St. Stephan
| St. Stephan | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°30′ s. š., 7°23′0″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1008 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
| Okres | Obersimmental-Saanen |
  St. Stephan St. Stephan, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 60,89 km² |
| Počet obyvatel | 1 339 (2018 a 2013)[1][2] |
| Hustota zalidnění | 22 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 3772 St. Stephan 3773 Matten |
| Označení vozidel | BE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
St. Stephan je obec v okrese Obersimmental-Saanen v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 1 300[1][2] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
St. Stephan leží v horní části údolí Simmental (zvané Obersimmental), mezi obcemi Zweisimmen a Lenk. Obec se rozkládá až k Albristhornu (2762 m n. m.). Sousedními obcemi ve směru hodinových ručiček od severu jsou Zweisimmen, Diemtigen, Adelboden, Lenk a Saanen.
Obec se skládá ze zemědělských usedlostí Ried, Häusern, Grodey, Matten, Fermel, Obersteg a Zu Hähligen; sídlo s názvem St. Stephan ve skutečnosti neexistuje.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Bývalý burgundský královský dvůr Matten ukazuje na čilou tranzitní dopravu přes průsmyky do Valais. V roce 994 byl darován alsaskému klášteru Selz. První zmínka pochází z roku 1352 jako Sant Stephan.[3] Ve středověku patřila obec k panství Mannenberg ve vlastnictví baronů z Raronu, spravovanému na jejich panství Mannenberg-Reichenstein. V roce 1456 přešla na pány z Bubenbergu a v roce 1494 na město Bern (správní obvod Obersimmental). Bývalá poutní kaple se patronátem sv. Štěpána, stavba z raného středověku, která byla ve 12. a 15. století rozšířena a vyzdobena nástěnnými malbami a plochými vyřezávanými stropy, byla filiálkou kostela Zweisimmen s vlastním knězem a stejně jako kostel podléhala od roku 1335 klášteru Interlaken. Navzdory souhlasu papeže a basilejského koncilu v letech 1430 a 1433 Interlaken až do roku 1525 ignoroval přání obyvatel mít vlastní farnost. Reformace z roku 1528 byla přijata až po odporu. V 16. století se St. Stephan díky zajištěným trhům s obilím přeorientoval na chov dobytka (výkrm, alpská sýrárna) v údolí a hospodaření na alpských pastvinách. Další příjem zajišťovalo zpracování dřeva.[3]
Od roku 1912 je obec spojena železnicí se Zweisimmenem; třetina zaměstnanců dojíždí částečně do Zweisimmenu a částečně do Lenku. V roce 1944 bylo v obci vybudováno vojenské letiště; v důsledku nové armádní koncepce bylo koncem 90. let 20. století uzavřeno.[3]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[3] | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1764 | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 |
| Počet obyvatel | 840 | 1454 | 1477 | 1523 | 1567 | 1420 | 1403 | 1324 | 1272 | 1121 | 1210 | 1293 | 1227 | 1213 | 1207 | 1292 | 1381 | 1362 |
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obec leží na železniční trati Zweisimmen–Lenk. Silniční spojení zajišťuje silnice Lenkstrasse, vedoucí ve stejné trase souběžně s tratí po dně údolí.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku St. Stephan BE na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-06-15]
- ↑ a b c d DUBLER, Anne-Marie. St. Stephan [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-01-12 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu St. Stephan na Wikimedia Commons - (německy) – oficiální stránky
