Stomatologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Stomatolog)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dental surgery aboard USS Eisenhower, January 1990.JPEG

Stomatologie nebo zubní lékařství je odvětví lékařství, dentální věda (věda o umístění, organizaci, funkci zubů a jejich podpůrných tkání – alveolární kosti, závěsném aparátu, gingivě). Lékař stomatolog se označuje jako zubní lékař, či obecně jako zubař, nesprávně (či ve světě)[1] někdy také jako dentista.[P 1] Podle českého zákona o vysokých školách je takovému lékaři udělen titul doktor zubního lékařství (ve zkratce MDDr.), dříve dostávali titul doktor všeobecného lékařství (ve zkratce MUDr.). Ve většině zemí musí absolvovat studium na univerzitě (obvykle 4–8 let) a odbornou praxi s pacienty. V Česku je od roku 1992 obor zubní lékařství pětiletý. Zubní lékařství je jediným lékařským oborem majícím specializovanou náplň již od svého počátku. Tento fakt dovoluje koncipovat výuku se zaměřením na výkon odborné lékařské praxe již od prvních ročníků. Po absolvování studia je lékař plně způsobilý k samostatnému výkonu praxe (zákonem č. 95/2004 Sb. a vyhláškou č. 233/2008 Sb.).

Stavovské organizace[editovat | editovat zdroj]

Zubní lékaři mají v Česku stavovsky dané zastoupení v České stomatologické komoře, nejsou členy lékařské komory ani odborových klubů.[3] Tato komora historicky navazuje na Spolek českých zubních lékařů, který byl založen už v roce 1897 na tehdejší česko-německé Karlo-Ferdinandově universitě v Praze.

Většina zubních lékařů dnes pracuje v nestátních zdravotnických zařízeních.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Proto-stomatologie je doložena před více než 10 tisíci let.[4][5]

Vzdělávání v zubním lékařství[editovat | editovat zdroj]

Pregraduální o postgraduální vzdělávání zubních lékařů prodělávalo v minulosti různé dílčí změny. Text níže uvádí současný stav.

Pregraduální vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Odborná způsobilost k výkonu povolání zubního lékaře se získává absolvováním nejméně pětiletého prezenčního studia v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu Zubní lékařství nebo Stomatologie (pokud byl zahájen nejpozději v akademickém roce 2003/2004).[1] Zubní lékař pracuje v odbornosti 014 - Klinická stomatologie

Postgraduální vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Specializační obory zubního lékařství:[editovat | editovat zdroj]

Rozšiřují odbornou způsobilost svých absolventů - Ortodoncie: odb. 015, Orální a maxilofaciální chirurgie: odb. 605. Jsou zakončeny atestační zkouškou.

Systém celoživotního vzdělávání zubních lékařů organizovaný Českou stomatologickou komorou (ČSK)[editovat | editovat zdroj]

Každý zubní lékař má povinnost se celoživotně vzdělávat. Česká stomatologická komora organizuje systém celoživotního vzdělávání zubních lékařů. Zubní lékař má možnost získat u ČSK "Osvědčení odbornosti" absolvováním některého z předepsaných programů celoživotního vzdělávání. Vydáním osvědčení odbornosti ČSK stvrzuje, že se zubní lékař systematicky více vzdělává v některé části spektra zubního lékařství. Tyto programy jsou zakončené zkouškou u ČSK, ale nerozšiřují odbornou způsobilost.[2] Programy celoživotního vzdělávání zubních lékařů jsou:

  • Praktický zubní lékař

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dentista byl vyučen v oboru jako zubní laborant – v rozporu s obecným míněním nebyl dentista zubní lékař, byť mohl pracovat po studiu na vysoké škole v zubní ordinaci, tak řadu výkonů neměl povoleno vykonávat. Dentista – zubní technik – byl zdravotnický pracovník bez vysokoškolského vzdělání provádějící běžné ošetření chrupu, ve světě se nicméně pod ekvivalentním označením (dentist) zpravidla rozumí zubní lékař.[1] Dentista mohl provádět: „činnost preventivní, konzervační a protetické ošetření chrupu, jednoduchá extrakce zubů a kořenů a ošetření chronických zánětů dásní,“ k výkonu ostatních činností, k nimž byl, resp. je, způsobilý zubní lékař podle příslušné legislativy, nebyl dentista oprávněn.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Internetová jazyková příručka, slovníková část, SSJČ [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit. 2019-06-11]. Dostupné online. 
  2. POLICAR, Radek. Dentista?! [online]. 09-04-2013. Dostupné online. 
  3. Zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Dostupné online.
  4. https://phys.org/news/2017-04-ancient-teeth-evidence-ice-age.html - Ancient teeth offer evidence of Ice Age dentistry
  5. http://www.osel.cz/9343-kamenozubarina.html - Kamenozubařina aneb Stomatologie v době kamenné

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]