120 byl Strängnäs poprvé písemně zmíněn jako biskupství "Stringines". Přípona -näs odkazuje na ostroh, na kterém stojí nejstarší stavby města. Kolem roku 1280 byl postaven první kamenný kostel a v obci sídlil dominikánský klášter. V roce 1336 získal Strängnäs městská práva. V letech 1520-1524 zde vystoupil jáhen Olaus Petri a poprvé kázal o Lutherově reformaci církve. 6. června 1523 byl před katedrálou Gustav Vasa zvolen švédským králem, od té doby se 6. června slaví švédský národní svátek.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Katedrála v Strängnäsu, dřevěný kostelík Vikingů na tomto místě stál již ve 12. století, cihlovou chrámovou stavbu založili v 50. letech dominikáni na památku anglosaského misionáře svatého Eskila, vedle něj byla vystavěna první katedrála, kterou biskup Anund Jonsson vysvětil roku 1291. Současná stavba je síňové trojlodí zaklenuté křížovými klenbami, z 1. poloviny 15. století, přestavěné po požáru ve 2. polovině 15. století. Z té doby pocházejí gotické nástěnné malby. Umělecké vybavení interiéru patří k nejvýznamnějším ve Švédsku.

Král Karel IX. (+1611) a jeho druhá manželka Kristina Holštýnsko-Gottorpská (+1625) si katedrálu vybrali za svou nekropoli. Jsou tu pohřbeni i další členové rodiny, polní maršál Karl Karlsson Gyllenhielm (1554-1650), levoboček krále Karla IX., jeho žena Kristina Ribbing (+ 1656), vévoda Jan Kazimír Falcko-Zweibrückenský (+1651) a jeho manželka, princezna Kateřina Vasa (+ 1638) či princezna Alžběta Isabela (1564-1566), prvorozená dcera krále Jana III. a královny Kateřiny Jagellonské.

  • Tomášské gymnázium
  • Větrný mlýn

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistiska tätorter 2018 – befolkning, landareal, befolkningstäthet. 24. října 2019. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]